Výstava k poctě Ludvíka Kundery

Vydáno: 2010-03-01 (All day)
V rubrice: Konference/akce
Autor: Romana Macháčková

Další z řady velkých výstav v pobočce Muzea Brněnska – Památníku písemnictví na Moravě – je věnovaná výrazné moravské osobnosti současného kulturního života, Ludvíku Kunderovi. Spisovatel, dramatik, překladatel a výtvarník slavící v letošním roce 90. narozeniny, se osobně zúčastnil jejího zahájení 17. března. Oslavenci přišli blahopřát jeho přátelé a známí i bývalí spolupracovníci z řad umělců.

Ludvík Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně rodičům Antonínovi a Iloně Kunderovým. Tatínek byl důstojníkem čs. armády a jeho zaměstnání bylo spojené se stálým stěhováním. Rodina střídavě bydlela v Praze, Litoměřicích a Brně. Maminka pocházela z rakouskouherské rodiny, proto se u Kunderů mluvilo jak česky, tak německy. Byla to právě maminka, která synovi nabídla knihu Heinricha Heina Buch der Lieder, kterou se pokusil přeložit. Nemalý vliv na mladého básníka měl také jeho strýc – klavírista, hudební pedagog a spisovatel Ludvík Kundera, otec spisovatele Milana.

Kunderu oslovila poezie již na reálném gymnáziu v Litoměřicích, kde se poprvé setkal s poetismem a následně surrealismem. Básnickými vzory se pro něj stali František Halas, Jakub Deml a především Vítězslav Nezval. Svůj první „román“ začal psát těsně po smrti svého otce roku 1943. Mladý spisovatel jej nazval Stále se vracejía jeho rukopis najdou návštěvníci mezi vystavenými exponáty. První básnické sbírky vznikaly v posledních dvou letech 2. světové války v Brně, kam se vrátil po několika měsících z totálního nasazení ve Špandavě u Berlína. V průběhu válečných let také se svými přáteli položil základy surrealistické Skupiny Ra, oficiálně ustanovené roku 1945. Je to i období, kdy se pod vlivem svých kamarádů výtvarníků začal věnovat výtvarnému umění.

Jako čerstvý absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nastoupil po válce do redakce revue Blok, kde setrval tři roky. Následně pracoval po boku Jana Skácela v kulturní rubrice Rovnosti. V roce 1953 stál u zrodu literárního časopisu Host do domu. Po dvou letech z redakce odešel a stal se nezávislým svobodným umělcem. Bez trvalého zaměstnání zůstal po dobu třinácti let.

Do roku 1970 vychází mj. Záznamy a promluvy, Letní kniha přání a stížností, Tolik cejchů, Fragment: ódy, sarkasmy, truchlení, novela Odjezdnebo antologie německého expresionismu Haló, zde vichr, vichřice!.

V sedmdesátých letech nebylo Kunderovi dovoleno publikovat. Vznikly drobné práce vydané pod jmény tzv. „pokrývačů“, např. František Tenčík: Slovníček literárních pojmů (1976), Jan Hanzálek: 100 let české knihovny ve Znojmě (1978). Jen v okruhu přátel a známých se občas některé z jeho děl objevilo zařazené do neoficiálně vydávaných publikací, na novoročenkách apod. Ke svým čtenářům se po delší pauze dostala roku 1985 sbírka Hruden. Většina básní se však dočkala vydání až po roce 1989: Napříč Fantomázií, Malé radosti, Ptaní, Ztráty a nálezy(sbírka doplněná obrazovou částí Kunderových výtvarných artefaktů) nebo sbírka Pády(vycházející z básníkova studia starých gramatik).

Velký přínos přinesl Ludvík Kundera na poli překladatelském. Českým čtenářům zprostředkovává básnická i prozaická díla z mnohých jazyků, např. francouzštiny, ruštiny, bulharštiny, rumunštiny, srbochorvatštiny. Nejvíce se však věnuje autorům píšícím v jazyce německém, mezi něž patří: Gotfried Benn, Heinrich Böll, Georg Büchner, Ferdinand Bruckner, Paul Celan, Franz Fühmann, Heinrich Heine, Georg Heym, Christian Morgenstern, Alfred Kubin nebo Georg Trakl. Překlady díla Bertolta Brechta, především divadelních her, mu otevřely dveře do Státního divadla v Brně, se kterým od roku 1959 navázal dlouhodobou spolupráci. Na scény brněnských divadel následně přichází také Kunderovy hry původní, např. Totální kuropění, Korzár či Labyrint světa a lusthauz srdce. Následuje spolupráce s divadlem ve Zlíně, Hradci Králové, Praze, Kunderovy hry se hrají v zahraničí, je osloven i rozhlasem a televizí.

Výsledkem jeho talentu, obrovské píle a houževnatosti spojené s hravostí a touhou experimentovat je dílo zasahující do různých oblastí kultury, které výstava v několika celcích představuje. Návštěvníci si mohou prohlédnout i spisovatelovy výtvarné artefakty v rámci tzv. Galerie Ludvíka Kundery, jejíž součástí budou i díla již zmiňované Skupiny Ra a Sdružení Q. Výstavu je možné navštívit do 26. září tohoto roku.

MACHÁČKOVÁ, Romana. Výstava k poctě Ludvíka Kundery. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2010, 24(1) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/vystava-k-pocte-ludvika-kundery

Verze pro tisk