Knihovnictví v České republice očima studentů Slezské univerzity v Opavě

Součástí studijního programu Informační studia a knihovnictví je tzv. Hyde Park, diskuzní seminář, buď s hostem, anebo v tomto případě s přívlastkem 2.0, protože byl založený na tom, že rychlou SWOT analýzu vybraných témat tvořili všichni účastníci semináře. Pracovalo se metodami již zmíněné SWOT analýzy s podporou analyticko-syntetické metody FAST, která se dá obdobně jako SWOT analýza dobře vizualizovat v etapách a účastníci se mohou poměrně rychle a přehledně vyjadřovat k tématům. Vše je efektivně zaznamenáno. FAST se skládá z fází:

• focus – tj. zdůrazní se zaměření, účel, vymezí se oblast,
• analysis – provádí se analýza daného problému,
• synthesis, summarization – provádí se směřování k závěrům, souvislostem,
• transfer – promítá se výsledek do určeného výstupu, např. do realizace konkrétní aktivity či posloupnosti aktivit.

Bylo mimo jiné velmi zajímavé pozorovat, jak se zkušenosti jednotlivých účastníků odrazily v analýze: co jeden vidí jako silnou stránku, jiný označil za slabou.

Téma: Knihovnictví v ČR

Silné stránky:

• Několikrát zaznělo, že silnou stránkou knihovnictví je systém, v němž se pohybujeme: legislativa, Ústřední knihovnická rada ČR, SKIP, rozsáhlá síť knihoven, knihovnické vzdělávání, doškolování, ale také oceňování knihovníků;
• Další zmiňovanou silnou stránkou byla osobnost knihovníka – specifické zapálení pro profesi, spolupráce, profesionalita a důvěra, kterou vzbuzuje toto povolání;
• Dlouhá historie, tradice a společné cíle pomáhají tvořit silnou základnu uživatelů;
• Schopnost přizpůsobit se novým podmínkám, ve kterých se knihovnictví ocitá – digitalizace, akce pro veřejnost, komunikace prostřednictvím nových médií;
• Otevírací doba ve větších knihovnách, které jsou otevřené pro uživatele až šest dní v týdnu od rána do odpoledne.

Slabé stránky:

• Určitá stagnace v rozvoji a vývoji Národní knihovny ČR, která by mohla hrát mnohem větší roli v přechodu knihoven do moderní doby;
• Slabou stránkou knihoven může být jejich dostupnost: poloha – horší dojezd, otevírací doba, hlavně v malých obcích;
• Neexistence pravidel pro financování knihoven vede k celkovému podfinancování potřeb knihoven, což může být příčinou nevyhovujícího složení fondu. Nedostatek financí je podle účastníků semináře patrný na interiérech knihoven, které neodpovídají novým trendům a požadavkům uživatelů, nehledě na stavbu nebo rekonstrukci budov, ve kterých se knihovny nacházejí;
• Řevnivost, nespolupráce, neprofesionalita a neochota se rozvíjet jsou lidské vlastnosti, které mohou být příčinou neúspěchu některých knihoven, uživatelé se zde necítí dobře a do knihovny nechodí;
• Slabou stránkou je marketing v knihovnách. Knihovny mají problémy s propagací, dochází k tříštění zájmů a často vázne spolupráce s jinými kulturními institucemi v okolí knihovny;
• Nízká prestiž profese knihovník.

Hrozby:                                       

• Knihovnictví by mohla ohrozit finanční nestabilita z důvodu případné finanční krize, mimo jiné vinou Brexitu a jeho dopadu na celou Evropu;
• Nepochopení nových digitálních uživatelů, také tzv. digitální propast, tedy rozdělení společnosti;
• Další hrozbou pro knihovny a knihovnictví je určitá forma zamrznutí v čase a pojetí knihovny jako pouhého archivu a skladiště dokumentů;
• Knihovny se mohou ohrozit samy, a to neprofesionalitou zaměstnanců a nedůsledným budováním a udržováním dobré pověsti;
• Nezodpovědní politici, kteří nemají vztah ke knihovnám a k jejich roli ve společnosti.

Příležitosti:

• Potenciál knihoven je spatřován v propojení se školami a zapojení do systému vzdělávání, spolupráce se školami, orientace na potřeby mladší generace;
• Velkým plusem knihoven se může stát změna vnitřního uspořádání oproti klasickému, historickému. Je možné vybudovat multifunkční prostor, který může sloužit k relaxaci, studiu, může se stát místem setkávání s lidmi podobných zájmů;
• U některých knihoven by bylo potřeba zcela zrekonstruovat budovu, případně postavit novou;
• Knihovna se může stát místem setkávání s moderními technologiemi (programování, virtuální realita, 3D tiskárny), stírání rozdílů mezi lidmi a zmenšování digitální propasti ve společnosti;
• Propracovat marketingové strategie;
• Mít přesah.

