Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
V březnu roku 2005 vydalo Ministerstvo kultury ČR Metodický pokyn k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Přípravě jeho vydání předcházela četná jednání, jejichž cílem bylo stanovit optimální míru poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (dále VKIS) pro všechny veřejné knihovny zapsané v evidenci knihoven Ministerstva kultury ČR.
Bylo zdůrazněno, že všechna ustanovení mají povahu doporučení, pokud nejsou totožná s ustanoveními knihovního zákona nebo Vyhlášky MK ČR č. 88/2002 Sb.
S ohledem na obecné vymezení VKIS v knihovním zákoně stanovil metodický pokyn základní kvantitativní a kvalitativní podmínky pro jejich poskytování a definoval podmínky, které byly stanoveny jako norma usilující o zlepšení dostupnosti a kvality VKIS uživatelům knihoven. Standard měl být nástrojem motivace a jednotlivé indikátory měly napomoci využívání peněžních prostředků z veřejných rozpočtů za účelem podpory rozvoje VKIS.
Standard VKIS vymezil kategorie a v nich jednotlivé indikátory (kritéria), za kterých jsou v knihovnách poskytovány VKIS:
a) provozní doba knihovny pro veřejnost
b) tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů
c) počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu
d) studijní místa a prostory pro uživatele knihovny
e) obecné principy dostupnosti VKIS.
Doporučené hodnoty uváděné u jednotlivých kategorií vycházely z celostátního průměru za rok 2002 podle výsledků rezortní statistiky kultury zpracovávané Národním informačním poradenským střediskem pro kulturu.
S ohledem na proměny služeb, probíhající rekonstrukce, výstavbu nových knihoven a postupný nárůst požadavků uživatelů se objevila potřeba přehodnotit uváděná doporučení a reflektovat na vývoj, kterým většina knihoven v uplynulých letech prošla.
Ze zástupců vybraných, zejména krajských knihoven byla vytvořena pracovní skupina v čele s Národní knihovnou ČR, která po několika měsících usilovné práce připravila novelu Metodického pokynu, která v současné době prochází připomínkovacím a schvalovacím řízením.
Návrh aktualizovaného metodického pokynu vychází z obecných principů Manifestu IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách z roku 1994 a návazné Směrnice IFLA Služby veřejných knihoven (2010).
S ohledem na vývoj informačních technologií a změny ve službách knihoven byly nově doplněny kategorie:
Indikátory podmínek pro poskytování knihovnických služeb jsou diferencovány ve shodě s předcházejícím metodickým pokynem pro knihovny působící v různých velikostních kategoriích obcí a měst. Vzhledem k problematickému hodnocení knihoven působících v obcích nad 40 001 obyvatel bylo do návrhu metodického pokynu doplněno, že „pro krajské knihovny a knihovny působící ve velkoměstech se doporučené indikátory použijí přiměřeně s ohledem na funkce knihovny a její postavení ve městě“.
Srovnání celostátních průměrů z roku 2002 a 2009 signalizují posun k rozšiřování provozní doby knihoven zejména ve větších obcích:
|
Počet obyvatel obce |
Celostátní průměr 2002 |
Celostátní průměr 2009 |
|
Do 500 |
2-3 |
3 |
|
501-1000 |
4 |
4 |
|
1001-3000 |
12 |
11 |
|
3001-5000 |
20 |
23 |
|
5001-10000 |
26 |
28 |
|
10001-20000 |
30 |
35 |
|
20001-40000 |
40 |
42 |
|
40001- |
42 |
48 |
S ohledem na navýšení ukazatelů celostátního průměru byly u jednotlivých velikostních kategorií upraveny doporučené týdenní hodnoty následovně:
|
Počet obyvatel |
Změna |
Doporučená hodnota |
|
501-1 000 |
snížena doporučená hodnota u spodní hranice z 10 na 5 hodin |
5 - 15 |
|
1 001-3 000 |
zvýšena horní doporučená hranice z 20 na 23 hodin |
15 23 |
|
3 001-5 000 |
navýšení doporučené hodnoty z 20-25 na 23-28 hodin |
23 - 28 |
|
5 001-10 000 |
navýšení doporučené hodnoty z 25-35 na 28-40 hodin |
28 - 40 |
|
10 001-20 000 |
zvýšena spodní doporučená hranice z 35 na 40 hodin |
40 - 45 |
Srovnání doporučených hodnot a celostátního průměru
|
|
Doporučená hodnota před novelou |
Celostátní průměr 2002 |
Nová doporučená hodnota |
Celostátní průměr 2009 |
|
Částka v Kč/ 1 obyvatele |
25-35 |
22 |
30-45 |
26 |
Zatímco předchozím indikátorem byl počet knihovních jednotek doplněný do knihovního fondu za jeden kalendářní rok, je novým indikátorem 10% roční obnova knihovního fondu ve volném výběru s tím, že knihovna má nejméně 75 % knihovních jednotek ve volném výběru.
Nezměněna zůstává docházková vzdálenost pro okruh přímé působnosti knihovny, která nemá přesáhnout 15 minut pěší chůze nebo jízdy veřejným dopravním prostředkem hromadné dopravy nebo autem.
