Jak na komunitní aktivity v knihovnách

Vydáno: 2021-09-10 (All day)
V rubrice: Konference/akce
Autor: Jan Lidmila

Akci s názvem „Komunitní aktivity v knihovně – jak na to?“ uspořádala Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci a Knihovnou Karla Dvořáčka ve Vyškově dne 31. 8. 2021. Cílem praktického semináře byla inspirace knihovníků prostřednictvím příkladů konkrétních osvědčených aktivit z knihoven napříč Českou republikou. Příspěvky ukázaly, jak prakticky podnítit a rozvinout místní komunitní činnost v knihovnách.

Dopolední blok semináře byl věnován třem tematickým oblastem. První příspěvek s názvem „Jak v knihovně aktivně pracovat s regionální tematikou“ přednesla Mgr. Jana Vaculíková z Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně. Poukázala v něm na možnost využití regionálních témat (zajímavých míst, osobností či historických poznatků) při přípravě akcí pro veřejnost. Akce mohou mít nejrůznější podobu. Od vycházek přes hry, soutěže či tvorbu databáze regionálních osobností a zajímavostí. V praxi se osvědčila motivace účastníků hrou, která přináší zábavu, odměnu i poučení. Hra musí mít přesně stanovená pravidla a ideálně pracovat i s prvkem překvapení. Při její tvorbě se lze inspirovat stolními hrami a turistickými materiály vznikajícími v rámci cestovního ruchu. Využívají se různé hádanky, šifry, kvízy, prvky hledání, plnění úkolů, soutěžení, získávání i sdílení informací a často také sběratelství (bodů, sad materiálů, razítek).

Knihovny mohou vycházet z již zavedených aktivit, jako je geocaching nebo questing (hledačka). Velký potenciál v sobě skrývá mobilní aplikace Geofun s velkou rozmanitostí úkolů (selfie, puzzle, foto, přiřazování správných odpovědí, zhlédnutí videa, odhad, časový limit, psaní/nahrání odpovědí). Tato aplikace nabízí možnost multimediálního obsahu, přesné navigace a univerzální uplatnitelnosti v daném místě. Pro tvorbu geolokačních her je možné využít také placenou aplikaci Actionbound. Knihovna Ratiboř v ní vytvořila Prázdninové putování za strašidly. Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně v minulosti zaznamenala velký ohlas veřejnosti s projektem Po stopách staříčků, jehož třetí ročník nedávno proběhl. Tento projekt byl podrobně představen v Duze číslo 3/2018.

Druhým vystupujícím byla ředitelka Městské knihovny Beroun Bc. Michaela Škeříková. Na příkladu své instituce představila „Ekologické aktivity knihovny a propojení komunit“. Téma udržitelnosti je letošním ústředním tématem v českých knihovnách. Nabízí se řada možností, jak s tímto tématem pracovat. Stačí mít v knihovně motivovaný tým zaměstnanců, získat vhodné spolupracovníky v dalších organizacích a věnovat tématu prostor i čas. V berounské knihovně například organizují SWAP – výměnu věcí. Lidé mohou do knihovny přinést věci, které již nepotřebují a jiní lidé si je mohou bezplatně vzít. Výměnu organizuje skupina dobrovolníků, která také dohlíží na to, aby věci na výměnu nebyly poškozené. Dobrovolníci zajišťují dovoz věcí, jejich třídění i odvoz zbylých věcí do Charity. Akce má velkou návštěvnost (několik set lidí), proto se osvědčilo její konání venku před knihovnou. Každoročně se zde také zapojují do iniciativy pro lepší život ve městech Zažít město jinak. Knihovna na nedalekém parkovišti realizuje vždy 3. víkend v září celodenní sousedskou slavnost. Součástí programu je prezentace místních neziskových organizací, charitativní bazar knih, prodej domácích pochutin (výtěžek z prodeje je určen na podporu vybraného projektu), řada aktivit pro děti (dílny, hraní deskových her, soutěže), komentovaná procházka po městě či vystoupení místních umělců (bez nároku na honorář).