Výstup:

• Důležitým bodem je zajisté navazování spolupráce jak mezi jednotlivými knihovnami, tak i mezi knihovnami jiných organizaceí – např. základních, středních či vysokých škol;
• Knihovny by se měly držet vlastních hodnot;
• V době moderních technologií je důležité knihovnu propagovat, a to nejen klasickou formou, ale také pomocí sociálních sítí a internetu;
• Knihovníci by měli dobře komunikovat jak mezi sebou, tak se svými uživateli, ale také se zřizovateli;
• Knihovny by se měly stát významným partnerem ve vzdělávání. Rozvíjet zejména celoživotní vzdělávání a podporovat výuku formou kritického myšlení, být servisním pracovištěm pro pedagogy, ale i studenty a rodiče;
• Knihovny v České republice jsou pamětí národa, což si mnozí občané neuvědomují;
• Knihovny a knihovníci jsou důvěryhodní pro občany ČR, toho se dá marketingově využít;
• Díky prvnímu knihovnímu zákonu z roku 1919 máme u nás nejhustší síť knihoven na světě, a to je velmi cenný odkaz, který je potřeba rozvíjet;
• Posledním společným výstupem je konstatování, že by se knihovny měly zaměřit na konkrétní cílové skupiny a podle toho designovat své služby.

Závěr

Ze zkompletovaných SWOT analýz plynou určitá doporučení. V klasickém knihovnictví by měl být kladen důraz na všechny generace, přičemž by samozřejmostí měla být orientace knihovníků v rozličných oblastech zájmů jednotlivých věkových skupin uživatelů. Základ efektivního chodu knihovnictví pak tkví především ve spolupráci zaměřené na aktivní komunikaci všech stran. Nezbytnou se pak stává potřeba zachování knihovní sítě coby rodinného stříbra.

Téma: Výuka knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě

Silné stránky:

• Nejčastěji zmiňovanou silnou stránkou bylo zaměření knihovnického oboru v Opavě na klasické knihovnictví s důrazem na práci s dokumentem (získávání, zpracování, zprostředkování a uchovávání KF), proti informačním studiím na KISKu v Brně nebo na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy zaměřeným na práci s informacemi;
• Odbornost vyučujících, spolupráce s docenty a profesory ze Slezské univerzity i jiných vysokých škol, dokonce ze zahraničí a jejich obohacení studia zajímavými přednáškami;
• Mnoho studentů si považuje vstřícného přístupu pedagogů, vítají rodinné prostředí na univerzitě a oceňují individuální přístup;
• Atmosféra města Opavy s dlouhou historií, přitom snadno dostupné z Ostravy, která poskytuje další komfort;
• Studijní obor Knihovnictví v Opavě má více než dvacetiletou tradici, skoro 90 % absolventů pracuje v knihovnách, naopak řada knihovníků má zájem si v Opavě zvýšit kvalifikaci;
• Perfektní informační zázemí, nově vybudovaná univerzitní knihovna s velmi pestrým fondem a vstřícnými knihovníky.

Slabé stránky:

• Slabostí studijního oboru je momentálně řešení personálních problémů. Mezidobí před novou akreditací nechává prostor k nejistotám, střídají se vyučující, mění se skladba předmětů a objevují se předměty špatně využitelné v praxi;
• Univerzita by měla více propagovat své studijní obory a to nejen v Opavě, která představuje malý segment potenciálních studentů;
• Slabá publikační činnost, která by představila obor širší profesní komunitě;
• Neexistující spolupráce se středními školami, ať už knihovnického nebo všeobecného zaměření;
• Dopad změn kolem nových akreditací (změna VŠ zákona), v současné době vedle sebe poběží dvě akreditace (tzv. nová a stará), v něčem je pojetí nových akreditací výhodnější (rozšíření praktické výuky), ale naopak v něčem nevýhodné – zatím kolem celé situace panuje velká nejistota;
• Úbytek studentů na všech vysokých školách, tedy i v Opavě, což společně s novými akreditacemi může být finančně nevýhodné;
• V celé ČR schází možnost pokračování v doktorském studijním programu, současní doktorandi se nemají možnost habilitovat v oboru, což situaci s nedostatkem docentů a profesorů knihovnictví na univerzitách u nás jen zhoršuje. Nové akreditace staví na kvalitním zajištění výuky (tedy je potřeba mít dostatek docentů a profesorů z oboru knihovnictví v produktivním věku, s odpovídající publikační činností, zapojených ve vědeckých grantech atd.), to může v budoucnu studium klasického knihovnictví negativně ovlivnit;
• Přes snahy o web knihovníků a facebookové stránky chybí na škole funkční studentský spolek, který může studentskému životu na univerzitě dát jakousi přidanou hodnotu;
• Studenti obtížně shánějí praxi, a když si ji domluví, nedostanou se zpravidla k odborné knihovnické práci;
• Masové využívání internetu odkudkoliv může vzbuzovat dojem, že knihovnictví je vymírající obor a knihovny patří do minulosti. Propagace knihovnické profese a smyslu knihoven v dnešní době je slabá a je nutné ji zesílit.

