Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 1/2021 » Z historie veřejné knihovny v Břeclavi
Roku 1882 byl v Břeclavi založen čtenářský spolek Břetislav, v němž se sdružovali zástupci místní české inteligence a další vlastenci. Předsedou byl zvolen notář JUDr. František Máder, zakládajícími členy spolku byli např. učitelé Julius Boháč a Emanuel Jedlička, sbormistr Jan Effenberg, režisér ochotníků Otomar Petr, hostinský Josef Lucký a další. Spolek pořádal divadelní představení, přednášky, podporoval sborový zpěv a vedle své spolkové knihovny zřídil roku 1899 také čítárnu a veřejnou knihovnu všeobecně přístupnou. Na počátku minulého století bychom tak v Břeclavi napočítali tři české knihovny: knihovnu čtenářského spolku Břetislav založenou v roce 1882 s 450 svazky, učitelskou knihovnu spolku Komenský založenou roku 1903 se 168 svazky a veřejnou spolkovou knihovnu založenou roku 1899 s 1020 svazky.
Zprvu práci knihovníka ve veřejné knihovně vykonával učitel Jan Mazůrek ze Staré Břeclavi. Knihy a časopisy se půjčovaly každoročně od října do června. Fond knihovny se postupně rozrůstal především díky darům příznivců a v roce 1906 měla veřejná knihovna v Břeclavi už 1 806 svazků a 125 čtenářů. Roku 1905 učitele Mazůrka vystřídal ve funkci knihovníka všestranně vzdělaný železniční úředník Josef Fleischmann. Knihovna se nadále rozvíjela, do roku 1914 se zvýšil počet jejích čtenářů na 212 a knižní fond měl 2 296 svazků. Po jistém poklesu čtenářského zájmu, který byl důsledkem první světové války, byla na základě vydání Zákona o veřejných knihovnách obecních z roku 1919 ustavena 1. prosince 1920 Veřejná knihovna města Břeclavě. Základem jejího knižního fondu se stala již zmíněná knihovna spolku Břetislav. Nově ustavená knihovna sídlila do roku 1938 ve dvou místnostech v přízemí městské radnice na náměstí a kvůli neustálému rozšiřování fondu a rostoucí návštěvnosti se brzy musela potýkat s nedostatkem místa.
Přes stísněné poměry se břeclavská knihovna díky vzornému vedení profesionálního knihovníka Karla Sýkory stala centrem společenského a kulturního života meziválečné Břeclavi a během deseti let se zařadila mezi sedm největších knihoven na Moravě. Karel Sýkora byl velmi všestrannou kulturní osobností, mj. v letech 1927–38 působil jako redaktor regionálního týdeníku Břeclavský kraj. A bylo to především zásluhou Karla Sýkory, že se v říjnu 1938, kdy se Břeclav stala součástí odtrženého pohraničí, podařilo zachránit knižní fond před zničením nacisty. Těsně před 8. říjnem byl narychlo zapůjčen knihovnám v Hodoníně a Otrokovicích.
Protože budova radnice byla za války zasažena bombou a vyhořela (a s ní také kompletní městský archiv), musela knihovna po osvobození hledat nové prostory. Nebylo to však jednoduché, až v říjnu 1945 bylo rozhodnuto o provizorním umístění knihovny v suterénu modlitebny Českobratrské církve evangelické na náměstí Svobody, která v té době nesloužila svému účelu. Zapůjčený knižní fond se z Hodonína a Otrokovic naštěstí vrátil téměř kompletní a knihovně se navíc podařilo doplnit jej četnými knižní dary. K slavnostnímu znovuotevření knihovny došlo 14. dubna 1946 v den prvního výročí osvobození. Další rána postihla knihovnu na jaře roku 1947, kdy byla při jarních záplavách zatopena značná část Břeclavi. Knihovna sídlící v suterénu byla rovněž zaplavena a utrpěla značné knižní ztráty. V říjnu téhož roku navíc českobratrská církev zažádala o vyklizení prostor modlitebny a její navrácení pod svou správu. Knihovna tak byla opět nucena hledat nové prostory.
