Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 4/2020 » Trendy vývoje veřejných knihoven na základě analýzy dat z projektu Benchmarking knihoven
Text přináší rozbor a hodnocení výsledků projektu Benchmarking za posledních 15 let. Rozsáhlé shromáždění dat umožňuje sledování činnosti dvou velikostních kategorií veřejných knihoven v České republice. Jedná se o výkonové indikátory, vybraných a specifikovaných je 36, které jsou rozdělené do tří skupin, a dále je srovnáváno celkem 5 vymezených skupin oblastí činnosti veřejných knihoven. Text provází přehledné srovnávající grafy.
Rok 2020 je pro projekt Benchmarking[1] knihoven výročním rokem. Od roku 2006 uplynulo 15 let, kdy Národní knihovna ČR oznámila zahájení projektu. Cílem Benchmarkingu knihoven je hodnocení a porovnávání výkonů a činnosti veřejných knihoven. V roce 2012 benchmarking expandoval i na Slovensko – Národní knihovna uzavřela dohodu o spolupráci se Slovenskou národní knihovnou v Martině, což umožnilo, aby se slovenské knihovny mohly porovnávat jak mezi sebou, tak i s českými veřejnými knihovnami. V roce 2020 na projektu participovalo 332 knihoven, z toho 255 českých a 77 slovenských knihoven.
V současné době obsahuje benchmarkingová databáze údaje o knihovnách z let 2006 až 2019 a umožňuje kromě propočtu výkonových indikátorů zjištění minimálních, průměrných a maximálních hodnot indikátorů pro jednotlivé kategorie knihoven (9 velikostních kategorií). Nejdůležitějším nástrojem je ale vzájemné porovnávání výkonových indikátorů vybraných knihoven včetně sledování vývojových trendů jednotlivých indikátorů v průběhu více let. Předmětem porovnávání je 36 indikátorů, které jsou rozděleny do tří skupin:
Každá knihovna si může velmi snadno zjistit, v které oblasti své činnosti dosahuje vynikajících výsledků, kde se pohybuje na úrovni průměrných hodnot, ale také získat varování při zjištění podprůměrných výsledků. Účastníci projektu mají k dispozici seznam všech knihoven zúčastněných v projektu s údajem o počtu obyvatel obce, ve které knihovny působí. Podle tohoto kritéria si mohou vybírat knihovny ke srovnávání. Výsledky vzájemného porovnávání i sledování trendů jsou vyjádřeny v tabulce nebo pomocí grafů.
Rozsáhlé shromáždění dat a reprezentativní zastoupení některých velikostních kategorií knihoven nám umožňuje sledovat vybrané trendy vývoje veřejných knihoven v uplynulých patnácti letech. Pro účel tohoto příspěvku jsme zvolili ke srovnání indikátorů dvou velikostních kategorií knihoven:
Tyto dvě kategorie jsme zvolili především proto, že se jedná o stabilizované knihovny, které v průběhu sledovaných let dodávaly spolehlivá a ověřená data o své činnosti. Předmětem vzájemného srovnání jsou data z let 2006 až 2019. Pro srovnání jsme zvolili hodnotu mediánu[2], abychom se vyvarovali vlivu extrémních hodnot.
Sledujeme tyto základní oblasti činnosti knihoven:
Trendy
Jedním ze základních měřítek využívanosti knihovny je procento obyvatel, kteří knihovnu pravidelně navštěvují, tj. jsou jejími registrovanými čtenáři. Tuto oblast dlouhodobě sledujeme ve dvou kategoriích - počet registrovaných čtenářů jako celek a z toho potom skupinu dětských čtenářů, tj. dětí a mládeže do 15 let.
Trendy
Důležitým kritériem hodnocení výkonnosti knihovny je počet návštěvníků na jednoho obyvatele. Ke sledování návštěvnosti využíváme dva indikátory, tj. počet fyzických návštěvníků a hodnotu virtuálních návštěv. V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že virtuální návštěvou není pouhé kliknutí na webovou stránku knihovny, ale jedná se vždy o využití nějaké služby knihovny, která v minulosti znamenala návštěvu knihovny, např. využívání vzdáleného přístupu ke katalogu a informačním zdrojům, ale také prodlužování výpůjček, rezervace a další operace.
Trendy
Významným faktorem pro hodnocení dostupnosti knihovních služeb je provozní doba knihovny, tj. čas, po který uživatelé mohou do knihovny fyzicky přijít a využívat nabízené služby. Možnost rozšiřovat provozní dobu je jednoznačně vázána na dostatečné pracovní kapacity. Proto pro tuto oblast sledujeme dva indikátory – týdenní provozní dobu knihovny a počet zaměstnanců na 1000 obyvatel.
Trendy
V posledním bloku analýzy trendů sledujeme tři komplementární údaje - počet výpůjček na registrovaného čtenáře, počet vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí na 1000 obyvatel a celkový počet návštěvníků vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí v knihovnách s počtem obyvatel od 10 000 do 40 000. Vývoj těchto indikátorů dokumentuje postupnou transformaci veřejných knihoven zaměřenou na rozšiřování jejich funkcí.
Trendy
Na závěr shrnujeme základní trendy vývoje veřejných knihoven v posledních patnácti letech, které lze zaznamenat v knihovnách působících ve větších městech s počtem obyvatel 10 000 až 40 000.
Hodnocení činnosti knihovny by vždy mělo být komplexní a z tohoto důvodů není správné některé trendy považovat za špatné a některé za jednostranně pozitivní. Nedávno jsem od jednoho starosty dostal dotaz, zda v současné době existují knihovny, kterým rostou počty registrovaných čtenářů, počty návštěvníků či výpůjček. Abych na tuto otázku odpověděl, provedl jsem v databázi benchmarkingu několik rešerší a řadu knihoven s rostoucími indikátory jsem našel. Zaměřil jsem se u těchto knihoven na společné faktory, které mohly změnit klesající trendy knihovních služeb. Odpověď není příliš složitá: investujte do rozšíření prostor knihovny, vybavte knihovnu novým nábytkem a informačními technologiemi tak, aby knihovna lákala ke studiu i trávení volného času. Orientujte se na zajímavé akce vzdělávacího, kulturního a komunitního charakteru. Výsledek se zcela určitě dostaví.
Zájemci o vstup do projektu Benchmarking knihoven mohou kontaktovat Mgr. Lucii Macháčkovou, lucie.machackova@nkp.cz, Knihovnický institut Národní knihovny ČR.[1] Podrobně o projektu Benchmarking knihoven, viz: https://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach....
[2] Medián je hodnota, jež dělí řadu čísel seřazených podle velikosti na dvě stejně početné poloviny. Platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu.
RICHTER, Vít. Trendy vývoje veřejných knihoven na základě analýzy dat z projektu Benchmarking knihoven. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(4) [cit. 2024-10-08]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/trendy-vyvoje-verejnych-knihoven-na-zaklade-analyzy-dat-z-projektu-benchmarking-knihoven
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|