Trendy vývoje veřejných knihoven na základě analýzy dat z projektu Benchmarking knihoven

Vydáno: 2020-11-10 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Vít Richter

Text přináší rozbor a hodnocení výsledků projektu Benchmarking za posledních 15 let. Rozsáhlé shromáždění dat umožňuje sledování činnosti dvou velikostních kategorií veřejných knihoven v České republice. Jedná se o výkonové indikátory, vybraných a specifikovaných je 36, které jsou rozdělené do tří skupin, a dále je srovnáváno celkem 5 vymezených skupin oblastí činnosti veřejných knihoven. Text provází přehledné srovnávající grafy.

Rok 2020 je pro projekt Benchmarking[1] knihoven výročním rokem. Od roku 2006 uplynulo 15 let, kdy Národní knihovna ČR oznámila zahájení projektu. Cílem Benchmarkingu knihoven je hodnocení a porovnávání výkonů a činnosti veřejných knihoven. V roce 2012 benchmarking expandoval i na Slovensko – Národní knihovna uzavřela dohodu o spolupráci se Slovenskou národní knihovnou v Martině, což umožnilo, aby se slovenské knihovny mohly porovnávat jak mezi sebou, tak i s českými veřejnými knihovnami. V roce 2020 na projektu participovalo 332 knihoven, z toho 255 českých a 77 slovenských knihoven.

V současné době obsahuje benchmarkingová databáze údaje o knihovnách z let 2006 až 2019 a umožňuje kromě propočtu výkonových indikátorů zjištění minimálních, průměrných a maximálních hodnot indikátorů pro jednotlivé kategorie knihoven (9 velikostních kategorií). Nejdůležitějším nástrojem je ale vzájemné porovnávání výkonových indikátorů vybraných knihoven včetně sledování vývojových trendů jednotlivých indikátorů v průběhu více let. Předmětem porovnávání je 36 indikátorů, které jsou rozděleny do tří skupin:

• nabídka služeb, podmínky pro činnosti knihovny,
• využívání knihovny a služeb,
• financování, výdaje, efektivita.

Každá knihovna si může velmi snadno zjistit, v které oblasti své činnosti dosahuje vynikajících výsledků, kde se pohybuje na úrovni průměrných hodnot, ale také získat varování při zjištění podprůměrných výsledků. Účastníci projektu mají k dispozici seznam všech knihoven zúčastněných v projektu s údajem o počtu obyvatel obce, ve které knihovny působí. Podle tohoto kritéria si mohou vybírat knihovny ke srovnávání. Výsledky vzájemného porovnávání i sledování trendů jsou vyjádřeny v tabulce nebo pomocí grafů.

Rozsáhlé shromáždění dat a reprezentativní zastoupení některých velikostních kategorií knihoven nám umožňuje sledovat vybrané trendy vývoje veřejných knihoven v uplynulých patnácti letech. Pro účel tohoto příspěvku jsme zvolili ke srovnání indikátorů dvou velikostních kategorií knihoven:

• Knihovny v městech od 10 001 do 20 000 obyvatel - zastoupeno průměrně 60 knihoven ročně (v textu příspěvku tuto kategorii označujeme jako (10-20).
• Knihovny v městech od 20 001 do 40 000 obyvatel - zastoupeno průměrně 50 knihoven ročně (v textu příspěvku tuto kategorii označujeme jako (20-40).

Tyto dvě kategorie jsme zvolili především proto, že se jedná o stabilizované knihovny, které v průběhu sledovaných let dodávaly spolehlivá a ověřená data o své činnosti. Předmětem vzájemného srovnání jsou data z let 2006 až 2019. Pro srovnání jsme zvolili hodnotu mediánu[2], abychom se vyvarovali vlivu extrémních hodnot.

Sledujeme tyto základní oblasti činnosti knihoven:

• Knihovní fondy
• Registrovaní uživatelé
• Fyzické a virtuální návštěvy
• Provozní doba, počet pracovníků
• Výpůjčky, vzdělávací a kulturní akce

Knihovního fondy

• Kvalitní a systematicky budovaný knihovní fond je východiskem a základem pro naprostou většinu služeb knihoven. Při hodnocení trendů v této oblasti jsme se soustředili na hodnocení objemu přírůstků ve vztahu k počtu obyvatel a sledujeme výdaje na nákup knihovního fondu s vazbou na celkovou strukturu výdajů knihovny.

