Kreativní knihovník: Jak podporovat a rozvíjet čtenářství u dětí a mládeže

Janovcová, Silvie a kol. Kreativní knihovník: jak podporovat a rozvíjet čtenářství u dětí a mládeže. Plzeň: Knihovna města Plzně, p.o., [2024], ©2024. 172 stran. ISBN 978-80-11-05985-9.

Publikace vyšla v rámci projektu: Národní plán obnovy – Kreativní knihovník, status umělce 
MK ČR Dotační program Knihovna 21. století 

Knihovna města Plzně realizovala komplexní vzdělávací program pro knihovníky zaměřený na práci s dětským čtenářem v kontextu rozvoje čtenářské gramotnosti s využitím kreativních aktivit. Spolu s pedagogy Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a dále s umělci a odborníky z praxe, které knihovníci seznámili s knihovními procesy, vzniklo vzdělávání pro děti a mládež tzv. „na míru“ pro veřejné knihovny, konkrétně pro dětská oddělení. Vytvořili společně cyklus s názvem Kreativní knihovník…, který realizovali v roce 2023. Publikace popisuje jak teoretická východiska pro vytvoření cyklu, tak konkrétní příklady z praxe a metodické návody, jak správně postupovat, včetně bohaté doporučující literatury. Jedná se konkrétně o osm modulů tohoto programu. Vybraní odborníci realizovali velmi zajímavé přednášky a workshopy. Přednášky tvoří obecnou teoretickou část publikace, workshopy tu speciální a pro dětské knihovníky velmi zajímavou. 

Do publikace přispěli: Silvie Janovcová – speciální pedagožka, Eva Koželuhová – vysokoškolská pedagožka a Kateřina Kubíková – psycholožka a vysokoškolská pedagožka, která popsala specifika jednotlivých věkových skupin dětí. Dále Vladimíra Lovasová – psycholožka a vysokoškolská pedagožka – shrnula, jak při lekcích pracovat s knihou. Knihovnice Lenka Josefa Baťková sepsala využití biblioterapeutických prvků v práci s dětským čtenářem. Tvůrčí psaní nastínila spisovatelka Petra Braunová. Využití dramatické výchovy v knihovnické práci popsala Eva Gažáková, divadelnice a vysokoškolská pedagožka. Loutkoherečka Jitka Doubravová zachytila ukázky práce s loutkou, text je doplněn řadou fotografií. Vysokoškolská pedagožka Monika Plíhalová sepsala výtvarné aktivity při zprostředkování textu knih. Barbora Theodora Černická – vysokoškolská pedagožka a výtvarnic – vizuálně a komplexně popsala stránku knihy. Vysokoškolský pedagog Jan Krotký, student Michal Švec a knihovník Jan Albrecht vytvořili a popsali workshop o využití grafického programu Canva. Cílem publikace bylo vytvořit pro dětské knihovníky podpůrný metodický materiál, většinou doplněný konkrétními knihovnickými lekcemi. Cíl práce autoři naplnili beze zbytku. 

Obecná část autorky Silvie Janovcové Jak se člověk učí číst se zaměřuje na celoživotní vzdělávání, hovoří o učící se společnosti, proto se hledají takové didaktické postupy, které odpovídají dnešním trendům ve vzdělávání. Zmiňuje se i o cílech speciální pedagogiky a didaktických postupech, které jsou zaměřené na handicapované děti a mládež. Zajímavě rozebírá metody výuky čtení. Popisuje specifické poruchy učení a jak k takto handicapovaným čtenářům přistupovat. Doplňuje i poruchy chování, které rovněž řeší speciální pedagogika. Velmi zajímavě popisuje techniky čtení.

O tom, jak se člověk stane čtenářem, poutavě píše Eva Koželuhová. Úvodní kapitola se věnuje podpoře čtenářství a rozvoji porozumění. „Čtenářem se člověk nerodí, čtenářem se stává“, prohlásil prof. Zdeněk Matějček. Autorka hledá odpovědi na otázku: Jak se čtenářství rodí? Začíná u dětí při prvním setkání s knihou. Na čtenářské gramotnosti se nejvíce podílí rodiče, později učitelé spolu s knihovníky. Dále přesně popisuje složky čtenářské gramotnosti: vztah ke čtení, doslovné porozumění textu, posuzování a hodnocení, metakognice, sdílení a aplikace. Zmiňuje i řízené čtení, na které navazuje třífázovým modelem učení. Podrobně popisuje možnosti práce se čtenářskými strategiemi. Věnuje se i konkrétním způsobům, jak mohou knihovny pomáhat školám při rozvoji porozumění čtení u dětí a žáků, předčítání, čtenářským dílnám, prezentaci a propagaci knih, vybavení školních a třídních knihoven, včetně tematických kufříků. Uvádí i konkrétní příklad čtenářské lekce s využitím čtenářských strategií. 

