Vzpomínka na kroměřížského ředitele Vojtěcha Lukeše

Vojtěch Lukeš
15. září 1910 Kroměříž – 1961 Kroměříž

Vojtěch Lukeš vystudoval reálku v Kroměříži a nastoupil do kroměřížské knihovny 8. března 1932 a vykonával funkci pomocného knihovníka. Hlavním knihovníkem tehdy byl Jan Prajer z Vodňan. Ve třicátých letech doznala knihovna velkých změn, na kterých se zpočátku podílel, a později je také sám zaváděl i Vojtěch Lukeš. Bylo to zejména otevření oddělení pro mládež, zavedení sáčkového systému, zavedení nového přírůstkového systému a rozdělení knihovního fondu do tří a později do čtyř skupin: zábavné, naučné, časopisy a pro mládež.

Po odchodu Jana Prajera Knihovní rada zvolila dočasně hlavním knihovníkem Vojtěcha Lukeše, který v té době neměl ještě kvalifikaci podloženou knihovnickou zkouškou, jak to požadoval zákon pro obce nad 10 000 obyvatel. Tuto zkoušku Vojtěch Lukeš složil v roce 1935. V témže roce potvrdilo knihovníka Vojtěcha Lukeše ve funkci obecní zastupitelstvo, v roce 1936 ministerstvo a definitiva byla potvrzena až v roce 1938.

Vojtěch Lukeš začal využívat systém knižních a čtenářských lístků, do knihovny umístil kovové regály (dříve byly skříně). Zavedl jmenný katalog v mezinárodním formátu. Pracoval v knihovně do roku 1942. Během těchto let bylo z knihovního fondu vyřazeno mnoho české literatury. Je uvedeno, že se vyřadila čtvrtina fondu. Během války byla knihovna dvakrát přestěhována. Vojtěch Lukeš po odchodu z knihovny pracoval jako pomocný dělník. Po osvobození se do knihovny vrátil a stal se jejím ředitelem až do roku 1961. Během těchto let se výrazně zasadil o přestěhování knihovny do větších prostor v roce 1948, kde knihovna sídlila dalších padesát let. Po válce se do knihovny také vrátila asi polovina českých knih, z knihovního fondu byly vyřazeny německé knihy.

Vojtěch Lukeš prožil v knihovně několik dějinných zvratů, které se promítly samozřejmě i do skladby knižního fondu. Bylo to období předválečné i válečné, období do roku 1948 a poté padesátá léta. Za jeho vedení se knihovna musela přejmenovat z Masarykovy veřejné knihovny na Okresní lidovou knihovnu v Kroměříži. Zřizovatelem knihovny se stal okresní národní výbor.

Padesátá léta znamenala duchovní stagnaci v knihovně. Knihovníci museli plnit stanovené normy, jezdili do žňových útulků dělat propagaci a zajišťovali program pro děti, jejichž rodiče pracovali v zemědělství. Do knihovny se dostávala literatura agitující a prověřovaná.

Vojtěch Lukeš prožil v knihovně nelehké roky a doby uvolnění, kterou přinesla šedesátá léta, se již nedožil. Začátkem šedesátých let těžce onemocněl, nemohl již svou funkci vykonávat a několik měsíců po odchodu z knihovny umírá.

Vojtěch Lukeš zavedl do knihovny systém knihovnictví, knihovnu modernizoval a knihovna se dostala na přední místa kulturního dění ve městě. Pod jeho vedením se z knihovny v té době stala moderní instituce. Vojtěch Lukeš by se v září dožil 100 let. Jeho rukopis můžete v Knihovně Kroměřížska nalézt i dnes.

KAŠPÁRKOVÁ, Šárka. Vzpomínka na kroměřížského ředitele Vojtěcha Lukeše. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2010, 24(3) [cit. 2024-10-12]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/vzpominka-na-kromerizskeho-reditele-vojtecha-lukese