Svět komiksu – literární beseda pro ZŠ

Cílová skupina: 4.-5. třída
Časová dotace: 45–90 minut dle počtu zařazených aktivit, délky výkladu a rychlosti práce skupiny
Potřeby: flipchart, kreslicí potřeby, prezentace nebo vytištěné ukázky komiksů
Cíl lekce: seznámit děti s komiksovým médiem, upevnit jejich povědomí o historii komiksu, naučit je práci s komiksovými prvky, motivovat ke čtení

Co je to komiks? (evokace 5–10 minut)

Ptáme se dětí, co je to komiks, reagujeme na jejich odpovědi a poté je navedeme na definici komiksu:

1. Na flipchart nakreslíme obrázek vycházejícího slunce a ptáme se, zda je to komiks? – Ne, jeden obrázek není komiks.
2. Na A4 nakreslíme obrázek slunce na obloze, stoupneme si dále od flipchartu a znovu se ptáme, zda se jedná o komiks? – Ne, dva obrázky slunce daleko od sebe také nejsou komiks.
3. Připevníme A4 papír se sluncem vedle prvního obrázku na flipchartu a do třetice opakujeme otázku. – Ano, tohle by již mohl být komiks, i když nemá bubliny a má jen dvě okýnka.

Předkládáme definici komiksu: „záměrná přilehlost dvou či více obrazů posloupně za sebou“ a zdůrazníme její jednotlivé části – záměrnost, přilehlost, 2 či více obrázků, posloupnost.

Historie komiksu (5–15 minut)

Cílem této části je ukázat, že definici komiksu splňují i výtvory, které ještě nejsou označovány jako komiks, a poté stručně načrtnout hlavní milníky ve vývoji moderního komiksu.

Obraz jako nositel příběhu již od pravěku
Nejprve ukážeme obrázek lovu mamutů ze stěny pravěké jeskyně, i když se nejedná o komiks v moderním slova smyslu, je zde vyprávěn příběh pomocí obrázků. Dále doplníme další obrázky z historie např. Trajánův sloup (starověk), Tapisérie z Bayeux (raný středověk), Dalimilova kronika, pařížský zlomek (středověk).

Vývoj moderního komiksu

• 1896 (konec 19. století) – 1. moderní komiks The Yellow Kid  
• 1. polovina 20. století – první komiksové časopisy, Mickey Mouse, Tarzan 
• 1937 – DC (detektive comics) a 1939 – Marvel (pův. Timely Comics a Atlas Comics).

Aktivita: Na tomto místě se můžeme dětí zeptat, který superhrdina je podle nich nejstarší. Jedná se o Supermana, který se objevil již r. 1933. Můžeme ukázat nebo promítnout další superhrdiny a ptát se dětí, zda je vytvořilo nakladatelství DC nebo Marvel.

Historie komiksu v ČR (volitelné)
Představíme dětem nejstarší komiksy od Josefa Lady a Ondřeje Sekory, děti tyto výtvarníky a spisovatele již znají, ale tato informace pro ně nová. Zdůrazníme, že stejně jako v USA vycházely i u nás 1. komiksy v novinách v podobě úzkého proužku. Ostatně původ slova komiks, pochází z 1. pol. 20. století – comic + strip, tj. komický proužek.
Dále navazujeme rokem 1939, kdy vznikly Rychlé šípy, a zeptat se, zda je znají. Poté můžeme krátce zmínit Káju Saudka a soustředíme se na r. 1969, kdy vyšel první Čtyřlístek. Vyprávění lze rozvinout, nebo naopak zkrátit, důležité je doprovodit jej mnoha ukázkami. 

