Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Sekce informačního vzdělávání uživatelů SDRUK na svém prvním jednání v září 2009 stanovila jako jeden z prioritních úkolů zjištění současné konkrétní situace v informačním vzdělávání v krajských, pověřených a profesionálních knihovnách ČR. Bylo rozhodnuto pracovat s dotazníkem sestaveným v Oddělení služeb knihovnám Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.
Dotazník k informačnímu vzdělávání v knihovnách byl prostřednictvím krajských knihoven rozeslán v období od listopadu 2009 do února 2010 do 800 knihoven. Z těchto oslovených knihoven se vrátilo 439 vyplněných dotazníků. Dotazník vyplnilo 14 krajských knihoven, 42 pověřených knihoven a 383 profesionálních knihoven. Knihovníkům, kteří věnovali čas a dotazník zpracovali děkujeme, protože tak umožnili zpracovat první o konkrétní podklady podloženou analýzu současného stavu informačního vzdělávání v profesionálních knihovnách. Ze získaných podkladů vyplynulo, že ze 42 pověřených knihoven informační vzdělávání zajišťuje 41 knihoven. Tedy můžeme říci 100%. U profesionálních knihoven je výsledek jiný. Z 383 profesionálních knihoven se k realizaci informačního vzdělávání přihlásilo 239 knihoven.
Cílové skupiny na něž je informační vzdělávání zaměřeno můžeme seřadit podle četnosti v tomto pořadí: 1. stupeň, předškolní věk, 2. stupeň. Za těmito výsledky je vidět systematická práce a spolupráce se školami oddělení pro děti a mládež ve veřejných knihovnách. Výrazně méně se zúčastňují informačního vzdělávání střední školy. Je to problém, který diskutujeme v odborných sekcích a skupinách často, možnosti a kapacity oddělení pro dospělé čtenáře ve veřejných knihovnách pod něž středoškolská a učňovská mládež spadá.
Další otázky byly zaměřené nejen na kvantitu, ale také na kvalitu informačního vzdělávání.
Typy a počty akcí v knihovnách
Sledovali jsme zaměření informačního vzdělávání. Nejčetnější odpověď respondentů byla, že IVU v knihovně je zaměřené na orientaci v konkrétní knihovně, práci s katalogy a využívání jejich služeb. Lze předpokládat, že se jedná převážně o formu exkurzí v knihovnách doplněnou praktickými ukázkami vyhledávání ve fondech knihovny a podrobnější informaci, jaké služby knihovna poskytuje a jak je lze využívat. Tento způsob IVU je také doplňován základním výkladem o informačním aparátu knihy. Výrazný pokles je ve zpřístupňování a seznamování s využíváním informačních databází.
Je zcela samozřejmé, že knihovny seznamují uživatele nejrůznějšího věku se svými katalogy a službami, že se zaměřují na seznámení s organizací a uspořádáním knihovny. Informační vzdělávání uživatelů má však širší obsah, znamená to, že uživatele provedeme celým informačním cyklem, naučíme ho vyhledávat informace, pracovat s nejrůznějšími informačními zdroji, kriticky vyhledané informace hodnotit a najít relevantní, k vyřešení problému či úkolu potřebnou informaci, včetně jejího zpracování a prezentování. Je to úzce spjaté se spoluprací se školami – od základních po střední školy – a s podporou, kterou knihovny mohou poskytovat současným školním vzdělávacím programů a změnám ve způsobu výuky.
Knihovny ve svém informačním vzdělávání ze zjišťovaných metod využívají praktické ukázky, dále přednášky a méně kombinaci těchto metod. Vedení k samostatné práci v rámci IVU v profesionálních i pověřených knihovnách není příliš často využíváno. Knihovníci tyto metody sami neumí nebo si nejsou jisti v jejich přípravě a proto je nezařazují do svých vzdělávacích lekcí.
Knihovny seznamují uživatele se svými webovými stránkami, s jejich využíváním a informacemi, které obsahují. Méně ukazují a informují o webových stránkách jiných knihoven, které by však mohly být významným informačním zdrojem pro uživatele.
Také Jednotná informační brána je využívána méně, spíše v krajských a některých pověřených knihovnách.
Další otázkou jsme zjišťovali, jaké materiály využívají knihovníci při přípravě svých informačně vzdělávacích programů a lekcí. Převážně to byly blíže nespecifikované vlastní materiály. Téměř ve 100% však mají knihovníci zájem o zpracování celostátních materiálů. Tyto materiály by měly mít charakter praktický (doplněný vhodnými metodami), na druhém místě návodný (konkrétní lekce) a nejméně je žádaný materiál obecný, který by obsahoval hlavní zásady a okruhy témat.
Důležité pro další práci sekce byly odpovědi na otázky vzdělávání knihovníků. I když jsme předpokládali a z praxe víme, že vzdělávání knihovníků v oblasti informačního vzdělávání není dostatečné (především co se kvantity týká), tak nás mnohé překvapilo vyjádření o zcela minimální účasti na tomto typu vzdělávání. A to u knihovníků ze všech typů knihoven.
Potěšitelné naopak bylo zjištění, možná praxe bude jiná, že až na několik výjimek vyjádřili knihovníci zájem o vzdělávání. Je třeba specifikovat obsah informačního vzdělávání uživatelů a prakticky se naučit využívat metody vhodné pro informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách.
Sekce IVU výsledky dotazníku bere jako základ pro své další směřování, plánování činnosti. Krajské knihovny budou připravovat praktické 1 denní semináře pro profesionální knihovníky, kde mimo jiné přístupní dobré zkušenosti z některých knihoven. Na obsah a metody informačního vzdělávání bude také zaměřen seminář v dubnu roku 2011 ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové. A samozřejmě systematická celoroční práce pracovních skupin Sekce IVU.