Čtenářská lekce ke knize Hurá na kajak!

Cíl lekce

Cíle: předvídání příběhu, propojení děje s vlastní zkušeností, práce s neznámými slovy, práce s verši, vysuzování z obrázků, vlastní tvorba krátkého příběhu. Chtěla jsme také nalákat děti ke čtení celé knihy, vtáhnout je do příběhu. Proto knihu v rámci lekce nečteme celou.

Průběh lekce

Úvodní aktivita – před čtením

Dětem do skupinek rozdáme písmena, ze kterých složí slovo KAJAK. Písmenka můžeme napsat i na flip či tabuli, děti společně složí slovo (krátká aktivita). Ptáme se:

• Víte, jak kajak vypadá? K čemu slouží?

Následuje předvídání z obrázku na obálce knihy. Knihu opět položíme do kruhu (necháme kolovat obrázek z obálky knížky), necháme děti, aby si obálku v klidu prohlédly:

• děti nejprve popíší, co na obrázku vidí, pak vymýšlí své předpovědi – předpovědi zapíšeme na tabuli, papír. Děti ve svých nápadech vychází z obálky a názvu knihy.
• Co se asi v příběhu stane? Jaká bude zápletka?

 Při čtení

Čteme příběh (místy zkrácený, detaily je možné jen převyprávět nebo některé úplně vynechat – např. vyprávění úvodní části týkající se rodičů atd.), čtení přerušujeme otázkami a aktivitami. Text v popisu lekce je uveden zkráceně, místy jej nahrazují tečky (text je v knize). V průběhu čtení společně s dětmi objasňujeme význam méně známých slov (epesní kolíky, bagáž, loďák, navigátor atd.).

Hurá na kajak! Velké vodácké dobrodružství

Mokrá Liška. Ve skutečnosti jsem holka, která se jmenuje Eliška, ale všichni mi říkají Liško.

• Proč se Elišce říká Liška?

Pokračujeme ve čtení:

Protože mám dlouhé zrzavé vlasy. …Do noci se díváme na krasobruslení nebo na staré filmy.

• Vyzveme děti, aby si postavily své hnízdo (1. varianta) Tuto aktivitu zařadíme jen v případě vhodných prostorových možností a v případě menšího kolektivu. Jinak je možné tuto aktivitu zcela vynechat.

Děti mohou zůstat ve svých hnízdech a pokračujeme ve čtení: Babička má ráda krasobruslení a dost mu rozumí….Upír z Feratu!

• Co znamená, že film bude s hvězdičkou?

Nejde proud! Na televizi můžu tak akorát zapomenout. Fňuk. To mám jít jako spát? Nééé!

• Co byste dělali, kdybyste se chtěli dívat na televizi a nešel proud a závada by nešla jen tak opravit?

„Nic si z toho nedělej, Liško,“ …„Proč mi ty šaty nechali na dvorku?“ běželo mi hlavou.

• Jaký dárek Liška asi dostala, když musí být na dvorku?

Kajak? ….a toužila zemřít žalem.

• Dostaly jste už také nějaký „dárek hrůzy“? A jak jste se při tom cítili?

Druhý den odpoledne … tou proklatou lodí.

• Co byste Lišce poradili?(můžeme vynechat)

Z vody strach nemám, což o to. … Upejpala jsem se na oko.

• Znáte slovo upejpat? Co znamená?

Za týden jsme vyrazili. …Ládovali jsme se a mastili karty.

• Víte, co to je loďák?

Na místo jsme dorazili odpoledne… „U zlomenýho pádla, co teď?“

• Co má Liška dělat, jak byste si poradili vy?

„Si můžeš vlézt k nám…“ prohodil znuděně Milan …Ze spacáků nás ráno za uši vytáhlo sluníčko. …Pro zpestření jsme po sobě házeli říční řasy a hráli slovní kopanou.

• A pro zpestření si i my s dětmi zahrajeme slovní kopanou. Vysvětlíme dětem pravidla a vykopáváme. Dle časových možností si s dětmi zahrajeme několik kol (3-5).