Po převratu v únoru 1948, který přinesl spoustu politických a společenských změn, byla na ulici Národních hrdinů 9 zrušena Občanská záložna, kterou mimochodem zakládal a jejíž budovu nechal vystavět již zmíněný JUDr. František Máder, první předseda čtenářského spolku Břetislav. Na jaře 1949 se do uvolněných prostor záložny přestěhovala městská knihovna, která na tomto místě setrvává až do dnešních dnů.
V roce 1949 došlo k transformaci knihovny na okresní lidovou knihovnu. Zároveň neradostná politická situace počátku 50. let zapříčinila radikální okleštění knižního fondu. Knihovna v té době sídlila pouze v přízemí budovy, horní patro bylo obsazeno muzeem a soukromými byty, a tak se tísnivá situace kolem nedostatku místa řešila otevřením některých oddělení v sousedních budovách. V 50. letech působilo dětské oddělení a čítárna v budově dnešní Optiky na náměstí. V roce 1964 se v prvním patře podařilo uvolnit dvě místnosti náležící okresnímu muzeu, kde vznikla nová studovna s přidruženou čítárnou. V roce 1967 se dětské oddělení přestěhovalo do dnes již neexistující budovy Klubu mladých (bývalého Emklubu). Tato budova sloužila knihovně do konce roku 1972. V tomto roce se uvolnil poslední soukromý byt v prvním patře knihovny a do jeho prostor putovalo dětské oddělení. Knihovna tak pro sebe konečně získala celou historickou budovu.
Nejvýznamnější událostí 50. let bylo založení Divadla poezie Proměna, které při okresní knihovně vzniklo roku 1956 z iniciativy tehdejšího ředitele Jiřího Michalici (1923–2009). U jeho zrodu stáli profesoři břeclavských středních škol Bedřich Kaněra, František Kala a Vilém Trávníček. Soubor se postupně vypracoval mezi přední amatérské scény v Jihomoravském kraji a získal i několik ocenění na celostátních přehlídkách Wolkerův Prostějov a Šrámkův Písek. I přesto, že všechna oddělení sídlila počátkem 70. let konečně znovu pod jednou střechou, budova se nacházela v havarijním stavu a prostorově nevyhovovala vzrůstajícímu počtu čtenářů a knih, stejně jako zvyšujícímu se množství pracovníků. Na konci roku 1974, za tehdejší ředitelky PhDr. Ludislavy Šulákové, byla schválena rozsáhlá rekonstrukce stávající historické budovy a realizace nové přístavby, situované ve dvorním traktu.
Práce na přístavbě započaly v létě 1976, ale brzy se začaly oproti plánu zpožďovat, čímž narůstaly také finanční náklady celé stavby. K rychlejšímu dokončení přispěl paradoxně požár knihovny. Sobota 15. dubna 1978 patří mezi nejsmutnější kapitoly v její historii. V odpoledních hodinách vypukl ve skladu knih rozsáhlý požár, který způsobila technická závada na elektroinstalaci. Jen díky včasnému zásahu hasičů a pomoci vojáků útvaru pohraniční stráže nelehl celý fond popelem. Vyhořel „jen“ sklad papíru a část skladu naučné literatury. Méně poškozené knihy vynášeli vojáci v koších do místností nedokončené přístavby, kde je knihovnice umývaly a čistily od kouře a mastného černého prachu. Vzácné tisky, které nebyly požárem zcela zničeny, jsou dodnes uchovávány v regionálním fondu studovny. Požár ale urychlil dokončení rekonstrukce a už o čtyři měsíce později bylo v srpnu 1978 slavnostně otevřeno nové oddělení pro dospělé čtenáře v přízemí přístavby. O týden později dostaly své oddělení také děti. V prvním patře přístavby pro ně vzniklo oddělení s barevnou televizí, promítacím plátnem a dalšími didaktickými pomůckami. Jeho dominantou se stalo jevišťátko uprostřed místnosti, kde mohli malí návštěvníci při čtení pohodlně relaxovat. Ke stávajícím provozům přibyla na konci roku 1979 oddělení pro dospívající mládež a hudební oddělení. Po otevření přístavby prošla kompletní rekonstrukcí také historická budova. Celý nově opravený a přistavený komplex zahájil svůj provoz v říjnu 1979.
