Celostátní seminář regionální funkce knihoven 2025

Ve dnech 6.–7. listopadu 2025 hostilo město Pardubice tradiční celostátní konferenci Regionální funkce knihoven. Setkání, organizované Sekcí pro regionální funkce SDRUK a Knihovnickým institutem Národní knihovny ČR ve spolupráci s pardubickou krajskou knihovnou, přivítalo desítky metodiků a metodiček, ředitelů a ředitelek knihoven z celé republiky. Program byl letos mimořádně nabitý: reflektoval nejen aktuální výzvy regionálních funkcí, ale také digitalizaci, podporu vzdělávání, možnosti financování a moderní přístupy k práci knihoven v měnící se společnosti.

Knihovny jako opora regionů i partner pro digitální dobu

Úvodní slovo pronesli Dana Petrýdesová a Vít Richter. Za Pardubický kraj pozdravil účastníky Roman Línek, následovaný ředitelkou pardubické knihovny Radomírou Kodetovou. 

Blok I – Trendy a výzvy pro knihovny

Konferenční program zahájila přednáška Milana Štefance (Nadace OSF) o advokační činnosti knihoven. Zdůraznil, že knihovny potřebují aktivně vysvětlovat svůj význam a prohlubovat dialog se zřizovateli i veřejností. Věříme, že knihovny se brzy naučí využívat advokační strategie k posílení své pozice i budování důvěry. Následovala prezentace Lenky Dostálové a Marie Šedé o aktualizovaných Doporučeních pro výstavbu, rekonstrukci a zařizování knihoven. Nová verze reaguje na nové potřeby a nároky knihoven na prostor a vybavení, od udržitelnosti přes práci s komunitním prostorem až po aktuální architektonické trendy.

Pavel Kasík (Seznam Zprávy) se ve svém vystoupení věnoval otázce knihoven jako strážců důvěryhodných informací. Upozornil, že éra generativní AI oslabuje vztah mezi informací a jejím zdrojem, a právě knihovny jsou místem, kde mohou lidé najít orientaci i ověřené kontexty. Praktický pohled regionální metodiky přinesla Eva Krejčí (Knihovna K. H. Máchy v Litoměřicích). Popsala, jak zásadní roli hrají malé knihovny v místních komunitách a jak regionální funkce podporují jejich rozvoj, profesionalizaci i schopnost udržet krok s dobou. Po přestávce poskytla Martina Fišerová (Ministerstvo pro místní rozvoj) přehled financování výstavby knihoven z IROP a NPO, doplněný o specifické možnosti pro kulturní a kreativní centra. Během prezentace jsme mohli vidět fotografie nových/zrekonstruovaných knihoven. 

Blok II – Novinky v celostátních projektech

Odpolední blok prvního dne otevřela Barbora Čižinská (Knihovna města Hradce Králové) prvními výsledky probíhající evaluace projektu Bookstart – S knížkou do života. Průzkum mezi rodiči dětí 0–3 let i knihovníky ukazuje, že program má výrazný dopad na čtenářské návyky nejmenších. Pavlína Lišovská (Centrum dětského čtenářství, Knihovna Jiřího Mahena v Brně) představila znovuobnovenou Databanku vzdělávacích knihovnických programů. Ta nabízí metodické zázemí, sdílené lekce, projektové šablony a podporu pro knihovníky připravující programy pro školy. Závěr dne patřil Romanu Hájkovi (Středočeská knihovna v Kladně), který vysvětlil, jak lze časopis Čtenář využít jako nástroj metodické práce i jako moderní informační platformu knihovnictví.

Blok III – Dotační možnosti pro knihovny

Druhý konferenční den byl zahájen tematickým blokem věnujícím se systémům finanční podpory, které mohou knihovny využít pro rozvoj služeb, infrastruktury i komunitních aktivit. Přednášející nabídli konkrétní přehled aktuálních možností i výhled do nejbližší budoucnosti. Jako první zazněl příspěvek Michala Fojtíka (Ministerstvo kultury ČR) o aktuálních změnách v dotačních programech VISK a K21. Představil nové priority, úpravy podmínek i připravovaný systém elektronického podávání žádostí, který by měl proces výrazně zjednodušit.