Trendy

• Stagnuje objem přírůstků (knihovních jednotek): u knihoven (10-20) zaznamenáváme dlouhodobý a silný pokles přírůstku o plných 30 % oproti roku 2006 (tj. snížení o 71 kj. na 1000 obyvatel. Naopak u kategorie (20-40) zůstal objem přírůstku na stejné úrovni.
• Mírně stoupají výdaje na nákup KF/obyvatele – současný standard pro doplňování knihovních fondů doporučuje částku 30 – 45 Kč na obyvatele. Z analýzy vyplývá, že v uplynulém období došlo k mírnému nárůstu výdajů na nákup knihovního fondu na obyvatele, ale hodnoty dosažené v roce 2019 se stále pohybují na dolní hranici, tj. 33 Kč a 35 Kč na obyvatele.
• Klesá podíl výdajů na nákup knihovních fondů a informačních zdrojů na celkových výdajích knihovny. Negativním trendem je pokles podílu výdajů na nákup knihovního fondu a informačních zdrojů na celkové výdajové struktuře knihoven. U menší kategorie knihoven jde o pokles o 2 %, u větší kategorie pokles o 1 %. Podíl výdajů na nákup knihovních fondů a informačních zdrojů se pohybuje v rozmezí 8 % až 10 %. Příčinou tohoto trendu je nedostatečné financování knihovny jako celku, které je provázeno tlakem na zvyšování mezd.
• Stoupají personální náklady. S klesajícím podílem na nákup knihovních fondů naopak roste celkový podíl mzdových výdajů, který se u obou kategorií knihoven pohybuje kolem 70 %. Tento trend dokládá na jedné straně tlak na zvýšení mezd a na druhé straně celkové podfinancování činnosti knihoven.

Registrovaní uživatelé

Jedním ze základních měřítek využívanosti knihovny je procento obyvatel, kteří knihovnu pravidelně navštěvují, tj. jsou jejími registrovanými čtenáři. Tuto oblast dlouhodobě sledujeme ve dvou kategoriích - počet registrovaných čtenářů jako celek a z toho potom skupinu dětských čtenářů, tj. dětí a mládeže do 15 let.

Trendy

• Klesá procento registrovaných čtenářů v populaci. Při sledování celkové kategorie registrovaných čtenářů zjišťujeme, že dochází k mírnému poklesu a to v rozpětí od 1 % do 2 %. U obou sledovaných kategorií knihoven ubývají především dospělí čtenáři.
• Mírně stoupá procento registrovaných dětí do 15 let. Při podrobnějším pohledu na zvláštní kategorii dětských čtenářů ale můžeme sledovat pozitivní trend. U kategorie (10-20) došlo k podstatnému růstu dětských čtenářů o celá 4 %. Ve větších knihovnách (20-40) se zvýšil podíl dětských čtenářů o 1 %.

Provozní doba knihovny a počet pracovníků

Významným faktorem pro hodnocení dostupnosti knihovních služeb je provozní doba knihovny, tj. čas, po který uživatelé mohou do knihovny fyzicky přijít a využívat nabízené služby. Možnost rozšiřovat provozní dobu je jednoznačně vázána na dostatečné pracovní kapacity. Proto pro tuto oblast sledujeme dva indikátory – týdenní provozní dobu knihovny a počet zaměstnanců na 1000 obyvatel.

Trendy

• Stoupá počet provozních hodin pro veřejnost. U obou velikostních kategorií došlo ve sledovaném období k růstu rozsahu týdenní provozní doby. Určitou zajímavostí je, že k růstu provozní doby došlo nejčastěji krátce po zahájení projektu benchmarking knihoven. V průzkumu zaměřeném na využívání výsledků benchmarkingu bylo nejčastější odpovědí respondentů, že jejich knihovna na základě výsledků porovnávání zvýšila svou provozní dobu.
• Počet zaměstnanců zůstává přibližně na stejné úrovni. U indikátoru počtu zaměstnanců na 1000 obyvatel můžeme zaznamenat odlišné trendy ve sledovaných kategoriích knihoven. V menších knihovnách zaznamenáváme pokles pracovní kapacity (0,62 pracovního úvazku/1000 obyvatel). Naopak u větších knihoven došlo k mírnému nárůstu pracovních kapacit (0,69 úvazku/1000 obyvatel).

Výpůjčky, vzdělávací, kulturní a komunitní akce

V posledním bloku analýzy trendů sledujeme tři komplementární údaje - počet výpůjček na registrovaného čtenáře, počet vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí na 1000 obyvatel a celkový počet návštěvníků vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí v knihovnách s počtem obyvatel od 10 000 do 40 000. Vývoj těchto indikátorů dokumentuje postupnou transformaci veřejných knihoven zaměřenou na rozšiřování jejich funkcí.