80. léta minulého století začala ve znamení přechodu na centralizovaný systém řízení všech knihoven okresu Břeclav. Velkou výhodou tohoto systému bylo pro menší knihovny odbourání nákupu a vstupního zpracování knih, které zajišťovala centrální knihovna. Břeclavské knihovně průběžně narůstal jak počet čtenářů, tak i počet vypůjčených knih. Pro představu – v roce 1985 realizovala knihovna svým cca 7 500 čtenářům přes 317 000 výpůjček.
Rok 1989 znamenal zásadní celospolečenský zlom a také břeclavská knihovna v porevolučním období procházela mnoha hektickými změnami. 31. prosince 1992 byla rozhodnutím přednosty okresního úřadu zrušena Okresní knihovna Břeclav a tím také zanikl centralizovaný systém řízení knihoven okresu. Všechny pobočky okresní knihovny přešly do správy jednotlivých měst a obcí včetně movitého i nemovitého majetku. Na město Břeclav tím připadl úkol postarat se o centrální knihovnu a její čtyři pobočky – Poštorná, Stará Břeclav, Charvátská Nová Ves a Ladná (ta po osamostatnění původní městské části později zanikla). Dne 1. ledna 1993 byla ustanovena Městská knihovna Břeclav jako příspěvková organizace města Břeclav s právní subjektivitou. V březnu 1993 byla do funkce ředitelky knihovny jmenována Mgr. Marta Ondrášková. Následujících patnáct let jejího funkčního působení proběhlo ve znamení mnoha pozitivních změn – došlo k vyřešení majetkového vypořádání, opravám knihovních prostor a automatizaci celého knihovnického provozu. Knihovna rozšířila své služby o možnost půjčování hudebních CD nebo zvukových knih pro nevidomé a slabozraké. V roce 2000 se knihovně podařilo znovu získat regionální funkci a začít obnovovat násilně zpřetrhané vazby s partnerskými knihovnami regionu. Na základě nového knihovnického zákona z roku 2001 byl v roce 2002 zřízen na Domě školství Útvar regionálních služeb, který od té doby poskytuje 77 veřejným knihovnám Břeclavska možnost využít jak metodické pomoci, tak zápůjček knih z výměnného fondu.
Koncem 90. let se opět stala aktuální otázka oprav nevyhovujících prostor. Práce na rekonstrukci historické budovy započaly v roce 1997 úpravou přízemí. Plánovaná přestavba díky získané státní dotaci pokračovala v roce 2004 výměnou topení, sociálního zařízení a rekonstrukcí půdních prostor, které byly proměněny na polyfunkční sál umožňující pořádání výstav a větších kulturních akcí. Postupně se podařilo rekonstruovat také všechny pobočky, aby půjčování knih probíhalo v důstojném a adekvátním prostředí. Havárie kanalizace zapříčinila také neplánované rozsáhlé opravy v bývalém skladu: ten dostal novou betonovou podlahu včetně nových regálů s vyšší nosností.
Plně automatizovaný provoz v knihovnickém systému LANius byl na oddělení pro dospělé čtenáře spuštěn v roce 1996 a postupně zaveden i do ostatních provozů. O rok později knihovna představila veřejnosti tehdy velkou novinku – veřejný přístup k internetu ve studovně knihovny. Studovna zpočátku nabízela čtyři počítače připojené na síť „závratnou“ rychlostí 64 kb/s, na něž se tenkrát tvořily pořadníky. V roce 2000 proběhlo spuštění plně automatizovaného provozu na pobočce Poštorná a v roce 2003 bylo možné díky grantům Ministerstva kultury z programu VISK 3 připojit k internetu všechny pobočky. Následujícího roku knihovna získala další grant a mohla tak v závěru roku přejít na knihovnický systém CLAVIUS s online připojením všech poboček. Po odchodu ředitelky Mgr. Marty Ondráškové ke konci roku 2007 byla dočasným vedením knihovny pověřena Milada Miklíková. Půlroční provizorium ukončil v srpnu 2008 nástup nového ředitele Mgr. Marka Uhlíře.
