Vzdělávání žáků a studentů v hradecké vědecké knihovně

Vydáno: 2021-11-10 (All day)
V rubrice: Veřejné knihovny
Autor: Michaela Hašková

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové (SVKHK) se věnuje informačnímu vzdělávání dlouhá léta. V tomto článku se zaměříme na rozmezí několika posledních let. Třídní kolektivy mohou učitelé objednávat na lekce informačního vzdělávání, které považujeme za stěžejní a nejčastěji realizovanou formu školních návštěv knihovny. Mladší či starší teenageři při nich pracují vždy ve skupinách, vyhledávají dle připravených pracovních listů informace v různých typech dokumentů, pak zjištěné informace dávají do souvislostí a prezentují je spolu se svými názory. Nechybějí ani úkoly rozvíjející kreativitu, např. vytvoření plakátu, vymyšlení příběhu.

Další forma, zařazená od roku 2019, patří workshopům. Nyní v naší nabídce najdete tři s velmi odlišnou náplní. Jedná se o téma paměťových technik, které realizují zkušené lektorky trénování paměti. Dále jsme zařadili oceněný workshop deFacto vytvořený knihovníky Městské knihovny v Praze, který jsme také v první vlně testovali. Postupně jej drobně upravujeme a nabízíme dále, jsme rádi, že se takto daří spolupráci mezi knihovnami. Poslední workshop jsme nazvali Jak na seminární/závěrečnou práci, zde jsme se inspirovali v Národní technické knihovně, ale vytvořili jsme jej na míru našim uživatelům. Nabízíme jej jak jednotlivcům z řad studentů a dalších případných zájemců, tak školním kolektivům. Využívají ho vysoké i střední školy. Vzhledem k pandemii a lockdownům jsme tento workshop několikrát realizovali i online. Zjistili jsme, že je to trochu jiná práce, má řadu výhod i nevýhod, ale v době uzavření knihoven zaplaťpánbu za ni. Vždyť těžko by k nám do Hradce jinak zavítali studenti z okrajových oblastí republiky, jako tomu bylo touto formou. Pro značný úspěch jsme se do budoucna rozhodli kombinovat přímou „výuku“ s tou online. A zájem je o obě. Bližší informace je možné najít v sekci Vzdělávání na webu SVKHK.

Současná epidemiologická situace není moc příznivá, nenahrává příliš častým návštěvám školami. Přesto na nás školy nezapomněly a objednávají se dále. Co je může odradit? Plánování s nejistým výsledkem: Nepůjde třída do karantény? Přijde nějaké omezení návštěv knihovny u těchto akcí? Mnozí také shledávají nepohodlnou povinnost nošení respirátorů v knihovně, když se jedná o kolektiv jedné třídy a ve škole jej nosit nemusejí. Na této povinnosti samozřejmě trváme a považujeme ji za správnou. Cokoliv zpomalí šíření koronaviru, je dobré. Některé školy zase ve snaze „dohnat“ neprobrané učivo příliš nefandí mimoškolním akcím. I proto jsme zavedli u některých z akcí možnost online formy, či návštěvy školy.

Osobní přítomnosti v knihovně se to však nevyrovná. Ne všichni si uvědomují, co vše může žákům a studentům návštěva knihovny, nejlépe opakovaná, přinést. Především je to skutečnost, že učení, vzdělávání neprobíhá jen ve škole, případně doma, knihovna je ideálním místem pro studium – ať už skupinové, či individuální. Pro mnohé se může stát prostředí knihovny vynikajícím zázemím. Je v ní teplo, světlo, útulno. Najdou zde obrovské množství informací, semináře o tom, jak vyhledávat relevantní informace, vzdělávací a zájmové přednášky. Zaměstnanci knihovny se mohou stát rádci, průvodci světem informací, jsou vždy připraveni zodpovídat zvídavé dotazy uživatelů. A v knihovně nebudou nikdy jedinými návštěvníky (doufejme), potkají se tu jak se svými vrstevníky, tak se studenty staršími, se kterými mohou navázat kontakt, dále s badateli a staršími spoluobčany. Přirozeně zapadnou do komunity čtenářů, ať se už rozhodnou pro komunikaci s nimi, nebo je budou jen pozorovat a sdílet s nimi jeden stůl.

V tomto článku se nebudeme věnovat statistice návštěv lekcí, spíš se chceme zaměřit na středoškoláky a na to, proč je dobré tuto skupinu včas podchytit, oslovit, zaujmout. Z výzkumů např. profesora Trávníčka nevyplývá, že klesá počet čtenářů, větší rozdíly než jinde jsou však u chlapců. V šetřeních věnujících se čtenářské gramotnosti moc dobře nedopadáme. A vzhledem k tomu, že čtenářská gramotnost souvisí s úspěšností ve studiu, tak je to celkem závažná překážka. Obecně platí, že s čím více stran jedinec získává pobídky, náměty ke čtení, zajímavé ukázky, tím vyšší je šance, že toho využije. Zásadní roli hraje samozřejmě rodina, škola už ovlivňuje méně, ale to neznamená, že není chytré ponoukání k četbě ze strany učitelů veledůležité. Značný vliv mají kamarádi, vrstevníci, média.

