Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 1/2011 » V dublinských knihovnách
V říjnu loňského roku odcestovala skupinka ředitelů krajských knihoven do hlavního města Irska. V tomto západoevropském státě došlo v devadesátých letech 20. století k ekonomickému zázraku. Díky nízké korporátní dani a investičním pobídkám se Irsko přeměnilo na evropské technologické centrum. I když v 21. století ekonomika Irska již nedosahovala předchozího desetiprocentního ročního nárůstu HDP, před recesí v letech 2008 a 2009 se stále pohybovala kolem 5 procent. Do jaké míry ovlivnil irský blahobyt rozvoj knihoven, to byla otázka, kterou si kladli účastníci cesty během krátkého pobytu na „zeleném ostrově“.
Odborný program nám pomohla zajistit Siobhán Fitzpatricková, která je předsedkyní Asociace irských knihoven. Ta na nás čekala hned v první knihovně, do níž jsme zavítali. Jednalo se o Knihovnu Chestera Beattyho. Její budova je umístěna v Clock Tower za Dublinským hradem. Obsahuje výjimečné sbírky shromážděné newyorským důlním magnátem Alfredem Chesterem Beattym (1875–1968). Celkem se jedná o 20 000 rukopisů, vzácných knih, miniatur, hliněných tabulek, oděvů a dalších uměleckých předmětů. Po budově, kam byly sbírky přemístěny v roce 2000, nás provázela Cathriona Russellová. Na univerzitě vyučuje knižní vědu a v Chester Beatty Library pracuje jako dobrovolník. Výklad, který návštěvníkům podává, je tak mimořádně zasvěcený. Nám ukázala řadu vzácných koránů, islámské iluminované texty, japonské svitky aj. Exponáty jsou atraktivně instalovány, informace o nich jsou dávány do souvislosti s historickými fakty. Není divu, že knihovna byla v roce 2002 oceněna titulem Evropské muzeum roku.
Naše kroky dále vedly do nejprestižnější irské univerzity Trinity College (patří ji 43. místo mezi stovkou nejkvalitnějších univerzit na světě) a její knihovny. Zlatým hřebem je Stará knihovna postavená Thomasem Burghem, V ní je uložen Evangeliář z Kellsu, což je bohatě iluminovaný rukopis čtyř evangelií. Kolem roku 800 ho vyhotovili mniši kláštera sv. Kolumbána na skotském ostrově Iona, v roce 1007 byl ukraden, o čtvrt roku později nalezen a ukryt v podzemí. Z původních 740 stran se ztratilo 60 při plenění kláštera Vikingy, v Trinity je uložen od roku 1654. Evangeliář je po dublinském ZOO a muzeu Guinness Storehouse třetí nejnavštěvovanější atrakcí v Dublinu, ročně si ho prohlédne půl milionu osob. V patře nad ním je Dlouhá síň (65 m), v níž je uloženo 200 tisíc nejstarších knih, busty význačných učenců, harfa ze 14. století a originál Vyhlášení Irské republiky z roku 1916.
Byli jsme informováni J. Kurtzovou, že univerzitní knihovna má na rozdíl od Národní knihovny Irska právo na povinné výtisky z celé Británie, takže musela vybudovat velký depozitář poblíž letiště, aby je měla kde uchovávat. Povinné výtisky přicházejí z Edinburghu, kde se kompletuje 13 exemplářů pro další knihovny. Ukázali nám “přejímací” místnost, kam přijíždí auto s kontejnery. Prohlédli jsme si i Berkeleyho knihovnu, kterou navrhl v roce 1967 Paul Koralek (údajně měl české předky, narodil se však ve Vídni a do Británie přišel s rodiči po zabrání Rakouska Hitlerem). Budova patří mezi nejlepší moderní irskou architekturu. V rámci exkurze jsme navštívili i Lecky Library z roku 1978 a osmipatrovou Ussher Library z roku 2001. V knihovně pracuje v současnosti 160 osob, z toho 7 manažerů a 45 nižších vedoucích. Ještě v roce 2009 zaměstnávala 177 osob, v roce 2011 propustí kvůli krizi dalších 7.
