Za Janou Nejezchlebovou (1947 – 2021)

Vydáno: 2022-03-24 (All day)
V rubrice: Knihovnické osobnosti
Autor: Jaromír Kubíček

Knihovnictví si vybrala za své životní poslání. Věnovala tomu svou odbornou přípravu, když po gymnaziálním vzdělání ve svém rodném městě Třebíči se rozhodla k dvouleté nástavbě na Střední knihovnické škole v Brně a pokračovala studiem knihovnictví a vědeckých informací na Filozofické fakultě UK. Do zaměstnání nastoupila v roce 1967 v třebíčské městské knihovně, která jako Okresní knihovna byla známá svou tvůrčí a přátelskou atmosférou. S rodinou odešla v roce 1979 do Brna, kde pracovala až do konce svého života v dnešní Moravské zemské knihovně a prostřednictvím oddělení metodiky ji poznali knihovníci z celé republiky.

Doménou práce Jany Nejezchlebové byl dětský čtenář. Bylo strhující sledovat, s jakým zápalem organizovala semináře nebo vedla besedy s dětmi. Dnes již můžeme jen nahlédnout do metodických listů, které knihovny k pořádání besed vydávaly. Jeden z nich napsala také Jana Nejezchlebová a vyšel v roce 1984 s názvem A přece věřím v dobro, které je v člověku. Vybrala si pro téma světových válek novely Romaina Rollanda Petr a Lucie a od Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma a zpracovala z nich přesvědčivé pásmo, vhodné k použití i dnes. Zajímavým je rovněž sborník námětů z práce s dětským čtenářem nazvaný Komenský nebyl žádný suchar aneb Dramatická hra s dětmi v knihovně jako příspěvek k rozvoji dětského čtenářství, jenž Jana Nejezchlebová sestavila a vyšel v roce 2001.

V letech 1990 – 2010 byla vedoucí oddělení knihovnictví, jehož prvořadým úkolem bylo zajišťování regionálních funkcí v Jihomoravském kraji prostřednictvím pověřených knihoven, které byly od roku 2005 financovány z rozpočtu kraje a od roku 2006 se staly mandatorními výdaji Krajského úřadu. Náplní činnosti oddělení na přelomu století bylo zejména organizování připojení knihoven na internet v souladu s celostátním projektem, mimoškolní vzdělávání knihovníků včetně pořádání akreditovaných rekvalifikačních kurzů, pořádání odborných seminářů a konferencí, zpracování statistických výkazů o knihovnách za kraj. Práce je to rozmanitá, stále přináší něco nového, vyžaduje lidi zaujaté a přesvědčivé a k takovým Jana Nejezchlebová patřila.

Zajímavým projektem se staly konference nazvané Informační gramotnost – vědomosti a dovednosti pro život, které Jana Nejezchlebová organizovala společně s Pedagogickým centrem v Brně a dalšími instituty pro vzdělávání. Konaly se v Moravské zemské knihovně od roku 2002 s určením pro knihovníky a učitele. Z vydaných šesti sborníků můžeme sledovat, s jakou šíří se jí podařilo zapojit do spolupráce velké spektrum odborníků z vysokých škol, pedagogických pracovišť a knihoven z České republiky i ze Slovenska. Je třeba také připomenout, že Jana Nejezchlebová se podílela již od roku 1995 na vzdělávání knihovníků studujících na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde přednášela na téma Teorie selekčních jazyků nebo Věcné pořádání informací.

V posledních letech znali knihovníci Janu Nejezchlebovou především v souvislosti s naším časopisem Duha, ve kterém byla od roku 2009 vedoucí redaktorkou a od roku 2017 úspěšně plnila roli výkonné redaktorky při koncipování jednotlivých čísel. Své znalosti uplatňovala zvláště v rubrice rozhovorů s osobnostmi literatury a vzdělávání. Ona sama se svou organizační a publikační činností takovou osobností českého knihovnictví stala a to nejen převzetím ocenění – medaile Z. V. Tobolky v roce 2009 a plaketou Velkomoravský knihovník v roce 2013, které ji po zásluze byly uděleny.

KUBÍČEK, Jaromír. Za Janou Nejezchlebovou (1947 – 2021). Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2022, 36(1) [cit. 2024-11-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/za-janou-nejezchlebovou-1947-2021

Verze pro tisk