Vyšel další díl kompendií Kompendium knihovnictví 4

TIMKO, Marek, ed. Kompendium knihovnictví 4 / sest. Marek Timko. 1. vyd. Ostrava: Moravsko­slezská vědecká knihovna v Ostravě, 2025. 180 s. ISBN 978-80-7054-358-0. Dostupné z: https://www.msvk.cz/data/filemanager/source/Kompendium%20knihovnictvi%204%20e-book.pdf 

Na konci roku 2025 vyšel čtvrtý díl Kompendia knihovnictví. S nápadem vydávat kompendia knihovnictví přišel prof. Dušan Katuščák, vydávání se ujala Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě s cílem doplnit na trhu chybějící oborovou literaturu. Z vydávání kompendií se stala tradice a v současné době připravujeme pátý díl, který připomene mimo jiné životní dílo prof. Dušana Katuščáka. Ambicí kompendií je nabídnout odborné veřejnosti, a zejména studentům knihovnictví aktuální poznatky z oblasti knihovnictví a informační vědy, propojit teorii s praxí a zdůraznit jádro oboru, což se dobře daří. Čtvrtý díl je rozšířen o poznatky z literární vědy, které nám představili doc. Jan Halada a dr. Irena Prázová z Univerzity Karlovy. Marek Timko, který kompendia redakčně připravuje k vydání, přispěl literárněvědnými koncepty čtenáře. Velmi podnětný je příspěvek absolventky oboru knihovnictví SLU v Opavě Terezy Lysoňkové a dr. Michaely Dombrovské, vedoucí oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví, který nabízí různé pohledy na biblioterapii. Dr. Ladislav Cubr z Národní knihovny ČR velmi zajímavě představuje digitalizaci filmových dokumentů. Velmi přínosný je příspěvek Klaudie Kudličkové, který zkoumá informační chování v kontextu vyhledávání informací. Doc. Richard Papík (garant oboru Knihovnictví na SLU v Opavě) se léta věnuje rešeršní činnosti, konkrétně obchodním, firemním a lékařským informacím. V příspěvku představuje podporu aktivit typu tzv. competitive intelligence. V závěru publikace jsou medailonky autorů.

Jan Halada a Irena Prázová

Autoři nabízejí zajímavou sondu do problematiky četby knih. Kniha je nejstarší médium a provází nás po celý život. Její podoba se v čase proměňuje a různé jsou také způsoby, jak se ke knihám dostáváme. Poptávka čtenářských preferencí se proměňuje spolu s proměnou knihy a knižního trhu. Mění se i marketingové a technologické nástroje na knižním trhu, tradiční způsob nabídky knih je dnes zcela jiný. Zajímavý je i obnovený zájem mladých lidí o knihy, především na sociálních sítích. Jak se tedy dostává kniha k dnešnímu čtenáři? Jakou budoucnost má kniha? Těmito otázkami se autoři v příspěvku fundovaně zabývají. 

Marek Timko

Marek Timko je filozof a vynikající knihovník/katalogizátor. Představuje koncepty, jak je formulují různí literární vědci. Po metaforické formulaci smrti autora R. Barthese se v literární vědě posiluje významotvorná role čtenáře, a to nejenom v recepční estetice kostnické školy, resp. v teorii estetického účinku W. Isera, ale i v sémiotických úvahách U. Eca a v teorii čtenářské odezvy S. Fishe. Nejvíce prostoru ale věnujeme popisu nedávné – a v našem prostředí ještě ne příliš známé – koncepci vtěleného čtenáře, kterou rozvíjejí (společně i samostatně) M. Caracciolo a K. Kukkonen. Ti ve svých přístupech vychází z poznatků kognitivní vědy druhé generace i z teorie kognice 4E a posouvají literárně komunikační paradigma k důrazu na tělesné (emoční) prožívání při procesu četby (interpretaci textu).

