Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
FAGAN, Jody Condit. Usability Studies of Faceted Browsing : a Literature Review. Information Technology and Libraries [online]. June 2010, vol. 29, no. 2, p. 58 - 66 [cit. 2012-01-10]. Plný text je dostupný z Ebsco Academic Search Complete. ISSN 0730-9295.
Fasetové vyhledávání je běžným rysem nového rozhraní knihovních katalogů. Jody C. Fagan se ale ptá, do jaké míry tento způsob opravdu zlepšil vyhledávání v katalozích? Proto se rozhodla prozkoumat literaturu, která se zabývá uživatelskými studiemi fasetového vyhledávání a katalogů nové generace, které mají integrované fasetové vyhledávání. V češtině také používáme výraz fasetové třídění výsledků, já ale v tomto textu pro zjednodušení ponechávám doslovný překlad z anglického faceted browsing. Autorku zajímá, co vlastně víme o fasetovém vyhledávání, a jak by se daly zlepšit uživatelské studie, abychom se dozvěděli více. Přináší také metodologické postupy, jak tyto studie provádět, jaké si dát cíle a jaká používat měření. Dá se říci, že Jody C. Fagan svůj článek napsala pro knihovníky z praxe, kteří chtějí stále zlepšovat služby, jež svým uživatelům poskytují, tak aby odpovídaly skutečným uživatelským potřebám.
V dnešní době se knihovny zamýšlejí nad tím, jak vylepšit své katalogy, a mění je na tzv. OPACy nové generace. Dávají jim moderní vzhled, přidávají nové prvky. Takovým zajímavým rysem je právě fasetové vyhledávání. Autorka v článku přináší dvě definice od konkrétních autorů (Marti A. Hearst, Kathry La Barre). Stručně se dá říci, že fasety jsou jakési pro uživatele relevantní subkategorie, do kterých se zařadí vyhledané záznamy, a můžou si tak zužovat jejich seznam. V podstatě se budují sady hierarchických kategorií, kdy každá sada se bude vztahovat k jedné fasetě a každá položka ze sbírky tak může dostat mnoho nálepek z různých hierarchií. Autorka zmiňuje také historii této myšlenky, kterou klade do roku 1955 a opět ji dokládá citací konkrétních studií. Líbila se mi autorčina věta, kterou zde ocituji v mém překladu: „Knihovníci mají rádi metadata, protože znají jejich moc a fasety mohou tato metadata ukázat v nových rozhraních.“ Fasetové vyhledávání má své výhody: systém kategorií podává ucelený přehled v dané oblasti, tyto kategorie jsou předvídatelné, takže by neměly vznikat nejasnosti, ukazují nám, jakým směrem se vydat dále, nabízí logické alternativy, a také by se nemělo stát, že uživatel dostane nulové výsledky, protože hledání je stále zpřesňováno a zužováno. Fasety mají ale i své nevýhody. Např. zájmové kategorie musí být známy předem či nemusí být ukázány důležité trendy. Informační věda prokázala přínos fasetového vyhledávacího rozhraní. Autorka se však ptá, zda platnost těchto přínosů se vztahuje také na tak komplexní systémy jako jsou knihovní katalogy. Rozhodla se tedy prozkoumat dostupnou literaturu a podívat se na fasetové vyhledávání jak z hlediska uživatelských studií fasetového vyhledávání, tak z hlediska uživatelských studií knihovních katalogů, které obsahují fasetové vyhledávání jako jednu ze svých charakteristik. K tomu uvádí, jak probíhal výběr literatury, které databáze prohledávala a jak formulovala dotazy.
Výsledky průzkumu shromáždila do dvou částí. První část je věnována literatuře z informační vědy, která obsahovala empirické studie fasetového vyhledávání. Rozhraní bylo vytvořeno čistě za účelem testování. Účastníci těchto studií dostávali různé „vyhledávací“ úkoly, porovnávali, zda je fasetové vyhledávání lepší než clustering či výsledky řazené podle relevance. Kromě počtu výsledků se také měřil čas potřebný pro dosažení výsledků, průzkum též obsahoval dotazník na spokojenost uživatelů s druhem hledání. Respondenti z velké části preferovali fasetové vyhledávání, považovali ho za užitečné, nápomocné, snadnější pro používání, flexibilnější, relevantnější, zajímavější a zábavnější. V jedné studii uživatelé považovali fasetové vyhledávání za vhodné především pro prohledávání katalogu a objevování, při hledání jedné konkrétní položky dávali přednost základnímu rozhraní. V další studii respondenti dávali přednost tradičnímu webovému rozhraní (hyperlinky, klíčová slova), na které byli zvyklí, ale na dalších experimentálních rozhraních oceňovali především fasety jako jejich nejlepší charakteristiky.
Druhá část se zabývala studiemi, které obsahovala knihovnická literatura. Tyto studie prováděli knihovníci z praxe, kteří většinou používali záznamy z katalogu, případně celou databázi. Jejich zájem také nebyl jen empirický jako v případě studií, které vedli informační vědci, ale většinou zvažovali eventuální využití systémů v praxi. Studie tak zahrnovaly méně respondentů, nebyly použity tak striktně vědecké metody a také se neprováděly statistické testy. Nicméně i tyto studie poskytly zajímavé vhledy z hlediska uživatelů. Jedna studie se týkala Prima od Ex Libris – fasetová navigace se testerům jevila jako užitečná, fasety byly jasné a intuitivní. Další studie byla věnována Aquabrowseru. I s ním byli respondenti nadmíru spokojeni, koncepci fasetové navigace rozuměli a považovali ji za vylepšení. Jen několik z nich bylo trochu zmateno tím, že se daný objekt nacházel v několika fasetách. Rozporuplné výsledky byly v případě VuFindu, kdy respondenti moc nepochopili logiku fasetové navigace a byli z faset spíše zmateni. Posledním zkoumaným byla Endeca. Uživatelé pochopili myšlenku fasetové navigace. Spíše se však snažili omezit dotaz na samém začátku, než provést hledání a pak dotaz zpřesňovat. Další zajímavá věc byla, že nevybírali fasety, tak jak byly za sebou. Testy ukázaly také zkrácení doby potřebné pro hledání.
