Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
V Nízkých Tatrách, v Jasné, se 22. až 24. října 2012 diskutovalo o trendech v knihovnictví, se kterými úzce souvisí digitalizace. Název mezinárodní konference zněl Digitální knihovna – knihovny 2015 – 2030. Sjeli se odborníci ze Slovenska, z Čech, Polska, Slovinska a z Velké Británie.
Pracovní setkání zahájil prof. D. Katuščák z Žilinské univerzity, z dalších zúčastněných renomovaných odborníků bych jmenovala Tomáše Řeháka ředitele, Městské knihovny v Praze, Blažeje Fereta z Lodžské univerzitní knihovny, Neila Jefferiese z Oxordské knihovny a Pavla Kocourka z firmy Incad ad. Hovořilo se o budoucnosti knihoven a jejich digitalizaci. Prostředí hotelu Družba nabízelo pěkné (až luxusní) prostory k rozjímání a diskusím nad otázkami souvisejícími s vývojem knihoven a profesí knihovník a informační pracovník. Generální partneři konference, např. Geneza, IBM, HITACHI, ELSEVIER, SUWECO ad., představili vize svých firem a hovořili o souvislostech, které ovlivňují a v budoucnu ovlivní činnost knihoven. Program konference naleznete zde.
Velmi podnětné byly diskuse, ze kterých vyplynulo, že klíčovou roli v budoucnosti knihoven budou hrát knihovníci. Oni mají budoucnost knihoven pevně ve svých rukách, záleží na nich, jak dokážou změnit své myšlení a svůj přístup. Pokud převládne konzervativní přístup, může se stát, že to budou právě oni, kdo zaviní, že knihovny zaniknou. Většinou to pochopili a pracují na svém dalším vzdělávání, ale jsou i tací, kteří se domnívají, že knihovny v současné podobě přetrvají; přinejmenším do té doby, než odejdou do důchodu. Průměrný věk knihovníků je padesát let, časem se čeká generační výměna. Mladá generace není spokojená s finančním ohodnocením knihovnické profese a není tedy divu, že u některých se nedá pozorovat „zápal pro věc“, jako u předchozích generací. Každý knihovník je individualita, osobnost s dobrými i špatnými vlastnostmi, nedá se tedy paušalizovat. I když je pravdou, že není knihovník jako knihovník. Ze zkušenosti pedagoga musím konstatovat, že se setkávám s knihovníky, kteří mají velký zájem o profesi a chtějí se vzdělávat. Osud knihoven jim není lhostejný, naopak dělají zcela mimořádné věci, aby uživatelům prospěli.
Profesor Dušan Katuščák se zamýšlel nad významem slova trend, hledal odpověď na otázku, kdo je trendsestter? V knihovnách jsou nositelkami trendu významné komerční instituce:
OCLC a RLG – neziskové počítačové a výzkumné organizace pro knihovny.
CENL (společnost ředitelů národních knihoven) a národní knihovny, včetně akademických knihoven (které určují směr).
IFLA – Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA) je organizace, zastupující zájmy uživatelů knihovnických a informačních služeb. Představuje globální pohled na knihovnictví a knihovnickou profesi.
LIBER – Sdružení evropských vědeckých knihoven. Výzkumné programy, projekty. Odborná periodika, sborníky z konferencí a šedá literatura.
Trendům se věnuje časopis Library Trends (The Johns Hopkins University Press). Trendy v různých oblastech se sbíhají a směřují k vytvoření nového sociálního sektoru. Ve hře je kreativní průmysl a kreativní ekonomika. Jeden silný proud ICT, který ovlivňuje demografická křivka, dnes nabízí jiný typ sociální komunikace. Profese knihovník a informační pracovník závisí na prudkém rozvoji společnosti. Technologie se vyvíjí rychleji, než je lidé dokážou využívat. V dnešní době hovoříme o managementu znalostí a knihovník by měl být manažerem znalostí. Knihovníci jsou mnohdy konzervativní a nechtějí měnit své zaběhané pracovní postupy, což může v důsledku vést až k likvidaci jejich profese. Hlavním úkolem knihoven je soustavně zlepšovat služby, věnovat se metodologii projektování služeb – testování, analýzám atd.