Trendy

• Klesá počet výpůjček fyzických dokumentů. U obou sledovaných kategorií knihoven zaznamenáváme pokles počtu výpůjček na registrovaného čtenáře. Rychlejší pokles vidíme u knihoven působících ve větších městech (20-40), kde si každý čtenář v roce 2006 půjčil 60 knih za rok, zatímco v roce 2019 to již bylo pouze 46 knih, tj. o 14 dokumentů méně. Příčiny tohoto jevu jsou složité, ale do značné míry souvisí pokles výpůjček s tím, že se populace jako celek přesouvá do digitálního prostředí, kde objem dostupných informací trvale roste. Abychom při hodnocení této kategorie nevyjadřovali celkový pesimismus, je potřeba doplnit, že výpadek počtu půjčovaných dokumentů je částečně kompenzován výpůjčkami e-knih a stahováním a zobrazováním digitálních dokumentů. Tato kategorie ale v rámci benchmarkingu není sledována.
• Roste počet vzdělávacích a kulturních akcí. Velmi potěšitelným trendem je trvalý růst počtu pořádaných vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí. Tento růst je trvalý a dlouhodobý a je prokazatelný u obou sledovaných kategorií. Jednoznačně dokládá, že veřejné knihovny své funkce postupně transformují a rozšiřuji.

Roste počet návštěvníků vzdělávacích a kulturních akcí. Stejně jako sledujeme pozitivní trend v růstu počtu akcí, můžeme tento vývoj doložit i rostoucím počtem návštěvníků a absolventů těchto aktivit. Zvlášť dynamických růst tohoto ukazatele (o 72 %) můžeme sledovat zejména v knihovnách větších měst (20-40).

Závěr

Na závěr shrnujeme základní trendy vývoje veřejných knihoven v posledních patnácti letech, které lze zaznamenat v knihovnách působících ve větších městech s počtem obyvatel 10 000 až 40 000.

• Stagnuje objem přírůstků (knihovních jednotek)
• Mírně stoupají výdaje na nákup knihovního fondu a informačních zdrojů na obyvatele
• Klesá podíl výdajů na nákup knihovního fondu a informačních zdrojů na celkových výdajích knihovny
• Stoupají personální náklady knihoven
• Klesá procento registrovaných čtenářů v celkové populaci
• Mírně stoupá procento registrovaných dětí do 15 let
• Klesá počet fyzických návštěv knihovny na obyvatele
• Stoupá počet virtuálních návštěv
• Stoupá počet provozních hodin pro veřejnost
• Počet zaměstnanců veřejných knihoven zůstává přibližně na stejné úrovni
• Klesá počet výpůjček fyzických dokumentů
• Roste počet vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí
• Roste počet návštěvníků vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí

Hodnocení činnosti knihovny by vždy mělo být komplexní a z tohoto důvodů není správné některé trendy považovat za špatné a některé za jednostranně pozitivní. Nedávno jsem od jednoho starosty dostal dotaz, zda v současné době existují knihovny, kterým rostou počty registrovaných čtenářů, počty návštěvníků či výpůjček. Abych na tuto otázku odpověděl, provedl jsem v databázi benchmarkingu několik rešerší a řadu knihoven s rostoucími indikátory jsem našel. Zaměřil jsem se u těchto knihoven na společné faktory, které mohly změnit klesající trendy knihovních služeb. Odpověď není příliš složitá: investujte do rozšíření prostor knihovny, vybavte knihovnu novým nábytkem a informačními technologiemi tak, aby knihovna lákala ke studiu i trávení volného času. Orientujte se na zajímavé akce vzdělávacího, kulturního a komunitního charakteru. Výsledek se zcela určitě dostaví.

Zájemci o vstup do projektu Benchmarking knihoven mohou kontaktovat Mgr. Lucii Macháčkovou, lucie.machackova@nkp.cz, Knihovnický institut Národní knihovny ČR.

[1] Podrobně o projektu Benchmarking knihoven, viz: https://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach....

[2] Medián je hodnota, jež dělí řadu čísel seřazených podle velikosti na dvě stejně početné poloviny. Platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu.

RICHTER, Vít. Trendy vývoje veřejných knihoven na základě analýzy dat z projektu Benchmarking knihoven. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(4) [cit. 2024-11-12]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/trendy-vyvoje-verejnych-knihoven-na-zaklade-analyzy-dat-z-projektu-benchmarking-knihoven

Verze pro tisk