Hrozby:

• Mohlo by se stát, že škola nezíská akreditaci podle nových legislativních podmínek;
• Studium knihovnictví by mohl ohrozit nedostatek studentů, a z toho plynoucí nedostatek financí;
• Zhoubou oboru na Slezské univerzitě by se mohla stát nezáživnost a nepoužitelnost vyučovaných předmětů (postavení výuky na docentech a profesorech jiných oborů), neudržení kroku s vývojem knihovnictví a nereflektování na potřeby znalostí a dovedností knihovníků v moderní době;
• Je nutné nepodlehnout dojmu, že knihovníkem může být každý, bez ohledu na vzdělání. Je nutné podporovat vědu v knihovnictví a trvat na oborovém vzdělání knihovníků.  

Příležitosti:

• Jako možná cesta zatraktivnění studia knihovnictví se ukazuje propojení s praxí, vytvořit např. z vědecké knihovny v Ostravě výukové pracoviště (něco ve smyslu fakultních knihoven);
• Spolupráce knihoven s vysokou školou by měla být postavena tak, aby byla přínosem pro obě strany;
• Je důležité zachovat v nové akreditaci práci s dokumentem, tedy klasické knihovnictví, s pomocí využití moderních technologií;
• Jedinečnost koncepce studia by se měla stát součástí marketingu zaměřeného na potenciální studenty oboru;
• Účastníci z řad studentů považují za důležitou určitou vlídnost, přátelskost a atmosféru spolupráce mezi studenty a vyučujícími.

Závěr

Syntézy účastníků Hyde Parku se vzájemně prolínaly. Pozornost oboru Informační studia a knihovnictví by se měla upínat ke klasickému knihovnictví, se kterým souvisí práce s dokumentem. Neméně důležitou součástí kvalitní výuky se stává potřeba kvalifikovaných vyučujících přímo z praxe. Další doporučení se pak opírá o navázání na hodnoty, osvědčené koncepty, ke kterým bezesporu patří vlídnost a vstřícnost.

Shrnutí

Účastníci Hyde parku probrali témata Knihovnictví v České republice a Knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě z mnoha různých úhlů pohledu. Za pomocí SWOT analýzy definovali silné a slabé stránky, ale také hrozby a příležitosti týkající se těchto dvou vzájemně se prolínajících témat. Knihovnictví, ať už v obecné rovině, či jako obor na Slezské univerzitě, má velký potenciál a byla by velká škoda ho nevyužít. Příležitostí je nasnadě mnoho, jen nesmí knihovníci, ale ani studenti a vyučující na oboru knihovnictví na vysoké škole ustrnout a nechat se převálcovat moderními technologiemi. Je důležité, aby knihovnictví šlo s dobou a nabízelo svým uživatelům i knihovníkům to nejlepší ze sebe.

Na vzniku příspěvku se podílel autorský kolektiv: Kamila Konvičková, Pavla Moravcová, Jarmila Rončková, Karolína Sajová, Jana Slezáková, Tereza Steinová, Libuše Foberová.

Richard Papík je docentem Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Do roku 1994 pracoval deset let v oblasti VTEI zejména jako rešeršní specialista. V letech 2002 – 2012 vedl ÚISK FF UK v Praze a v období 1994 až 2000 byl také rešeršním specialistou společnosti Medistyl. Jeho odbornou výukou i praktickou specializací jsou zejména rešeršní strategie pro vědu, výzkum a inovace, světová databázová centra, online databáze a elektronické informační zdroje. Je odborníkem na techniky racionálního a rychlého čtení.