Jednotlivé prvky komiksu (5–30 minut)

V další části se zaměříme na jednotlivé prvky komiksu a podle délky lekce můžeme zařadit i doprovodné aktivity:

1. Komiksový panel a mezera – to podstatné se děje mezi obrázky, v mezeře, kde pracuje naše fantazie – dva komiksové panely vedle sebe, na první nůž, na druhém výkřik > co se tam asi stalo?
2. Prostor a čas v komiksu – ukázky, jak může komiks zpomalit/zrychlit čas pomocí prostoru, samotný prostor je pak zachycován pomocí nástrojů perspektivy.
3. Pohyb v komiksu – pohyb v komiksu je zachycován rovněž pomocí panelů, kdybychom jich měli dostatek a zrychlili jejich promítání, dostáváme film, na tomto místě zmíníme též pohybové linky.
4. Komiksová bublina – představujeme různé druhy bublin v komiksu a jejich užití. Aktivita: pracujeme např. s velkými kartonovými bublinami, na které píšeme různé věty a ptáme se dětí, zda poznají, co myslíme nebo co říkáme, nebo vytiskneme bubliny na papír a děti poznávají, můžeme i jen promítnout a ptát se, co si postava myslí a co říká nahlas.
5. Komiksová ikonografie – úkol na přiřazování jednotlivých ikon a jejich významu, např. nápad, zamilovanost, mdloby, vztek, pozor apod.

Jak zachytit zvuk? (workshop 15–45 minut)

• Na úvod ukážeme zvukomalebná slova v různých jazycích, např. zápis mňoukání kočky v různých zemích světa, a vysvětlíme dětem, že každý může zvuk vnímat jinak a že způsob zápisu souvisí i s kulturou a některá slova jsou ustálená.
• Dále na flipchart namalujeme různé linky a ptáme se dětí, která je třeba hlasitá, rozzlobená, ustrašená apod. I tady tyto informace mohou využít při zápisu zvuku.

Aktivita: Povídání o barvách – děti si vybírají z pastelek „svou“ barvu nebo barvy na dnešní den a zatímco s nimi vybarvují připravené pole na pracovním listu, přečteme jim charakteristiky barev.
Aktivita: Začíná vlastní tvorba, pouštíme rozmanité zvuky, např. gong, rozbití skla, smích, cinkání lžičky o sklenici, bouřku, bučení krávy, a když chceme, aby bylo veselo, tak i nějaké decentní prdění.
Upozorňujeme děti na délku zvuku, možnost násobení a opakování písmen, podněcujeme představování barev, děti někdy zakomponují bubliny, nebo dokreslí vysvětlující obrázek. Vše je správně, výsledky jsou velmi rozmanité. V přiložené fotogalerii žáci 5. třídy zachytili zvuky gongu, rozbité skleničky, ďábelského smíchu a delšího prdění. 

Pětilístek a doporučení k četbě (reflexe 5–10 minut)

Celou lekci můžeme ukončit reflexí pomocí metody pětilístku, kdy úvodním slovem je slovo komiks. Tato metoda dobře nastíní i to, jak se dětem lekce líbila.

Již v průběhu historického výkladu představujeme známé komiksy a v závěru lekce představíme současné nejzajímavější tituly vhodné pro tuto věkovou skupinu. Z českých autorů např. Morganu a Moragavsu a další knihy Petra Kopla, Sám v muzeu nebo Opráski sčeskí historje, nebo Nikkarinova Huberta a Huga. Namísto superhrdinských komiksů v posledních letech stoupá obliba mangy, nejvíce v této věkové kategorii „frčí“ Naruto, My Hero Academia, One Punch Men, ale i mangy pro starší, jako Zabiják démonů nebo Death Note. Tyto komiksy znají a čtou i dívky. Stálicí jsou komiksy Garfield, Asterix a Obelix, dívky pak sahají po komiksech od Rainy Telgemaierové, sérii o Hildě nebo sérii Jasmína. Velké pozornosti se těší i komiksové „gamebooky“, např. Rytíři od vydavatelství Rexhry.

Zdroje a tipy na čtení:

KOPL, Petr. Komiks s rozumem. ABC [online].  
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. Praha: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.
SCHILLING, Inge, SCHILLING Gerd. Symbolická řeč barev: s testem osobnosti: základní kniha o barvách. Olomouc, 1999, c1998. ISBN 80-861-7930-3.

Fotografie: 

z_lekce_01.jpg

z_lekce_02.jpg

jak_zachytit_zvuk01.jpg

jak_zachytit_zvuk02.jpg