V roce 2010 se uskutečnila další rozsáhlá rekonstrukce, spočívající v opravě fasády, výměně oken a dosluhujících topidel. I v dalších letech následovaly mnohé viditelné i neviditelné změny a vylepšení prostor pro čtenáře a návštěvníky knihovny, z nejvýznamnějších jmenujme zpřístupnění skladu knih, v jehož prostorách vzniklo oddělení naučné literatury, v bývalém hudebním oddělení vzniklo spojením studovny, čítárny a hudebního oddělení nové oddělení informačních a speciálních služeb. Malý sál se přestěhoval do přízemí historické budovy, což kvitují zejména starší návštěvníci zde pořádaných akcí, a v prvním patře byla zřízena samostatná počítačová učebna. Většina z těchto prostor byla vybavena novými podlahami, výmalbami a nábytkem. I díky zmíněným rekonstrukcím se v posledních deseti letech knihovna mohla naplno zaměřit na oblast celoživotního vzdělávání. V knihovně je proto možné navštěvovat pravidelně pořádané kurzy trénování paměti, kurzy počítačové gramotnosti nebo virtuální univerzitu třetího věku.
Pro břeclavské knihovníky je čtenář vždy až na prvním místě, proto se každý rok snaží pracovníci knihovny přijít s nějakou novinkou zpříjemňující nebo zjednodušující nabízené služby. Jmenujme např. sjednocení půjčovní doby na všech odděleních a pobočkách, půjčování deštníků, dioptrických brýlí, vyhledávání a objednávání předem vybraných knih, donášku knih až do domu, přednostní půjčování bestselerů za drobnou úplatu a mnohé další. Knihovna se snaží držet krok s moderními trendy týkajícími se knih a čtenářství. Už od roku 2012 je možné si v knihovně zapůjčit čtečky elektronických knih a od roku 2015 je možné si vybrané tituly elektronických knih vypůjčit prostřednictvím nového online katalogu Carmen formou tzv. e-výpůjčky. Od roku 2017 se knihovna ve velké míře zaměřuje také na půjčování a propagaci deskových her.
Poměrně velký důraz klade břeclavská knihovna na prezentaci na sociálních sítích, od původního blogu postupně přešla na Facebook, Instagram i YouTube. Oblíbená jsou např. videa propagující novinky v knižním fondu nebo osobní knižní tipy knihovnic a knihovníků. V uplynulých letech jsme v břeclavské knihovně uvítali řadu známých spisovatelů i dalších osobností, namátkou jmenujme např. Václava Cílka, Dana Přibáně, Alenu Mornštajnovou, Miloše Urbana, Zbigniewa Czendlika, nechyběla ani světově proslulá jména jako C. D. Payne či Robert Fulghum. Poslední dva jmenované jsme v Břeclavi mohli vidět díky cyklu scénických čtení Listování spojených především se jménem známého herce Lukáše Hejlíka. Veřejností oblíbené Listování se zde ve velkém sále knihovny koná přibližně šestkrát do roka. Knihovna se snaží nemlčet také k různým ožehavým tématům současnosti – na problematiku lidských práv, ekologie, mezinárodní politické situace, šíření fake news apod. je zaměřen cyklus promítání nekomerčních filmů Free Film Fest nebo každoročně pořádaný březnový festival ProTibet.
