Regionální usilování v Mahenově památníku

Knihovna Jiřího Mahena v Brně má v práci s regionální literaturou dlouholetou tradici. Od šedesátých let minulého století vydávala bibliografickou ročenku „Co číst z tvorby autorů Jihomoravského kraje“. Péčí zejména J. Šteflíčkové, M. Zídka a V. Slavíkové vycházely též personální bibliografie jihomoravských autorů včetně Jiřího Mahena, zájemci mohli získat také publikace „Brno v literatuře“, „Brno v krásné literatuře“ a slovník „Spisovatelé Jihomoravského kraje“. V osmdesátých letech byly v ústřední knihovně i na pobočkách vyčleněny knihy od jihomoravských autorů nebo s tematikou jižní Moravy.

S otevřením Mahenova památníku na začátku devadesátých let bylo zpracování regionální bibliografie přesunuto tam. Vycházela se změněným názvem „Tvorba jihomoravských autorů v roce…“ a jedním z jejich plodů byl i rychle rozebraný „Slovníček současných brněnských spisovatelů“. V té době se ideálně doplňovala bibliografie s pořádáním besed a autorských čtení z právě vydaných, vzhledem k ještě neúplně fungující distribuci, v Brně hůře dostupných, nejen regionálních knih. Na půdě Mahenova památníku četli a besedovali za velkého zájmu návštěvníků Eda Kriseová, Ladislav Chudík, Zdeněk Urbánek, Ivan Klíma, Ota Filip, Ivan Jelínek, Ludvík Vaculík, Jiří Kratochvil, Viola Fischerová, Sylvie Richterová, Pavel Řezníček a další. Přibyl další pořad, se kterým přišel bývalý dramaturg Mahenovy činohry Jaromír Vavroš, Brunensia sub tegulis, aneb Čtení na půdě. V podání brněnských herců a s dobovou hudbou připomínal život a dílo osobností, nejen literárních, spjatých s Brnem.

Od konce roku 1993 se do aktivit zapojila Společnost Jiřího Mahena s předsedou Ludvíkem Kunderou. Pořádala přednášky o Mahenovi a jeho literárních souputnících a vydávala členský literární časopis Milíř. Činností přibývalo, počet čtenářů se více než zdvojnásobil. Mimo jiné mají k dispozici zákoutí se stále doplňovanou literaturou o Brně a hlavně k prezenčnímu studiu poskytovanou většinu vydání Mahenových knih a literatury o Mahenovi. Bibliografie už nevychází, zato z časopisu Milíř se zásluhou nového předsedy SJM Jiřího Poláčka stala poměrně objemná ročenka. Na Mahenově půdě se ročně uskuteční okolo 120 akcí. Z nejbližších můžeme pozvat na společné autorské čtení Markéty Hejkalové a Jiřího Kratochvila, vzpomínkový pořad k 95. výročí narození Ludvíka Kundery, besedu s Milošem Doležalem, setkání nad knihou Sylvie Richterové „Každá věc ať dospěje na své místo“ a na uvedení monografie Iva Haráka o brněnském básníku Josefu Suchém.