Komunitní knihovna potřebuje vzdělaného knihovníka

Standardy a ještě něco navíc …

Jana Nejezchlebová

Oba standardy – Standard výkonu regionálních funkcí (Usnesení vlády ČR ze dne 16. 1. 2002  č. 68 o „Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven“) a Standard veřejných knihovnických a informačních služeb (Metodický pokyn k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území ČR, vydaný MK ČR v roce 2005) pomáhají zvyšovat kvalitu knihovnické práce, odbornost, vytvářejí podmínky pro rozvoj činnosti knihoven ve městech i obcích. Stávají se součástí práce, strategií knihoven i jejich zřizovatelů.

Ve stále větším počtu knihoven je jejich naplňování samozřejmostí, další knihovny se k naplnění krok po kroku cíleně přibližují. Standardy jsou pravidelně vyhodnocovány krajskými i pověřenými knihovnami a pro standard VKIS připravuje odborná skupina knihovníků novelizaci, aby lépe odpovídal stále náročnějším požadavkům praxe, tedy uživatelů a celospolečenským trendům dalšího vzdělávání občanů.

Nezbytná inovace vzdělávání knihovníků

Kvalitní knihovnické a informační služby jsou podmínkou, základem pro uskutečňování prioritních úkolů knihoven, tedy rozvoje čtenářství a informačního vzdělávání uživatelů všech věkových kategorií (ve svém důsledku podpory informační gramotnosti občanů). To vyžaduje v současné době nejen znalosti, ale také změnu v metodách práce, v přístupu k dětem, dospívajícím i dospělým. Jiný způsob příprav akcí, komunikace, nutnost aktivního zapojení účastníků akcí a to je nové, jiné – náročné pro knihovníky, kteří nejsou na tento způsob práce zvyklí. Je tedy nutné další vzdělávání.

Ale i forma tohoto vzdělávání musí být jiná, musí vycházet z potřeb a časových možností knihovníků malých knihoven. Je třeba se zamyslet nad jinými formami zprostředkování potřebných znalostí a dovedností. Knihovníci potřebují kratší, praktické, návodné semináře, ukázky, dílny, kde si mohou jiný způsob přípravy i realizace vzdělávacích ale i kulturních aktivit vyzkoušet. Bez podpory a pomoci pověřených knihoven menším knihovnám v jejich regionu, nejen při plnění standardů, ale i posunutí těchto knihoven k požadovaným výstupům standardů, tedy k práci s uživateli, k modernizaci a vůbec přípravě aktivit pro komunitu, se služby těchto knihoven nezmění.

K dosažení standardů cestou spolupráce

Pokud chceme mít dobrou knihovnu (slova dr. Richtera) je nutné si mezi řádky standardů „dosadit“ požadavek spolupráce, podpory metodiků pověřených knihoven i v oblasti aktivit rozšiřujících knihovnické a informační služby poskytované danou knihovnou. Především „vyzkoušet“ nebo spíše organizačně zajistit propojení činnosti a spolupráci v rámci jedné knihovny, mezi oddělením pro děti a dospělé, ale také s čítárnou, informačním oddělením. Nejen, aby pracovníci věděli co se děje ve vedlejším oddělení, ale aby navazovali na práci, pomohli si tam, kde je třeba. Jde o prestiž celé knihovny, o její vnímání veřejností, školami. V další fázi jde o spolupráci knihoven v regionu, o výměnu zkušeností, praktické ukázky „jak na to“, podporu a pomoc knihovníkům menších profesionálních, ale i aktivních neprofesionálních knihoven.

Na zkušenostech Městské knihovny v Hodoníně chceme ukázat, že je to v praxi možné, a co víc – že se tato cesta velmi rychle zhodnotí.

Městská knihovna Hodonín –
knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí

Magda Švejcarová

Od roku 2003 zajišťuje Městská knihovna Hodonín na základě pověření výkonem regionálních funkcí a přidělené dotace tyto činnosti pro obce regionu: poradenská, konzultační a koordinační činnost pro základní knihovny, vzdělávání zaměstnanců základních knihoven, pořádání seminářů, tvorba, distribuce a oběh výměnných fondů pro základní knihovny, pomoc při revizi a aktualizaci fondů základních knihoven, zajišťování nákupu, zpracování a distribuce knihovního fondu pořízeného za finanční prostředky obcí, podpora při zpracování statistických výkazů o činnosti základní knihovny, servis automatizovaného knihovního systému včetně proškolení a podpora při zpracování grantových programů, další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb.

Přínosem dotace je především kontinuita poskytovaných služeb knihovnám regionu a kvalita odborné činnosti, která je oddělením informačních zdrojů a regionálních služeb poskytována.

Při našich pravidelných metodických návštěvách knihoven regionu se stále více objevoval požadavek knihovníků na uspořádání semináře zaměřeného na nové aktivity pro děti a mládež. Stále více zejména neprofesionálních knihoven začíná plnit v obci funkci komunitního centra, kdy knihovna slouží jako místo setkávání, vzdělávání a výměny poznatků mezi občany.

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli uspořádat ve spolupráci s oddělením pro děti seminář, kterého součástí byla i vzorová lekce a konkrétní metody práce s mladými čtenáři. Toto je jedna z dalších možností, jak může oddělení regionálních služeb nabízet metodickou odbornou činnost základním knihovnám ve svém regionu. Průběh semináře blíže popisuje kolegyně Křepinská, prezentace celé akce byla i na konferenci Knihovny současnosti v Seči.