Najednou se nebe zatáhlo a kolem uší nám začal ševelit vítr . ...Ale to levé, prach a broky, tam se v dálce rýsovaly peřeje!

• Kam se mají vydat? Do klidného nebo divokého ramene? A proč?

Bez váhání jsme vypluli vlevo. …Nechal borůvky borůvkami, skočil do vody a drhnul ze sebe flekance jako o život.

• Z čeho mohou fleky být? Co je způsobilo?

Uff. Naštěstí pustily všechny do jednoho. …. Co jsem uviděla, bylo hrozivé, ale taky k popukání legrační.

• Co Liška asi viděla? Co může být legrační a přitom i hrozivé?

Oba kluci stáli uprostřed tábořiště vzhůru nohama a ječeli… (ukážeme dětem obrázek z knihy)…. Sledovali jsme třepetání motýlích křídel a mlčky vypluli na další cestu.

• Proč byli kluci nohama vzhůru?
• Co se to s partou děje? A proč?
• Jak bude příběh pokračovat?

Mlčky jsme vypluli na další cestu...bagáže. (Pokud děti neznají, vysvětlíme, co to je bagáž.)

Nic…  Když se blížili večer, upozornila jsem kluky, že nemáme nic k jídlu.

• Co mají dělat bez jídla? Co byste jim poradili?

„Žádné strachy námořníci!....

…začněte se bát! Já mám totiž hlad!“

• Jak upírek mluví? Co je na jeho řeči zvláštního?

Zírali jsme na něho jako spadlí z majáku. „Proč veršuješ?“ zmohl se Milan jako jediný na slovo.

• Upírek opět odpověděl veršem. Dětem verš ale nečteme, zjistí to z pracovního listu, kde do verše doplní slovo tak, aby vznikl rým. Děti pracují ve dvojicích, mohou i samostatně.

V ústech mých se verše jako rosy rojí.

Lidé se prý totiž poezie … (bojí)

„Cože, jak tě tohle napadlo?“ Pípla jsem nesměle…

…zmizením lunchmeatu?“

• Upírkovu odpověď děti najdou v dalším pracovním listu, kde opět doplní slova tak, aby se verše rýmovaly (správná slova jsou uvedena v závorce). Děti opět pracují ve dvojicích či samostatně.

Verše:

Ehm, ehm, totiž, jejda…
Fleky to já ne! To… (strejda).

Ve stojce žes musel stát?
To se ti mohlo jen ….. (zdát.)

K pořádnému vloupání
Nemám jaksi…. (nadání).

A stejně už musím jít,
Přejete si jistě …  (klid)

Hňupírek se při odpovědi snažil nenápadně vypařit v maliní….  „Jasný!“ pískl upír a poprvé mu došly rýmy. „K věci. A laskavě bez veršů!“ přerušili jsme poetu. … Žiju tuhle s celým naším upířím rodem.“

Dál příběh nečteme, zadáme úkol:

Vysuzování jmen na základě obrázku:

• Dětem do dvojic rozdáme obrázek, kde je vyobrazena celá upírská rodina. Jen jména jsou zakrytá. Dětem rozdáme také jména členů rodiny na samostatných papírkách (nejlépe lepících). Úkolem dětí je přiřadit správné jméno k jednotlivým postavám. Jména se dají vysuzovat ze vzhledu jednotlivých postav.

Tvorba vlastního krátkého příběhu k vedlejším postavám:

• Poté rozdáme dětem dle vlastního výběru připravený pracovní list, kde vymýšlí komiksový či textový příběh k jednomu z členů rodiny. V krátkém příběhu mohou navázat na legendu, kterou jim připravil autor obrázků (viz https://new.ctenarskekluby.cz/co-nabizime/lekce, mohou ale tvořit i zcela volně k jakékoliv postavě z upírského klanu.

Po čtení

Porovnáme předpovědi se skutečnostmi, které už známe. Ty, které se nevyplnily, škrtneme.

• Chtěli byste vědět, jak to dopadlo s upírkem?
• Chtěli byste si přečíst knihu celou?

Můžeme nechat děti knihu prolistovat, aby viděly, jakou formou je kniha zpracovaná.