Ekologický podtext mají také cykly přednášek spojené s ochutnávkami, výstavy (propagace knihovního fondu) či semínkovna umístěná v prostorách knihovny. Návštěvníci mohou přinést a věnovat vlastní semínka rostlin, případně je vyměnit za jiné. Semínkovnu však mohou využít i ti, kteří vlastní semínka nemají a rádi by se pustili do pěstitelství. Knihovna se podílí na recyklaci starých mobilních telefonů. K tomuto účelu slouží schránka remobil, kam je možné nepoužívaný telefon odevzdat. Mezi další představené aktivity patřila oblast dostupného vzdělávání – příprava na přijímací zkoušky pro děti ze sociálně slabších rodin, doučování s dobrovolníky nebo workshopy zaměřené na konkrétní vyučovací předměty. Pro rodiče s dětmi se jednou za rok pořádá zábavný program s názvem Prskoff. Jeho cílem je odpojení se od virtuálního světa a hraní s knihovním skřítkem Prskavkou. K oblíbeným akcím patří dále hraní deskových her Závodí fest, při kterém je možné propagovat klub hráčů deskových her v knihovně i hry z knihovního fondu. Zájem veřejnosti vyvolala úniková hra Ztracený knihovník. Letos proběhl již třetí ročník této hry. Původně byla koncipovaná v prostoru knihovny, poslední běh se však s ohledem na pandemii přesunul do virtuálního prostředí. Velkou příležitostí pro knihovny je vyjít ven mimo budovu a prezentovat se i na akcích pořádaných jinými subjekty.

Dopolední blok završila problematika práce s náctiletými – „Knihovna pro mladé = Mklub - my jsme všude“ v podání Hany Pietrové z Knihovny Třinec. První kontakt s dospívajícími získává knihovna prostřednictvím školních exkurzí – Zažít knihovnu jinak. Na nich atraktivní formou představuje aktivity, které mohou mladí v knihovně prožít. Díky této exkurzi se náctiletí do knihovny sami vrací a zapojují se dle vlastních preferencí do různých projektů realizovaných volnočasovým klubem. Mezi tyto projekty například patří:

• dobroprojekt – dobrovolnictví v knihovně formou různých aktivit realizovaných převážně mimo budovu knihovny (čtení v nemocnicích, v domovech pro seniory, výroba přání na Vánoce či Velikonoce atd.),
• ČteFesT – čtenářský festival Třinec,
• Jeden svět – festival realizován ve spolupráci s knihovnami v Českém Těšíně a Jablunkově),
• TriCon – tři tematické víkendy pro fanoušky sci-fi, LARP a fantasy,
• běh za lidská práva – zapojení fitness trenérů jako patronů,
• slam poetry – improvizovaná živá poezie,
• dumster diving – vybírání popelnic s cílem zachránit předměty, jídlo, případně další vyhozené, znovupoužitelné věci před zbytečnou likvidací,
• Den Země – propagace a podpora ochrany životního prostředí,
• sousedská snídaně – spojená se sbírkou na vybraný charitativní projekt.

Mladí lidé jsou ochotní se aktivně do těchto aktivit zapojit, knihovníci jejich činnost pouze koordinují. Také jim umožňují propojení s partnerskými institucemi v místě. Díky tomu se knihovna v očích veřejnosti zviditelňuje a s minimálními režijními náklady přispívá k smysluplnému trávení volného času mládeže.

Odpolední část akce měla podobu dvou praktických bloků. V prvním z nich se přítomní pod vedením Mgr. Pavlíny Dobyškové (Knihovna K. Dvořáčka ve Vyškově) vydali na literární vycházku za vyškovskými osobnostmi. Seznámili se s centrem Vyškova, s historií zdejších domů, se slavnými rodáky či osobnostmi působícími ve městě i s významnými podniky. Bylo zajímavé pozorovat osudy lidí a proměny města v uplynulých staletích. Druhý blok se věnoval Aktivizačnímu čtení seniorům. Zdeňka Adlerová v něm prezentovala projekt studentů Pedagogické fakulty MU Brno využívající audio verze čtyř povídek Karla Čapka. Po pozorném poslechu povídky účastníci vyplnili připravené pracovní listy a následně při jejich vyhodnocení zjistili, kolik informací se jim podařilo zapamatovat. Akce přinesla řadu podnětů pro plánování komunitních aktivit knihoven. Prezentace jednotlivých příspěvků jsou dostupné na webu MZK.

LIDMILA, Jan. Jak na komunitní aktivity v knihovnách . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2021, 35(3) [cit. 2024-11-08]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/jak-na-komunitni-aktivity-v-knihovnach

Verze pro tisk