Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Vážení čtenáři,
hlavní téma druhého čísla časopisu Duha, které vám předkládáme, jsou knihovny paměťových institucí, tedy knihovny muzeí, galerií a archivů. Zaměříme se na jejich vývoj v posledních letech a zejména na rozvoj jejich služeb odborné i širší veřejnosti.
Hlavní blok otevírá článek Knihovny muzeí a galerií Štěpánky Běhalové, předsedkyně Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií. Zamýšlí se nad historií těchto specializovaných knihoven, jejich regionálními a sbírkovými fondy – pamětí minulých generací. Zastavuje se u vývoje a současnosti práce Komise knihovníků muzeí a galerií a přibližuje její hlavní programové záměry. Závěr článku věnuje moderním trendům muzejních knihoven. K nim patří i Oborová brána ART – JIB, kterou popisuje další příspěvek. Brána je nástupcem Virtuální umělecké knihovny a v současnosti se na jejím provozu a rozvoji podílí 9 knihoven. Uměleckoprůmyslové museum v Praze bylo založeno v roce 1885 a současně v této instituci začala pracovat knihovna. Článek nazvaný Z dějin knihovny Uměleckoprůmyslového musea nás seznamuje s její dlouholetou činností až do dnešních dnů. Spolupráce mezi knihovnami všech typů je nezbytná pro rozvoj jejich profesionální práce. Dokazuje to i 10 let dobrých zkušeností uvedených v textu Spolupráce paměťových institucí Zlínského kraje. Podíl na těchto výsledcích má Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, která od roku 2002 systematicky s těmito knihovnami spolupracuje a podporuje jejich rozvoj. Hlavní blok uzavírá soubor příspěvků z 5 knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje.
Od tohoto čísla časopisu vám v nové rubrice Dvacet let českého knihovnictví budeme předkládat k zamyšlení různá témata z oblasti knihovnictví, knihovnických a informačních služeb, informačních technologií, digitalizace – začínáme rozhovorem s Bohdanou Stoklasovou, která se podílela na významných projektech v oblasti knihovnictví a na rozvoji Národní knihovny ČR.
V rubrice Veřejné knihovny přinášíme články z Blanska, z Olešnice a také vás pozveme na cestu Brnem ve čtenářské tramvaji.
V oddíle Konference, akce se zastavíme v Městské knihovně v Třebíči na odborném semináři Zvukové knihovny tentokráte v roce 2013 a seznámíme se s projektem Městské knihovny v Hodoníně Po stopách písma s Cyrilem a Metodějem. Projekt vyhlašovaný Jihomoravským krajem Skrytá paměť Moravy představuje ředitelka Knihovny Jiřího Mahena a její článek doplňuje informace o spolupráci KJM s Památníkem písemnictví na Moravě ve společném projektu Literární kaleidoskop.
V rubrice Informace pro knihovny pokračuje druhá část textu Efektivní komunikace ve službách. Článek Znalostní báze pro paměťové instituce v Česku – projekt INTERPI v roce 2013 navazuje na současné trendy knihoven paměťových institucí. V rubrice uvádíme ještě informaci o Studijním a informačním centru ve vile Tugendhat a stručný obsah anglicky psané odborné publikace Proměny informačního vzdělávání.
Z brněnských vysokoškolských knihoven se představuje Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Z činnosti MZK. Do školních lavic v MZK je článek kolegyně z Městské knihovny v Hodoníně, který potěší pracovníky Moravské zemské knihovny. Děkujeme, není to běžné, mít takovouto zpětnou vazbu! Další články se věnují projektu Starémapy.cz, kde je zdůrazněna i spolupráce veřejnosti s paměťovými institucemi, projektu Česká knihovna 2012 a výstavě k výročí Rajhradského kláštera.
Medailon. Občas se stane, že nelze vybrat jedno výročí. Alois Mikulka je osobností, spisovatelem i malířem, který je nerozlučitelně spjat především s dětskými čtenáři, ale my knihovníci víme, že jeho knihy oslovují i dospělé. Osmdesáté narozeniny brněnského autora pohádek pro děti i dospělé připomene jistě i řada knihoven. Druhý medailon Moravský bouřlivák Vilém Mrštík je věnovaný 150. výročí narození mladšímu z bratrské autorské dvojice.
Recenze. Hospodáři a podnikatelé města Brna. Historická encyklopedická práce doc. PhDr. Bohumíra Smutného Brněnští podnikatelé a jejich podniky 1764 – 1948 seznamuje s brněnskými podnikateli, s podnikatelskými rody. Neznámá kapitola ze života slavného orientalisty (Aloise Musila) je obsažena ve sborníku vydaném Archivem města Ostravy. Veřejným službám knihoven se věnuje druhé, zcela přepracované vydání Směrnice IFLA.
O Rozhovor jsme požádali Hanu Karkanovou, která byla dlouholetou vedoucí Knihovny Moravské galerie a aktivní členkou Komise knihovníků muzeí a galerií ČR.
V rubrice Z regionálních nakladatelství přibližuje svou obsahovou náplň a rozsah vydaných titulů Nakladatelství Masarykovy univerzity v Brně, které je největším vydavatelem odborné a vědecké literatury v České republice.
V Kavárně uvádíme texty, které souvisejí s hlavním tématem daného čísla Duhy a také se zaměřujeme na informace z literatury i umění. Tentokráte přibližujeme práci muzeí s veřejností, dětmi i se zdravotně znevýhodněnými občany. Vracíme se však také k osobnosti profesorky Věry Hofmanové a k její literární činnosti, k uzavřené literární tvorbě Věry Legátové.
Věříme, že vás články zaujmou a některé budou inspirativní nebo vás povedou k zamyšlení. S mírným předstihem vám přejeme příjemně strávené letní měsíce a dovolené podle vašich přání.
Jana Nejezchlebová
Redakce Duha
NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Úvodník. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2013, 27(2) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/uvodnik-12
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