O specifikách jednotlivých věkových skupin čtenářů píše Kateřina Kubíková. Cílem této části publikace je seznámit čtenáře s vývojovými specifiky různých věkových skupin se zřetelem na možnosti motivace. Zvlášť popisuje předčtenáře (děti předškolního věku), čtenáře v mladším školním věku, čtenáře v období dospívání. Velmi fundovaně píše o riziku při práci s dětmi a mládeží – o nudě. O uplatnění metod kreativního učení v práci s dětskou skupinou píše Vladimíra Lovasová. Dozvíte se o kreativním učení v práci knihovníka. Věnuje se také možnostem, jak upoutat pozornost dětí a mládeže, jak zajímavě přiblížit dětem a mládeží příběh. Knihy jsou plné příběhů, které mohou být pro děti inspirující a ovlivňovat jejich směřování v životě. Dále píše o způsobech, jak tvořivě pracovat s knihou. Také se dozvíte, jakou roli hraje knihovník při přípravě programu kreativního učení a čeho se má vyvarovat. 

V publikaci mi scházela zajímavá kreativní metoda storytelling. Jedná se o vyprávění příběhu formou hereckého představení, které může ztvárnit obsah knihy nebo osud významné osobnosti. Jedná se o návrat a o znovuobjevování hluboce zakořeněné tradice vyprávění. Jde o specifickou divadelní disciplínu, která využívá mnoha druhů cvičení, hry, a především představivosti vypravěčů, kteří jsou většinou autory a interprety příběhu. Je to zajímavý edukační prostředek. Tato metoda vyniká tím, že aktivně pracuje s literaturou a podněcuje zájem o ní, což je v prostředí knihoven velmi podnětné a důležité. Podporuje kritické myšlení, klade před posluchače názory a hodnoty, které rozebírá z různých úhlů pohledu. Podporuje tvořivé psaní a představivost. Ale hlavně poskytuje skvělou zábavu. Vypravěč (herec, pedagog, knihovník aj.) vystupuje před čtenáři sám za sebe, nehraje žádnou roli, ale vypráví osobní příběh. Během vypravování se může stávat postavami z příběhu, hrát je, představovat, interpretace je čistě na vypravěči. Základem storytellingu je obraz, který chce vypravěč vyvolat ve čtenářově mysli. Více se dozvíte na adrese: www.story-telling.cz. 

Ve speciální části publikace se dočtete o biblioterapii a tvůrčím psaní v knihovnické práci. Autorkami jsou Josefa Baťková a Petra Braunová. Biblioterapie si zaslouží mnohem více pozornosti a je vhodné se v tomto směru spojit s odborníky, zejména s psychology. Takto se věnují biblioterapii např. kolegové v Polsku. Dozvíte se, jak konkrétně biblioterapii zapojit do knihovnických lekcí. Velmi přínosný je scénář bilbioterapeutické knihovnické lekce pro I. i II. stupeň základní školy. Další zajímavou kapitolou ve speciální části publikace je dramatická výchova v knihovnické práci. Jejími autorkami jsou Eva Gažáková a Jitka Doubravová. Dozvíte se, jaký je postup od hlasu ke sdělnému čtení. Práce s loutkou je věnována celá pasáž, včetně typů loutek, jak loutku vodit, jak za ní mluvit aj. Popisují i vhodné techniky dramatické výchovy pro knihovny, jako např. živý obraz, postsynchron a autopostsynchron, narativní pantomima, alej myšlenek, názorů a důvodů, vnitřní hlasy, improvizovaný dialog, knihovník v roli postavy, horké křeslo, deníkový záznam. 

Poslední část speciální části knihy pojednává o výtvarných aktivitách v knihovnické praxi. Autorkami jsou Monika Plíhalová a Barbora Theodora Černická. Píšou o výtvarných technikách a postupech. Dozvíte se o principech výtvarné pedagogiky ve výtvarně edukačním programu. Zamýšlí se nad roli ilustrací v dětské knize. Dočteme se o funkci knihy a je zde popsán i workshop o vizuální stránce knihy. Dále se dozvíme i něco málo o znacích kvalitního knižního designu. Popsána je kniha jako umělecký artefakt. Zprostředkování knihy prostřednictvím zážitkových výtvarných aktivit je přepis zajímavého workshopu doplněný podnětnými fotografiemi. O využití multimédií v knihovnické práci pojednává zajímavý workshop, který je popsán v úplném závěru publikace. Workshop vytvořili Jan Krotký, Michal Švec a knihovník Jan Albrecht. Na adrese www.canva.com se můžete připojit a podle jejich návodu v publikaci postupovat při tvorbě multimediálního obsahu. 

Víme, že knihovnické literatury je málo a že knihovníci, studenti knihovnictví, pedagogové vítají každý nový titul. Publikace Kreativní knihovník – Jak podporovat a rozvíjet čtenářství u dětí a mládeže je velmi zajímavá, čtivá a pro obor knihovnictví velmi přínosná. Doporučuji ji ke čtení nejen dětským knihovníkům, ale všem, kteří se vzdělávání dětí a mládeže věnují.