Na základě studií informačních vědců se ukázalo, že fasetovou navigaci uživatelé vítají a jednotlivé pozitivní stránky se dají konkrétně vyjmenovat. Jsou to např. tyto: uživatelé nalezli více výsledků, neodcházeli s nulovými výsledky, tyto výsledky byly více relevantní, uživatelé dávají přednost výsledkům vyhledávání, které jsou organizovány do předvídatelných, vícedimenzionálních struktur apod. Bylo by však ještě třeba provést výzkumy ve větších a komplikovanějších systémech, aby se tyto výsledky potvrdily. Ze zkoumání OPACů jednotlivých knihovních systémů autorka nemohla vyvodit tak jednoznačné a přehledné závěry, protože se ukázalo, že konkrétní detaily jednotlivých implementací mohou ovlivnit chování a preference uživatelů. Někteří autoři byli dokonce skeptičtí k tomu, zda fasetová navigace může být v knihovních systémech tak úspěšná jako třeba v případě komerčních webů, protože se domnívali, že intelektuální obsah dokumentů jde dále než popisné termíny komerčních položek, např. laptopu. Autorka to chápe jako výzvu pro knihovníky, aby pokračovali v uživatelských studiích fasetové navigace v knihovních systémech. Jako výzvu chápe i spolupráci mezi knihovnami – domnívá se, že hodnocení jednoho produktu nemůže nahradit hodnocení jiného, protože se liší velikosti a obsahy lokálních sbírek, což může spolu s katalogizační praxí a způsobem vytvářením metadat v té které knihovně ovlivnit výsledky. Přesto je podle ní důležité, aby knihovníci z praxe rozhodli, zda mohou nové charakteristiky katalogů, jako např. fasetová navigace, opravdu zdokonalit chování uživatelů při vyhledávání.
Autorka, poté co pročetla spoustu empirických i případových studií, sama přinesla metodické postupy a návrhy, jak provádět lepší studie fasetové navigace v knihovních katalozích.
Autorka se domnívá, že s využitím těchto návrhů budou studie užitečnější, objektivnější a porovnávání výsledků bude efektivnější. Sama pak dává příklad, jak by mohla jedna taková studie vypadat – v případě testování fasety Formát dokumentu.
Článek je podle mého názoru velmi dobře napsaný, obsahuje mnoho referencí a citací literatury a jednotlivých studií. Přináší také konkrétní návrhy a rady, které mohou knihovníci při svém zkoumání využít. Já osobně jsem příznivcem nových trendů, jako jsou OPAC 2.0 a tedy i fasetové vyhledávání a přijímám je možná trochu nekriticky a s určitou samozřejmostí. Proto pro mě bylo překvapením zjištění, ke kterému dospěla autorka – a sice, že knihovnické studie neprokázaly jednoznačné zlepšení vyhledávání v knihovních katalozích za použití fasetové navigace, a že by tyto studie měly být prováděny dále. Domnívám se ale, že v mnohém má autorka pravdu – je třeba podobných studií a článků, abychom jen slepě nepřebírali, co funguje v komerčních systémech. Domníváme se, že uživatelé jsou na tyto nové jevy zvyklí a vyžadují je, ale je třeba zkoumat, jestli opravdu fungují a jsou pro ně přínosem a zlepšují naplnění jejich potřeb. Také je třeba zkoumat webová rozhraní a přemýšlet nad jejich designem, protože v některých studiích byli uživatelé zmateni, nemohli fasety najít, nevšimli si jich, nechápali, jak fungují apod. Rovněž jsem se u některých knihovníků setkala s názorem, že OPAC 2.0 raději zavádět nebudou, webové rozhraní je přeplácané až vulgární (u některých produktů), čtenáři by se v tom nevyznali, nebylo by to estetické atd. Mohou mít samozřejmě v lecčems pravdu, ale nezavrhovala bych OPACy nové generace jako takové (může v tom také hrát roli konzervatismus a zvyky některých lidí), spíše stojí za to přemýšlet, jak stránky graficky navrhnout, aby působily vkusně, přehledně, byly pro čtenáře užitečné a zároveň zahrnovaly nové trendy. Zaujala mě také pracovní pozice autorky – pracuje jako Content Interfaces Coordinator v James Madison University Library ve Virginii – nevím, zda v českých knihovnách také taková pozice existuje, nebo zda se tak nazývá, nicméně myslím, že člověk, který se v knihovně specificky věnuje designování katalogu, může být pro jejich zdokonalení velkým přínosem. To by ale byla už úvaha na jiné téma, a sice jak se mění a bude měnit knihovnická profese a klasické představy o práci a pozici knihovníka.
KOPKOVÁ, Květa. Uživatelské studie fasetového vyhledávání: přehled literatury. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2012, 26(1) [cit. 2024-10-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/uzivatelske-studie-fasetoveho-vyhledavani-prehled-literatury
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