Jedná se o zcela novou kategorii, která stanoví, že knihovna má k dispozici nejméně 60 m² na 1 000 obyvatel obce nebo spádové oblasti. V obcích do 1 000 obyvatel se tento ukazatel použije v přiměřeném rozsahu tak, aby byly zajištěny všechny funkce knihovny.
Ke změnám v doporučených hodnotách došlo u obcí s vyšším počtem obyvatel (od 20 001), kde v kategorii 20 001-40 000 došlo k navýšení počtu doporučených studijních míst v počtu 40-75 na 70-120 a ve velikostní kategorii nad 40 001 obyvatel ze 75 a více na 120 a více studijních míst.
Srovnání počtu studijních míst
|
Počet obyvatel obce |
Celostátní průměr 2002 |
Celostátní průměr 2009 |
|
1 – 500 |
5 |
5 |
|
501 – 1 000 |
7 |
6 |
|
1 001 – 3 000 |
9 |
9 |
|
3 001 – 5 000 |
14 |
14 |
|
5 001 – 10 000 |
17 |
22 |
|
10 001 – 20 000 |
23 |
34 |
|
20 001 – 40 000 |
33 |
76 |
|
Více než 40 001 |
105 |
198 |
Návrh nově uvádí, že knihovna nabízí uživatelům dostatečné množství přípojek pro přenosné počítače. Jako vhodné uvádí připojení pomocí bezdrátové lokální sítě (Wi-Fi). Rovněž je zdůrazněno, že počítače a další informační technologie je nezbytné obnovovat nejpozději po pěti letech.
V návrhu jsou navýšeny doporučené hodnoty v počtu stanic zejména u obcí s vyšším počtem obyvatel. U ostatních velikostních kategorií zůstávají hodnoty beze změn.
|
Počet obyvatel |
Doporučená hodnota 2002 |
Doporučená hodnota 2009 |
|
5 001-10 000 |
5 až 7 |
5 až 10 |
|
10 001-20 000 |
7 až 10 |
10 až 15 |
|
20 001-40 000 |
10 až 15 |
15 až 20 |
|
40 001 a více |
15 a více |
20 a více |
Jedná se o zcela novou kategorii, jejíž aktuálnost se ukázala v souvislosti s rozvojem informačních a komunikačních technologií, kdy podle Směrnice IFLA Služby veřejných knihoven má „knihovna využívat informační a komunikační technologie, aby umožnila lidem přístup ke svým elektronickým fondům a službám z jejich domova, školy nebo pracoviště“.
Jak se uvádí v indikátoru – „dostupnost informací o knihovně a jejích službách dálkovým přístupem je zajištěna prostřednictvím webové prezentace knihovny“.
Současně je uvedeno, které povinné údaje a odkazy má webová prezentace knihovny obsahovat.
Tato nová kategorie by měla být povinná zejména pro knihovny v obcích s počtem obyvatel vyšším než 500.
Důvodem pro zavedení této kategorie byla snaha zajistit profesionální úroveň činnosti knihoven, přičemž právě knihovník je tím, kdo tvoří spojovací článek mezi uživateli a knihovními fondy.
Navržený indikátor uvádí pro další odborné vzdělávání na jednoho pracovníka ročně minimálně 48 pracovních hodin, přičemž pracovníci působící v knihovnách s rozsahem provozní doby menším než 10 provozních hodin mají týdně absolvovat další odborné vzdělávání – ročně v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin.
Tato nová kategorie vychází z požadavku Směrnice IFLA Služby veřejných knihoven „zjišťovat, jaké jsou potřeby veřejnosti, aby byla [knihovna] schopna poskytovat služby, které je uspokojují“. Toto zjišťování by se mělo provádět v pravidelných intervalech nejlépe každých pět let pomocí standardizovaného dotazníku (ankety).
V této kategorii jsou navrženy dva indikátory, které odrážejí spokojenost uživatelů knihovny starších 15 let a do 15 let.
Indikátor spokojenosti uživatelů starších 15 let stanoví více než 90 % uživatelů, kteří hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré.
U indikátoru spokojenosti uživatelů do 15 let se uvádí více než 75 % dětí a mládeže, kteří hodnotí služby knihovny stupněm dobré.
Návrh aktualizovaného Metodického pokynu Ministerstva kultury ČR k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb vychází vstříc aktuálním potřebám knihoven a současně reflektuje narůstající požadavky uživatelů. Knihovny tak mají šanci získat nástroj, jehož prostřednictvím mohou nejen poskytovat kvalitnější služby, v lepších prostorách a s kvalifikovanými pracovníky, ale současně úspěšněji prosazovat požadavky na zlepšení služeb u svých zřizovatelů.
Použitá literatura:
Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2005. [cit. 7. 10. 2011]. Dostupný z: << http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/MetodVKIS.htm>>.
Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky (pracovní verze). Interní materiál.
KRATOCHVÍLOVÁ, Monika. Aktualizace standardu veřejných knihovnických a informačních služeb reflektuje nové trendy a napomáhá zlepšování služeb knihoven. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2011, 25(3) [cit. 2024-12-30]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/aktualizace-standardu-verejnych-knihovnickych-informacnich-sluzeb-reflektuje-nove-trendy-napo
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