Tereza Lysoňková a Michaela Dombrovská 

Autorky zkoumají biblioterapii jako efektivní nástroj pro podporu mentální resilience a digitálního wellbeingu v kontextu informační hygieny se zaměřením na klíčovou roli knihoven. Definují biblioterapii jako terapeutickou metodu, která využívá řízenou četbu k pomoci klientům vyrovnat se s osobními a emocionálními výzvami, a poukazuje na nejednotnost její definice v České republice. Dále mapují historický vývoj biblioterapie, zdůrazňují její úzké propojení s knihovnictvím a roli knihovníků. Zabývají se různými formami biblioterapie (individuální a skupinovou) a rozebírají její hlavní cíle. Stěžejní částí příspěvku je popis funkcí literatury v biblioterapeutickém procesu. Na základě vlastního terénního výzkumu a inspirace ze zahraničí analyzují metody a nástroje pro aplikaci biblioterapie v prostředí veřejných knihoven. Text poukazuje na významný potenciál biblioterapie v českých veřejných knihovnách.

Zuzana Šidlichovská 

Digitální vzdělávání se v prostředí veřejných knihoven skloňuje stále častěji. Knihovny nabízejí přístup k informacím, znalostem a kulturním zdrojům. Autorka popisuje včetně příkladů metod systémy a přístupy, které mohou být využity v knihovnách i dalších organizacích. Představuje metody digitálního vzdělávání a detailněji přínosy e-learningu pro vzdělávání zaměstnanců i uživatelů knihoven. Závěrem popisuje metody microlearningu a flipped learningu, které reprezentují moderní vzdělávací přístupy vhodné pro podporu rozvoje knihoven. 

Ladislav Cubr

Autor představuje specifika katalogizace filmů prostřednictvím komparace s knihovnickou praxí. Nastiňuje odlišnou ontologii dvou klasických typů dokumentů (filmový pás, tištěná kniha) a historický vývoj standardizace v obou oblastech: zatímco knihovny tradičně popisovaly vydání knihy a jejich exempláře, filmové archivy se věnovaly technickému popisu filmových materiálů, který propojovaly s filmografickým popisem filmu jako díla. Primárním zdrojem popisu ve filmových archivech nemůže být pouze filmový materiál; výzkum v sekundárních zdrojích je pro katalogizátory nezbytný. Podrobněji se věnuje čtyřúrovňovému modelu filmové katalogizace podle normy EN 15907 (2010) a katalogizačního manuálu FIAF (2016) – dílo pohyblivého obrazu, varianta, provedení a jednotka – a jeho praktické aplikaci. Autor se zamýšlí nad širší perspektivou katalogizace děl v prostředí nových konceptuálních modelů a propojených otevřených dat v internetovém prostředí.

Klaudia Kudličková

Autorka se věnuje informačnímu chování v kontextu vyhledávání informací. Je důležité poznat, jak se čtenáři chovají, abychom jim mohli designovat služby tzv. na míru. Autorka vychází ze základních teoretických modelů informačního chování a z jejich propojení s rešeršními strategiemi a procesem vyhledávání v odborných informačních systémech. Poukazuje na rozdíly mezi intuitivním a analytickým přístupem, ale i na potřebu strategického myšlení při práci s informacemi. Velkou pozornost věnuje specifické generaci Z a zkoumá, jak tato generace přistupuje k informacím, jak ji ovlivňují moderní uživatelská rozhraní a nástroje umělé inteligence, které mění způsob, jak lidé informace vyhledávají a zpracovávají. 

Richard Papík

Činnosti competitive intelligence a oblasti obchodních a firemních informací jsou spojeny s metodami práce s informacemi, což lze vysledovat v porovnání tzv. zpravodajského cyklu a informačního cyklu. Příspěvek představuje kromě základní typologie informačních zdrojů také konkrétní příklady databází a další podpory. Autor se zamýšlí nad rolí informačního profesionála, kterou dnešní knihovnicí hrají. 

Závěr

Víme, že knihovnické literatury je málo a že knihovníci, studenti knihovnictví, pedagogové vítají každý nový titul. Čtvrtý díl kompendia vyšel jako eBook, nyní je v tisku, čtenáři se tedy dočkají i jeho tištěné verze. Je plný zajímavých a podnětných příspěvků od renomovaných odborníků z oboru. Jedná se o publikaci zajímavou, čtivou a pro obor knihovnictví velmi přínosnou. Doporučuji ji ke čtení všem, kteří se o obor knihovnictví zajímají. Podnětné čtení nabízí samozřejmě i ostatním čtenářům.