Poté vystoupila Kateřina Pešatová (Odbor kultury, Středočeský kraj) s tématem interpretace strategických dokumentů pro podporu knihoven v krajské praxi. Popsala, jak Středočeský kraj transformuje národní strategické rámce do konkrétních opatření pro financování a organizaci regionálních funkcí. Závěr bloku patřil Romanu Giebischovi (Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského), který poskytl praktický náhled do Státního fondu kultury, který mohou knihovny využít pro podporu literatury, vzdělávání či péče o kulturní dědictví, a nabídl účastníkům návod, jak si o grant požádat.

Blok IV – Regionální automatizované knihovní systémy v praxi

Celkově čtvrtý blok konference se zaměřil na automatizované knihovní systémy. Společnost KP-sys představila svůj regionální systém, následovaný prezentací Nadeždy Andrejčíkové z Cosmotronu a Jaroslavy Čapkové z Jihočeské vědecké knihovny, které nabídly pohled „z obou stran“ na výběr vhodného systému pro různé typy knihoven. Tritius Solutions prostřednictvím Jiřího Šilhy a Martiny Beckové ukázal možnosti systému Tritius v regionální síti na Prachaticku. Technologickou část uzavřela dvojice Radek Šiman a Zuzana Kantová, kteří sdíleli zkušenosti s nasazením open source systému Koha. Všechny příspěvky zdůrazňovaly potřebu stabilního, regionálně koordinovaného technického řešení, které zajistí menším knihovnám dostupnost profesionálních služeb.

Blok V – Knihovny v digitálním světě

Závěrečný blok konference ukázal, jak rychle se digitální služby stávají nedílnou součástí regionálních funkcí i běžného provozu knihoven. Jako první vystoupil Václav Štěch (Palmknihy) s představením nového regionálního modelu poskytování eVýpůjček. Tento model umožňuje snadnější zavedení e-knih a audioknih i v malých knihovnách, zjednodušuje administrativu, nabízí školení personálu a pomáhá překonat dřívější technické či finanční bariéry. Následovala prezentace Kamily Pliskové (Městská knihovna v Praze), která představila projekt Knihovny.digital. Ten podporuje knihovny v oblasti digitální gramotnosti, poskytuje vzdělávací obsah, komunikační balíček i návody pro snadnější zapojení do eGovernmentu.

Poté vystoupil Martin Krčál (Moravská zemská knihovna) s příklady využití portálu Knihovny.cz v menších knihovnách. Předvedl, jak portál usnadňuje orientaci ve fondech, zlepšuje kvalitu služeb pro uživatele a umožňuje knihovnám využívat výhod jednoho centrálního místa pro vyhledávání. Závěrečný příspěvek přednesla Michaela Bežová (Národní knihovna ČR), která představila Českou digitální knihovnu (ČDK) jako národní agregátor digitálních knihoven a přiblížila využití licence děl nedostupných na trhu (DNNT). Zaměřila se na nové nástroje, možnosti zapojení knihoven a význam digitální infrastruktury pro budoucnost služeb.

Závěr

Konference proběhla za podpory partnerů a sponzorů, kterými byli: Bláha úložné systémy, s.r.o., Ceiba, s. r. o., Cosmotron Bohemia s.r.o., EMBA, spol. s.r.o. , KP-SYS spol. s r. o., R-Bit Technology, s.r.o., Tritius Solutions a.s. Děkujeme za podporu. Mediálně akci podpořily oborové knihovnické časopisy Čtenář a Duha. Akce potvrdila, že regionální funkce jsou pevnou oporou českého knihovnictví, stojí na spolupráci, profesionalitě a sdílení know-how. Program ukázal, že rozvoj malých i velkých knihoven je strategickou investicí do vzdělanosti a komunitního života, a že digitalizace otevírá nové příležitosti pro služby i dostupnost zdrojů. Pardubické setkání nabídlo inspiraci, aktuální informace i prostor pro společnou debatu, která bude určovat směr dalších let. Tak za dva roky na viděnou na dalším semináři!