Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Haram folkebibliotek je malá veřejná knihovna norského správního celku Haram, ve kterém žije pouhých 9 000 obyvatel. Knihovna nacházející se ve dvoutisícovém městečku Brattvåg čelila nedávno výzvě spojené se stěhováním do dočasných prostor. Veškeré finance byly totiž určeny na vybudování nové knihovny, a rozpočet tak nepokrýval náklady na zařízení přechodného prostoru, ve kterém měla knihovna strávit nadcházející rok.
S funkčním uspořádáním nám, jediným třem zaměstnankyním, pomohly zkušenosti jiných norských knihoven. S vybavením a designem interiéru jsme si však musely poradit samy. Jaké místo chceme vytvořit? Jaké pocity jím chceme v návštěvnících vyvolat? Nemohly jsme si přitom dovolit dělat velké změny v prostorách, které nám byly poskytnuty, ani v mobiliáři, kterým jsme již disponovaly ze staré budovy. Musely jsme se tedy také ptát – existuje způsob, jak začlenit staré oprýskané plechové regály do estetického interiéru?
Téměř všechny odpovědi na naše otázky směřovaly k jednomu bodu – lokální identita. Chceme vytvořit třetí místo pro místní obyvatele, relaxační prostor, kterého budou součástí a který k nim bude již při vstupu promlouvat. Haram je sice malým správním celkem, ale velice silnou industriální oblastí. A ačkoli v průmyslu spousta lidí nevidí něco prvoplánově krásného, co je hezčího než vyzdvihnout tu nejsilnější stránku vaší lokální identity? A co je vlastně jednoduššího? Vytváříte-li prostor odkazující k silným stránkám vašeho města či okresu, nacházíte se v samotném centru potenciálních zdrojů.
Prostory jsme vymalovaly industriální modrou, šedou a šedivě zelenou, zčásti také černou tabulovou barvou. Barva byla naším největším finančním výdajem. Obešly jsme místní podniky a seznámily je s plánem na knihovnu vyzdvihující místní industriální identitu, které jsou ony samy nedílnou součástí. Začlenění těchto firem do konceptu knihovny pomohlo získat zdroje pro její tematické vybavení. Například místní fabrika na lodě nám umožnila přístup do odpadových kontejnerů nepoužitelných součástek a výrobna rybářských sítí nám darovala část jejich vadného zboží. A ty z počátku nechtěné plechové regály ze staré knihovny se najednou staly perfektním doplňkem nově vznikajícího průmyslového interiéru.
Různě výrazné součástky, díly a plechové pláty nalezené v kontejnerech fabriky na lodě nás inspirovaly a postupně udávaly vzhled nové knihovny. Zcela obroušené staré brusné kotouče ozdobily náš výpůjční pult, z kovových pilin nacpaných ve sklenicích se staly lampičky, z drátů a kabelů výstavní lanka, v šatních skříňkách pro dělníky skladujeme deskové hry a z pracovního oblečení místních podniků jsme ušily polštáře na gauč. Ačkoli část našich představ a nápadů přivedli k životu místní řemeslníci, i my samy jsme se musely naučit pracovat s vrtačkou a rozpoznat hmoždinky do sádrokartonu od těch do zdiva.
Díky zvolenému tématu lokální identity se do projektu s chutí zapojily nejen místní podniky, ale i místní obyvatelé, jejichž dobrovolnictví bylo při tomto recyklačním projektu obrovskou podporou. Doslova z odpadu jsme společně vytvořili knihovnu vyzdvihující nejsilnější prvky charakteru našeho bydliště.
Tipy pro jedinečný interiér malé knihovny bez velkého rozpočtu
Nebojte se oslovit místní obyvatele. Knihovna je veřejným místem a třeba vás překvapí, kdo všechno bude chtít dobrovolně přiložit ruku k dílu pro sebe, své děti nebo vnoučata.
ZOUBKOVÁ, Hana. Z odpadu ke knihovně s charakterem . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(3) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/z-odpadu-ke-knihovne-s-charakterem
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