Velké pozornosti návštěvníků se těšily také literární a hudební kavárny zaměřené na jednotlivé osobnosti, hudební styly, literární, ale rovněž i společenská témata – zde na plakátu uprostřed např. vidíte upoutávku na literární kavárnu upozorňující na problematiku známých „šmejdů“, zneužívajících důvěřivosti především seniorské populace. Dalším projektem, který nemůžeme pominout, je cyklus přednášek Cesta nejen ke hvězdám, věnovaný popularizaci vědeckého bádání. Ze známých osobností, které v této souvislosti do Břeclavi zavítaly, jmenujme např. astronoma Petra Kulhánka, bývalé předsedy Akademie věd Helenu Illnerovou a Václava Pačese, jadernou fyzičku Danu Drábovou, psychiatra Cyrila Höschla nebo astronoma Jiřího Grygara.
Břeclavská knihovna se snaží podporovat i komunitní projekty, zaměřuje se především na podporu, propagaci a rozvíjení místního folkloru a tradic, velký ohlas má např. každoroční konference Živý folklor pořádaná ve spolupráci s Jihomoravskou komunitní nadací nebo Výtvarná folklorní akademie organizovaná břeclavskou výtvarnicí Dášou Benešovou. V loňském roce se i přes komplikovanou celospolečenskou situaci podařilo ve spolupráci s břeclavským gymnáziem uspořádat pilotní ročník literárního festivalu BookPark, kdy se v břeclavském parku u nádraží po celý jeden zářijový týden konala široká škála literárních a divadelních akcí. Krátce zmiňme také publikační činnost knihovny, k nejvýznamnějším počinům patřilo např. vydání publikace Fanoš Mikulecký, prostý kvítek v bludišti travin vydané k 100. výročí narození tohoto významného podlužáckého autora zlidovělých písniček nebo sborník Břeclavsko za první republiky, vydaný k 100. výročí vzniku československého státu. V knihovně se zaměřujeme i na prezentaci výtvarného umění – na naší improvizované galerii na schodech jsme za poslední léta prezentovali celou řadu výtvarníků a fotografů z Břeclavi a jejího blízkého i vzdálenějšího okolí.
Jednou z priorit břeclavské knihovny je samozřejmě i podpora dětského čtenářství. Na podzim se pravidelně koná akce Poprvé do školy, poprvé do knihovny spojená s pasováním prvňáčků na rytíře čtenářského řádu, velmi oblíbené je spaní v knihovně konané pod značkou Noc s Andersenem, do knihovny pravidelně zveme na besedy autory a ilustrátory dětských knížek. Malí čtenáři si oblíbili i divadelní představení – ať loutková nebo s živými herci. A nezapomeňme také zmínit projekt na podporu čtenářství Jižní Morava čte, jehož úvodní ročníky břeclavská knihovna pořádala ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Břeclavská knihovna myslí i na čtenáře, kteří jsou zrakově postižení nebo ze zdravotních důvodů nemohou číst tištěné knihy. Ve zvukové knihovně je pro ně připraveno množství titulů od českých i světových autorů načtených známými herci, a to buď na magnetofonových kazetách, CD nebo ve formátu MP3. K bezplatnému zapůjčení je i technika na jejich přehrávání.
Stejně jako celou společnost, tak i břeclavskou knihovnu v loňském roce zasáhla epidemie nemoci COVID-19. Knihovna se snaží vyrovnávat s novou situací, kdy dosavadní trend, aby knihovna byla místem setkávání obyvatel, naráží na omezení spojená s protiepidemickými opatřeními. Velkou pozornost proto knihovna věnuje online prezentaci, ať se jedná o videa věnovaná knižním novinkám, doporučování knih nebo online lekcím pro školy. Velkou pozornost a sledovanost měly především online přednášky z cyklu Břeclavsko v letech 1938–1945, který knihovna uspořádala k loňskému 75. výročí konce druhé světové války a které prezentovala na youtubovém a facebookovém profilu knihovny.
ČECH, Jaroslav. Z historie veřejné knihovny v Břeclavi. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2021, 35(1) [cit. 2024-11-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/z-historie-verejne-knihovny-v-breclavi
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|