Mapované cestopisy – projekt Digeocat

Cestopisy patří k nejzajímavějším žánrům historické literatury. V době, kdy většina čtenářů mohla o dalekých zemích jen snít, přinášela tato líčení cizích krajin jedinečný obraz světa. Dnes, v digitální době, se k těmto textům vrací projekt DIGEOCAT, který propojuje humanitní a technické disciplíny a přináší nový pohled na čtení a analýzu těchto pramenů.

Projekt DIGEOCAT – Digital Explorations of Czech Travelogues zkoumá, jak čeští autoři do roku 1918 psali o středomoří, jak popisovali kulturní kontakty, krajiny či města a jak se jejich pohled proměňoval v čase. Zároveň nabízí digitální nástroje, které umožňují cestopisné texty zpracovat, označit geografické odkazy a zobrazit je na mapě. Výsledkem je nejen vědecký korpus, ale také uživatelsky přívětivá aplikace, která zpřístupňuje výstupy projektu veřejnosti.

Spolupráce napříč Evropou

Na projektu spolupracují univerzity a kulturní instituce z Česka, Itálie, Španělska a Chorvatska. Koordinátorem je Univerzita Palackého v Olomouci, hlavním českým partnerem v oblasti digitalizace a provozu aplikace, kterou vyvinula Olomoucká firma OLC Systems, je Moravská zemská knihovna v Brně.
Projekt, řešený v letech 2022 - 2025, je financován z programu Erasmus+. Jeho cílem je nejen výzkum cestopisů jako literárního fenoménu, ale také vytvoření metodiky, jak takové texty zpracovávat a vizualizovat pomocí digitálních nástrojů. Knihovníci zde najdou inspiraci, jak může spolupráce mezi vědou a knihovnami vést k novým formám zpřístupňování kulturního dědictví a jak mohou historické texty oslovit čtenáře v 21. století.

Webová aplikace digeocat.mzk.cz

Jedním z hlavních výsledků projektu je webová aplikace digeocat.mzk.cz, která představuje vstupní bránu do světa českých cestopisů. Uživatel zde najde databázi digitalizovaných cestopisů, mapové zobrazení míst, o nichž autoři psali a také tematické štítky, které umožňují filtrovat texty podle motivů (např. rodina, náboženství, hygiena nebo památky). Zajímavé může být i sledování tras a dopravních prostředků, které jednotliví cestovatelé využili.

Aplikace využívá kombinaci textové analýzy a geokódování – místa zmíněná v textu se zobrazují přímo na mapě. Díky tomu lze sledovat nejen jednotlivé trasy cestovatelů, ale i kulturní vztahy mezi zeměmi. Rozhraní je jednoduché a přístupné i pro neodborné uživatele, kteří si chtějí prohlédnout výsledky nebo pracovat s texty ve výuce. Web kombinuje prvky digitální knihovny a interaktivního atlasu, výsledky projektu tak nejsou uzavřeny v akademickém prostředí, ale jsou volně dostupné a připravené k dalšímu využití i mimo vědeckou obec.

Závěr

Projekt DIGEOCAT přináší nový pohled na staré texty. Jeho přínosem je však už samo soustředění rozsáhlého korpusu cestopisů na jedno místo. Řada z nich byla totiž publikována jen časopisecky, na pokračování, před více než 100 lety a běžný člověk proto nemusí o jejich existenci ani tušit. Projekt tak ukazuje jednu z cest, jak přiblížit naše kulturní dědictví současným uživatelům. Další informace o projektu jsou dostupné na webu projektu: https://digeocat.upol.cz