Knihovnám se nabízí nové služby související s růstem občanské angažovanosti a dobrovolnictví = nový sociální sektor. Mezi deset „top“ trendů patří:
Sbírky knihoven rostou podle požadavků uživatelů a budou se rozšiřovat o různé typy zdrojů. Důležitou roli hraje akviziční politika, která by měla být šitá na míru klienta. EBooky, služby typu Print on Demand, lokální unikátní materiály, digitalizace a přístup rovnou z katalogu k plnému textu (Open Access). Vizualizace analýzy dat je trendovou technologií v univerzitních kampusech. Významnou roli v akvizici bude hrát Google Books, tzv. vzdálená akvizice. Digitalizace unikátních knihovních fondů je spojena zejména s jejich prezentací/zpřístupněním, ale i s rozvojem masivní digitalizace, která zatím u nás neprobíhá. Otázkou je, zda digitalizovat z vlastních zdrojů, nebo dodavatelsky? Záleží na časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že se počítá s digitalizací na desetiletí, zřejmě je vhodnější digitalizovat z vlastních zdrojů. Je to ale i otázka financí, a především lidských zdrojů. Klíčovým problémem je otázka dostupnosti digitalizovaných zdrojů. Není dořešen autorský zákon, ani otázka volných či osiřelých děl. Řeší se lokálním zpřístupněním, avšak i zde je třeba dodržovat copyright. Licenční smlouvy jsou řešením velmi zdlouhavým a pracným, je nutné je uzavírat s každým jednotlivým autorem, a ten má své podmínky k zveřejnění. Facebook, google books ad. nástroje, které se ukazují životaschopné, je možné v knihovnách využít ve svých trendech.
Pokud se knihovny nezmění, zaniknou. Nejtěžší je změnit myšlení – přístup knihovníků.
Feret, Blažej představil strategii digitalizace a budoucnost Lodžské univerzitní knihovny. Zdůraznil, že akademické knihovny udávají knihovnický směr. Úvodem položil dvě základní otázky: Budou knihovny lidé v budoucnu potřebovat? Co je knihovna? Knihovna je dnes fyzický prostor, kde jsou vedle tradičních médií i média elektronická. Dnešní uživatel má hodně možností, jak se dostat k informacím. Nová generace uživatelů si žádá otevřený přístup ke všem zdrojům. To vyžaduje nové organizační uspořádání knihoven, zejména akademických. Nový model knihovny – nový obsah profese knihovník a informační pracovník. ICT nebudou tak důležité. Knihovník získá novou roli – manažer informací/znalostí. Důležitá bude činnost knihoven. Dnes jsou rovnocenně vedle sebe tištěné knihy a elektronické. Poměr se bude měnit ve prospěch elektronických knih, jako je tomu už dlouho u časopisů. Je otázkou: Pokud budou mít studenti a pedagogové volný přístup k elektronickým zdrojům, budou chodit do knihoven? Jestliže se stanou univerzitní knihovny společenským centrem pro studenty, místem, kde získají relevantní informace ke studiu, potom ano. Veřejné knihovny by se měly zase stát komunitním centrem, aby přežily. Je nutné si uvědomit, že mladí uživatelé mají jiné informační chování než starší. Relevantní informace chtějí pokud možno ihned. Jejich informační gramotnost je dobrá, požadují archivaci přednášek, učební opory i z jiných univerzit atd. Chtějí si tisknout skripta podle potřeby (Books on Demand), chtějí volný přístup k časopisům, sborníkům atd. Řešením je digitalizace, ale jen masivní. Knihovníci většinou nestačí držet krok s novými technologiemi, studenti jsou před nimi, což je problém. Studenti požadují eTexty, tzv. s prolinkováním na další zdroje informací. Jejich technika je mnohdy lepší, než kterou nabízí knihovna. Je vhodnější studentům nabízet např. wifi připojení, ne notebooky. Hardware je drahý a rychle stárne. Je nutné promyslet, co nastane, až nebudou převažovat klasické knihy. Studenti mohou vyhledávat v katalozích i plné texty, ty si stahují do svých čteček. Dnes je nabídka omezena, ale bude se postupně zlepšovat.
Čína (a Korea) má např. v oblasti průmyslových patentů nárůst až o 500 %, Korea o 200 %. Mají náskok i v univerzitním vzdělávání, skupují „mozky“, a když k tomu přidáme jejich houževnatost a pracovitost, výsledek si každý domyslí sám. Evropa přestává být konkurenceschopná. Trendem je znát skutečné potřeby uživatelů. Zjišťovat je pravidelně a podle nich inovovat služby. Služby budou globální, ale lokálně se budou archivovat zdroje. Ve studovnách budou „inteligentní stoly“ vybavené pro okamžité vyhledání potřebných informací. Konference budou jen virtuální, video telefony usnadní komunikaci „face to face“ apod. Nejvíce univerzitním knihovnám schází marketing. Jak dostat studenty do knihovny? Cílem je digitální knihovna, kde budou soustředěny veškeré zdroje z celé univerzity, ze všech fakult. V Lodži implementovali do systému univerzitu pro malé děti a mají s tím velký úspěch. Rozšiřují řady uživatelů a snaží se získat děti a mládež – možnou budoucí klientelu.