Pochopitelně jsme do programu zařadili i Národní knihovnu. Její budova byla postavena v letech 1884–1890 sirem Thomasem Newenhamem Deanem. Jádrem je sbírka Královské dublinské společnosti, která byla založena v roce 1731. V roce 2005 zaměstnávala 120 pracovníků. V knihovně jsme diskutovali s Gerry Longem, který nás seznámil se strategickým plánem Národní knihovny na rok 2008 až 2010. Ten obsahuje 6 strategických cílů (rozvoj a ochrana fondů, poskytování kvalitních služeb, spolupráce a synergie, zlepšení fyzické infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů, rozvoj organizace) a 25 strategických úkolů spočívajících v pokračování současných aktivit a v zavedení nových aktivit. Provedl nás po budovách knihovny. Množné číslo je použito proto, že v roce 1991 byla získána další budova na Kildare Street 2/3. Uviděli jsme čítárnu, v níž Stephen Dedalus v Odysseovi vykládal své názory na Shakespeara. Největší dojem jsme si odnesli ze stálé výstavy Yeats: the life and works of William Butler Yeats. Je velmi inspirativní pro ty z nás, kdo v knihovnách instalujeme literární výstavy. Díky ní přicházejí do Národní knihovny Irové, kteří by jinak do knihovny nikdy nezavítali.
Také knihovna Irské akademie v době naší přítomnosti lákala návštěvníky expozicí Mapping Urban Ireland. Ukazovala historické mapy irských měst v rámci evropského projektu, do něhož by se měla zapojit i některá česká města. Siobhán Fitzpatricková nás informovala, že královská akademie byla založena v roce 1785. Uchovává velkou sbírku rukopisů (1400 v irštině) včetně nejstaršího irského manuskriptu Book of Dun Cow, zlomky opisů Žalmů, jež údajně napsal sv. Kolumbán, a kompletní dílo básníka Thomase Moora. Knihovna zaměstnává 10 pracovníků. Ocenili jsme, že jsme mohli hovořit se specialistou, který digitalizuje zvukové nahrávky dialektů ze sbírky prof. Doegena. Nahrávky byly pořízeny v letech 1929 až 1931 a specialista je navíc nyní překládá do angličtiny, aby jim rozuměla široká veřejnost.
Závěrečný den jsme navštívili knihovnu v Tallaghtu, centru hrabství Jižní Dublin. Budova této regionální knihovny byla znovu otevřena v dubnu 2008 poté, co v ní proběhly stavební úpravy, vyměněn starý nábytek a zaveden RFID. K zavedení moderní technologie přistoupili z toho důvodu, že sice došlo k trojnásobnému zvětšení prostor, ale počet zaměstnanců nesměl být navýšen. V současnosti využívá samoobslužný systém již 70 % uživatelů. V knihovně je 150 počítačů, webové stránky jsou v angličtině i irštině, ale v irštině je využívá jen 3 %. Knihovna je umístěna v srdci kulturní části města, která zahrnuje i divadlo, Big Picture a Rua Red Art Centre. Je v blízkosti nákupního centra a na konečné červené tramvajové linky Luas vedoucí z centra Dublinu.
Knihovna je vybavena konferenčním sálem se zvukovou indukční smyčkou, menšími přednáškovými místnostmi (jedna pro výuku práce s počítači, druhá pro jazykovou výuku s 23 místy). Má WC pro hendikepované a zajišťuje službu dodávky dokumentů do jeslí, domů s pečovatelskou službou apod. Návštěvníkům, pro něž je užívání knihovny bezplatné, umožňuje stahování audioknih na jejich mp3 přehrávače a iPody. Pro přístup na internet slouží 50 počítačů, rezervovat je lze z domovů nebo na místě pomocí dotykové obrazovky. Knihovna provozuje čtyři pojízdné autobusy, které zastavují na 40 místech, ale tato služba je považována politiky za zastaralou a nepočítá se s jejím rozšířením. Naopak vzhledem ke krizi dochází ke snižování rozpočtu knihovny. Zvlášť kritickým má být letošní rok, kdy musí knihovna propustit řadu zaměstnanců a omezit nákup dokumentů.
BROŽEK, Aleš. V dublinských knihovnách. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2011, 25(1) [cit. 2024-10-11]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/v-dublinskych-knihovnach
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|