Podpora regionu v oblasti vzdělávání

Bohdana Křepinská

Dne 19. května 2010 zorganizovala naše knihovna seminář pro profesionální a neprofesionální knihovníky regionu Hodonínsko zaměřený na práci s žáky základních škol. Jednalo se o první seminář tohoto typu nabízený knihovníkům regionu. Organizaci a propagaci nabízeného semináře zajistilo oddělení regionálních funkcí a realizaci aktivity provedla knihovnice dětského oddělení.

Nabídka semináře byla reakcí na poptávku knihovníků. Zájem knihovníků o podobnou aktivitu vyplynul zaprvé z dotazníkového šetření. Dotazník byl zaměřen na informační vzdělávání uživatelů veřejných knihoven. Všichni oslovení v našem regionu, jejichž dotazník se vrátil, totiž odpověděli, že by uvítali školení IVU, a že mají zájem o metodické materiály. Další důvod, proč seminář tohoto typu pořádat, vyplynul z diskusí s jednotlivými knihovníky, kteří požadovali rady, tipy a hotové materiály k přípravám aktivit pro děti a mládež v knihovnách. Knihovníci také uváděli, že potřebují a postrádají praktické rady, chtějí si osvojit konkrétní metody, umět volit vhodná a nová témata, také vzorové lekce, kontakty na autory, spisovatele a další tipy.

Zažít lekci na vlastní kůži

Připravila jsem tedy seminář s názvem Příprava lekcí pro ZŠ v MěK a metodika jedné lekce.  Struktura semináře v sobě zahrnula ukázku konkrétních odkazů na metodické portály, kde lze najít vypracované lekce a vzorové vyučovací hodiny, které po úpravě a doplnění o literaturu mohou využívat i knihovníci. Příklady takových stránek jsou Metodický portál RVP, Kritické myšlení, Katalog vzdělávacího obsahu, Vzdělávací materiály POLITEIA, Knihovny pro všechny (Multikulturní centrum Praha), Varianty (Člověk v tísni).

Knihovníci obdrželi seznam kontaktů na autory besed, spisovatele, regionální autory a ilustrátory, kteří spolupracují s Městskou knihovnou Hodonín a také seznam nakladatelů, kteří dělají propagační akce ke knihám, případně besedy. Zájem byl samozřejmě o aktivity, na které není potřeba vynakládat příliš velké finanční prostředky. Velmi užitečnou stránkou je www.besednik.cz, která pomůže všem, kdo chtějí zkontaktovat spisovatele.

Třetí částí semináře byla praktická ukázka realizace jedné konkrétní lekce a názvem „Báječní lidé“. Lekce je určena žákům 5.–7. tříd základních škol a byla již dříve zveřejněna ve sborníku Informační gramotnost 6, MZK 2008. V průběhu ukázky byli knihovníci postaveni do rolí žáků, měli možnost nácviku metod, pracovali se školní doporučenou literaturou (bajkou) netradičním způsobem a dostali také doporučené studijní materiály, kde se podrobněji seznámí s vysvětlením metod.

Knihovníci preferují papír

Překvapující bylo, že knihovníci vyžadují veškeré materiály v klasické papírové podobě, přestože dostávají materiál e-mailem se zápisem z porady. Někteří apelují na to, že větší knihovny jsou zvyklé komunikovat elektronicky, ale ne všichni mají stálý přístup k internetu, umí zacházet s elektronickou poštou apod. Musíme si také uvědomit pracovní dobu těchto menších knihoven a věkový průměr neprofesionálních knihovníků i to, že někteří pracují jako dobrovolníci.

Seminář byl zorganizován v květnu 2010. Abychom dosáhli účasti knihovníků profesionálních i neprofesionálních knihoven, byl seminář připojen k poradě knihoven regionu. Konal se ve středu, což stále bývá ještě v mnoha knihovnách tradiční zavírací den. Porady regionu se účastní téměř všichni zástupci knihoven, tak jsme předpokládali, že využijí i této nabídky a také se tak stalo. Nabídli jsme také dva časy konání v dopoledních a odpoledních hodinách. Jelikož byl zájem o tuto aktivitu i ze strany knihovníků z regionů sousedících s Hodonínskem, může být taková práce inspirací a pobídkou pro další regionální knihovny, jak vyjít vstříc a rozšířit metodickou práci o oblast práce s dětmi, mládeží, jak spolupracovat se školkami a školami.

Ideál (standard?) versus realita

Ideál: Knihovna může spolupracovat s MŠ a ZŠ, kantory, kroužky, sdruženími.
Realita: Prostorové, časové, personální omezení.

Ideál: Knihovna se může zapojit do aktivit obce, regionu.
Realita: Závisí na konkrétním knihovníkovi. Nejsou informace o možnostech a akcích nebo je nevyužívají. Nutná podpora obce.

Ideál: Knihovna může využívat elektronické zdroje informací (web regionální knihovny, e-konference, vzdělávací portály).
Realita: Zdlouhavá komunikace, omezený přístup k PC, požadavky na klasické tištěné materiály. Očekávání hotových „kuchařek“ a návodů.

Standardy VKIS sice nevymezují počet akcí knihovny pro veřejnost, takže záleží na každém knihovníkovi či vedení knihovny, jak se ke spolupráci se školami postaví. Já si však myslím, že i menší knihovny o sobě umí dávat vědět v obci, umí spolupracovat se školami, i kdyby šlo o jednu akci za půl roku. A právě i v této oblasti může knihovna s regionální působností podat pomocnou ruku.