Dříve pracovali vědci na jednou místě, stačilo jejich vědeckou práci archivovat. Dnes migrují po světě, informace jsou všude, existuje hodně komunikačních kanálů, které je nutné podchytit. Oxfordská univerzita má veškeré sborníky online, volně dostupné, i výzkumné projekty. Stačí o tom studenty informovat. Univerzitní knihovny musejí zůstat v dění akademických diskusí. Musejí vybírat relevantní zdroje a ty nabízet svým uživatelům.
Je nutné se soustředit na digitální obsah: poroste množství šedé literatury; množství citací; nebude nás zajímat jen obsah, ale i účinek; bude nutná sofistikovaná selekce; musí se zlepšit správa dat, redukce; data budeme muset i vytvářet; budeme hledat nejvhodnější řešení, jak data uchovávat z dlouhodobého hlediska.
Klíčovou roli bude hrát akvizice, nepůjde jen o tištěný obsah knihoven, ale i o její virtuální podobu. Je jasné, že se nepodaří všechno podchytit, musí existovat filtr cenných a hodnotných informací. Musíme znát všechny informační kanály. Knihovníci se musejí naučit pracovat vědecky a hledat s vědci společnou řeč. Jak uchovávat vědecké informace, jak budou knihovní systémy projektovány v budoucnosti atd. Příklady hledejme na adrese: http://bit.ly/JISClibsystems.
Kocourek, Pavel se zamýšlel nad vývojem technologií a možnými důsledky pro knihovny. Knihovny a jejich služby v poslední době ovlivňují internet a mobilní technologie, zejména jejich rychlý vývoj. Tím zároveň odpovídá na otázku, jaké technologie ovlivní vývoj knihoven v budoucnu. Příklad: Sedmiletý synovec hraje šachy s tetou – manažerkou knihovny. Dá jí v krátké době šach mat a ona se tomu podivuje. Hoch odpoví: Teto, šachy musíš hrát s rozvahou a vizí, to není jako řídit knihovnu. Na myšlení dnešních dětí můžeme pozorovat, že až dospějí, budou požadovat jiné služby než dnešní uživatelé. Jinak myslí, tříleté děti ovládají počítač intuitivně, očekávají interaktivitu. Když dáte tříletému dítěti hračku, dotáže se, kde se zapíná. Hračka, které se nezapíná, ho nezajímá.
Knihovny jsou o obsahu a jeho zprostředkování uživatelům. Koncová zařízení budou menší, dokonalejší, chytřejší – vize – mikročip nám budou implementovat pod kůži, odpadne memorování a encyklopedické biflování, všechny informace bude obsahovat „chytrý“ čip. Opadne výuka cizích jazyků, nastoupí nová generace překladačů – odbourá se tak jazyková bariéra atd. Odhaduje se, že v letošním roce překročí počet koncových zařízení počet lidí na Zemi. Čtečky, kterým dnes knihovny věnují mimořádnou pozornost, zaniknou, nahradí je jedno dokonalé koncové zařízení. Mobil se svými funkcemi už dávno není jen telefon.
Výzkumy potvrzují, že se srovnává tištěný text s elektronickým, už neplatí, že lidé preferují tištěnou verzi. Především mladí lidé vyhledávají raději eBooky. Trh s eBooky a audioknihami strmě roste. Uživatelé ještě pořád očekávají od knihoven (asi jen 20 %), že jim doporučí četbu. Toho je potřeba využít. Video klipy na nové knihy, které vydávají různá vydavatelství, mohou zcela vytlačit knihovny, jako rádkyně, co číst a jaká četba je kvalitní. Je otázkou přežití, jak se budou knihovny propagovat a sebeprezentovat. Zda a jak budou umět efektivně pracovat s marketingovými nástroji.
Stále ještě existují velké bariéry, jak se dostat k obsahu. Lidé si kupují knihy, jen když je nutně potřebují. Zvláště studenti se dokážou dostat k obsahu jinak a levněji. Knihy kopírují, stahují od známých, nelegálně apod. Odhaduje se, že v roce 2010 je 1,2 PB v datech. Možná že budoucnost knihoven je v heslu: „Pomáháme vám využít vaše informace!“ Lidé jsou informacemi doslova zavaleni a potřebují pomoc. Nepředpokládá se, že tento informační zával přestane, naopak. Jedna z predikcí (singularita): Do roku 2020 dokážeme vytvořit mozek (možná zvířecí), do roku 2030 dokonce lidský. 3D tiskárny jsou na vzestupu. Budou technologie stále vyrábět lidé? Co na to konzultační skupiny a korporace, co si myslí? Internet může projít několika scénáři vývoje – digital natives – genetika, nanotechnologie – správa internetu se nezmění. Změní se způsob práce na síti a financování. Klávesnice z trhu zcela zmizí, nahradí je dotekové (hlasové) zařízení.