Pokud do toho vstoupí i knihovna, nemůže to být na škodu, zvlášť v České republice, kde se chlubíme nejhustší sítí knihoven na světě. Učitelé prvních stupňů vodí děti do knihovny nejčastěji, návštěvy na druhém stupni už klesají. Ještě méně je středoškoláků, které přivede učitel. Toto není zkušenost naší knihovny, do vědecké knihovny sice občas přijdou i školkové děti, ale SVKHK většinou obsluhuje čtenáře od patnácti let. Co však s tím, když učitelé středoškoláky do knihovny nevodí? Možná by se to dalo i pochopit, neboť často narážejí na problémy s výměnami hodin, suplováním a dalšími překážkami. Co nás však na učitelích mrzí mnohem víc, je „servírování“ zhuštěných informací pod nos, místo směrování studentů k tomu, aby informace sami aktivně vyhledávali a dle zadaných úkolů si cestu k řešení nacházeli sami. Co se týče doporučené četby beletrie, ta jistě není na škodu, ale zasílat žákům texty z Ulož.to je už trochu přes čáru. Samozřejmě se tak nechovají všichni učitelé, ale jelikož se s tím setkáváme opakovaně, považujeme za potřebné na tento problém upozornit.

Místo aby žáci ze školy vyběhli na čerstvý vzduch a zavítali do knihovny, ve které by si vybrali vydání klasika s nejzajímavějšími ilustracemi a třeba ve vedlejším regále narazili na jinou lákavou knihu k přečtení, přijdou ze školy domů, zasednou k počítači, knihu pak prolítnou na monitoru, při tom stihnou čerstvé události z Facebooku, odpovědět dvacetkrát na zprávy z Messengeru, poslechnou si k tomu tři podcasty a z četby nemají nic. Toto je třeba změnit. Můžeme snad doufat, že se po podepsání memoranda o spolupráci MK a MŠMT bude blýskat na lepší časy.

Ale zkusme to i jinak. Oslovme středoškoláky sami. Myslím, že je dobré podporovat nejen návštěvy celých tříd, ale i jednotlivců. Naše knihovna se proto otevírá této skupině ještě více: nabízí registraci zdarma a služby speciálně pro ně. Je otázkou, zda knihovna může a umí být pro teenagery náležitě přitažlivá, sexy, přínosná. Potenciál zde jistě je, využíváme jej však dostatečně? V případě vědecké knihovny vnímáme jako zásadní zbortit představu, že knihovna je jen pro ty, jejichž nejoblíbenější koníček je čtení, či pro tzv. vědátory. Takoví nadšenci si cestu do knihoven najdou sami. Na ně cílit nemusíme, i když je samozřejmě vítáme a plně podporujeme, pomáháme jim objevovat nové zdroje, směřujeme je dále. Knihovna je instituce otevřená všem, zde si každý může najít svůj koutek, potkat se se známými, sdílet prostor s ostatními. Zjistí, že zde najde informace, pokud to nedokáže sám, je mu pomoženo, nejlépe tak, aby to už příště uměl sám. Pokud ho zaujme i časopis či kniha, výborně, ale toto není vstupenkou do knihovny. Sem může kdokoliv bez předchozích znalostí a nejen od určité míry intelektu.

O knihovnách se mluví jako o bezpečném prostoru, ale co tím vlastně myslíme? Především tu bezpečnost musíme zajistit, a to různými pravidly. Vstup pro každého, ale za nějakých podmínek – beze zbraní, bez alkoholu, drog, ne pod jejich vlivy, v knihovně se nepije ani nekouří, neohrožuje a neobtěžuje se okolí. To vše knihovna garantuje, teď ještě zútulnit prostředí tak, aby adolescenti např. raději vyměnili prostředí hospody, nákupních center či laviček v parku za moderní interiéry, případně exteriéry knihovny a jsme na správné cestě. Že bude dlouhá a trnitá, o tom není pochyb. Že nikdy neoslovíme a „nezachytíme“ všechny jedince, nás tolik mrzet nemusí, stačí si dát přiměřené cíle. Ruku na srdce: Umíme pracovat se středoškoláky, víme, co by chtěli, pracují u nás jako dobrovolníci tak, jak je to možné? Obávám se, že zde máme jako knihovny velké rezervy, které jsou však zároveň příležitostmi. Pojďme do toho, neboť, jak říkal i Jan Werich: „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.“

HAŠKOVÁ, Michaela. Vzdělávání žáků a studentů v hradecké vědecké knihovně. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2021, 35(4) [cit. 2024-11-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/vzdelavani-zaku-studentu-v-hradecke-vedecke-knihovne

Verze pro tisk