O budoucnosti se jen dohadujeme, nic není jisté. Může nastat zcela neočekávaný vývoj, převratný objev, nebude poptávka, případně převládne virtuální realita, to nikdo neví. Internet může zažít rozpínání, ohrožení, zpomalení, ale může i praskat ve švech. Je vhodné sledovat trendy renomovaných firem na trhu, např. Microsoft předpokládá až stoprocentní nárůst mobility, aplikací a zařízení pro organizace využívající služby, otázka facebooku souvisí s jeho bezpečností atd. Proti loňskému roku narostla na internetu data o 48 % – text, zvuk, fotografie, film atd.
Co tedy čeká knihovny? Více informací, více zdrojů, více nástrojů a větší problémy. Knihovny se musejí snažit vyvážit fyzické zdroje a digitální navzdory ubývajícím rozpočtům.
Konzervativní pohled, že vše bude jen v digitální podobě, což ovlivní obsah, je pravděpodobně nereálný. FRBR – umožňuje přepínání mezi médii, koncová zařízení se budou měnit. Ale uživatelé se nezmění, očekávají intuitivní přístup, nechtějí si nic pamatovat a manuály nesnášejí.
Uživatel je již dnes chodící katalog, posouváme se od knih k nástrojům, od fyzické knihovny ke službám online. Knihovny budu muset hledat nové opodstatnění své existence. Možností je nabídnout novou platformu své existence: sloužit komunitě, přitáhnout pozornost komunity a trvale přispívat k lepšímu životu v komunitě. High-tech služby, otevřenost knihoven, knihovník spolehlivý coach online – online trenér. Knihovna musí dostat své služby z centra i do okrajových oblastí, což je obrovská výzva, ale i ohrožení pro knihovny. Dnešní zejména mladý uživatel hledá informace zdarma a nechce za ně platit.
Kudy by se tedy měly knihovny vydat? Měly by nabízet své služby mimo budovu, měly by komunikovat s uživateli, zjišťovat, jaké mají názory, myšlenky, nápady atd. Je nutné, aby knihovna nebyla závislá, využívala nezávislou infrastrukturu, uvědomovala si, že většina uživatelů má vlastní a lepší koncové zařízení, nabídnout jim např. wifi připojení ad. Neplýtvat zdroji, snažit se nenakupovat koncová zařízení a vytvářet podmínky pro jejich kvalitní využití v knihovnách. Knihovny by se měly zabývat vývojem ICT a sledovat komerční trh, ten určuje směr. Pracovat na sofistikovanějším způsobu vyhledávání informací a učit pracovat s informacemi veřejnost (rozvoj informační gramotnosti). Nabízet přidanou hodnotu, zastavit „tupé“ kopírování. Knihovnám se nabízí cesta v práci s komunitami a občanskými službami.
Poučme se z minulosti. Média se mění: hliněné tabulky, papyrusové svitky, pergamen, papír a dnes eBooky. Knihovny byly, jsou a budou součástí tohoto transformačního procesu. Nabízí se nový způsob doručování dokumentů – Document Delivery Service. Doručení na požádání je zajímavou službou s přidanou hodnotou, nabízí komfort pro „pracující“ uživatele. Knihovny mají před sebou výzvu, jak udržet správu a kontrolu nad sbírkami, měly by zdůrazňovat jejich jedinečnost a kulturní hodnotu. Potřebujeme knihovny v původní podobě? Snižují se rozpočty knihoven, počty zaměstnanců a většinou klesají i počty registrovaných čtenářů. Hovoříme o efektivitě služeb, o službách s přidanou hodnotou, o kvalitě služeb, kterou určuje koncový uživatel. Uživatel očekává digitální knihovny bez návodu k použití, vysoce intuitivní, nabízející mnoho možností, jak dále pracovat s obsahem (koláže, překlady, poznámky, možnost text přeposlat dalšímu uživateli apod.) Hovoříme o interaktivních výstavách v muzeích a o interaktivních katalozích v knihovnách atd. Uživatel očekává, že prostřednictvím katalogu získá plný text dokumentu. Směr určuje např. firma Google a služba Google Books. Knihovny jsou pro lidi a o lidech. Bez čtenářů zahynou. Osobně věřím v jejich budoucnost, budoucnost veřejných knihoven vidím v jejich komunitní práci.
FOBEROVÁ, Libuše. Vybrané globální trendy v knihovnictví. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2012, 26(4) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/vybrane-globalni-trendy-v-knihovnictvi
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
