Moravská zemská knihovna spolupracuje s Tchajwanem

Když jsme před dvěma lety podepsali memorandum o spolupráci s Národním muzeem tchajwanské literatury v Taj-peji, zahájili jsme v Moravské zemské knihovně další etapu její internacionalizace. Memorandum přitom nestavělo na zelené louce. Přátelské vztahy nás pojily s tchajwanskými kolegy už dříve, a to i díky sociologovi a slavistovi Jamesi Chengovi, který se k nám pravidelně stavoval se svými studenty z Tajnanské univerzity. Byl to tedy jen další krok v něčem, co už fungovalo, a co tak naplňovalo jednu z důležitých podmínek pro uzavírání memorand, které se v MZK držíme. Že totiž nikdy nejde o prázdné deklarace, ale vždy o konkrétní cíle a i výsledky, které jsme ochotni si odpracovat.

Hned vzápětí, tedy po podpisu memoranda, nás kolegové z Národního muzea tchajwanské literatury navštívili v Brně. A během rozpravy o konkrétních podobách spolupráce vznikl plán na velkou retrospektivní výstavu, která by byla věnována české moderní literatuře, tedy literatuře, která pokrývá nejenom současnost a dvacáté století, ale v klíčových dotycích i osobnosti české literatury, které formovaly její moderní či modernistickou budoucnost. Řeč samozřejmě byla o Karlu Hynkovi Máchovi či Boženě Němcové. Spolu s námi do projektu vstoupilo i pražské Muzeum literatury (dříve Památník národního písemnictví). A díky neuvěřitelné erudici a pracovnímu nasazení zaměstnanců tajpejského muzea a jejich kurátorů se podařilo během pouhých osmi měsíců dát dohromady reprezentativní výstavu, která zabrala dvě rozlehlá patra muzea a představila tchajwanským návštěvníkům v jakémsi ptačím přeletu, a přesto s potřebnou jistotou, klíčové etapy vývoje české literatury a kultury ve sledovaném období. Výstava byla zajištěna i exponáty, které bylo třeba jak z pražského Muzea literatury, tak z MZK na Tchajwan dostat – a i zde pomohla zkušenost a nadšení obou českých institucí. 

Vystavovat v tchajwanský krušných vlhkostních podmínkách není zrovna jednoduché, také příprava exponátů a jejich logistika přes půl světa nepatřily k nejjednodušším. Na expozici pak byly napojeny i odborné přednášky o české literatuře. Ty – podobně jako sama výstava – přilákaly pozornost tchajwanských čtenářů, kteří se i s velkým zaujetím zapojovali do debat. Jejich otázky i zájem prozrazovaly, že máme podobnou historickou zkušenost s nesamozřejmostí existence. A ostatně i fakt, že česká literatura, díky jménům jako Hašek, Kundera, Klíma či Havel, není na Tchajwanu neznámou končinou, kde žijí lvi (či přinejmenším ten s dvěma ocasy), ale jedním z důležitých nástrojů kulturní diplomacie. I proto byla velká pozornost na výstavě věnována současné české literatuře, aby kontinuita čtení našla u tchajwanských čtenářů logické prodloužení. Možná, že by bylo načase, aby se i český čtenář poohlédl pozorněji po jménech tchajwanských autorů v českých překladech. Nabídka není zrovna malá.

Některé ze zmíněných přednášek proběhly i v Tajnanu, tedy v hlavním městě Tchajwanu, na půdě prestižní soukromé univerzity Soochow. A odtud byl jen krok k uzavření dalšího memoranda, tentokrát se týkalo výměny zkušeností z knihovnické práce v edukaci, s vývojovými nástroji, které využívají umělou inteligenci, a MZK se zavázala zapojit do výukových projektů a kurzů, které univerzita pro své studenty realizuje. Jak podotkl prezident univerzity Chyan-Long Jan při podpisu smlouvy o spolupráci, univerzita má desítky podobných dokumentů, které ji síťují mezi prestižními univerzitami na celém světě, v tomto případě jde však o první knihovnu, s níž do podobného vztahu vstupuje.  Úvodní přednáška, v online podobě, pro studenty univerzity byla už uskutečněna v minulém semestru a připravují se další. Tchajwanští studenti rovněž o prázdninách navštívili MZK, a i zde pro ně a jejich pedagogy byly nachystány odborné přednášky a exkurze. I tyto „letní školy“ budou pokračovat.

Moravská zemská knihovna opakovaně hostila tchajwanské autory a i ve spolupráci s nakladatelství Mi:Lù Publishing a Tomášem Řízkem zprostředkovávala českým čtenářům a zájemcům pohled do tchajwanské kultury. Ne náhodou byla další spolupráce směřována tímto směrem, tedy na vznik programu pro dlouhodobější spolupráci, na výměnných rezidencích českých a tchajwanských autorů. Základy této myšlenky byly položeny při jednání mezi ředitelem MZK a tchajwanským ministrem kultury Li Yuanem v době otevření expozice české literatury na Tchajwanu. Ministr kultury, jenž je sám aktivním spisovatelem, projevil velký zájem o tento podnět a během jediného roku se podařilo celý projekt dostat do podoby, díky které v září tohoto roku, při návštěvě ministra Li Yuana v MZK došlo k podpisu další smlouvy o spolupráci, která už jasně specifikuje podobu tohoto programu. První rezidenti z obou zemí tak budou moci do programu vstoupit už v průběhu roku 2026.

Možná se ptáte, proč právě Tchajwan se stal v uplynulém čase jedním z důležitých partnerů Moravské zemské knihovny? Co nás spojuje se zemí, která je nám zeměpisně tak vzdálená a proč tolik úsilí vkládáme do tohoto partnerství? Odpověď je jednoduchá. Tchajwan je nám mnohem blíže, než si myslíme. Nejenom, že máme společnou historickou zkušenost s totalitním režimem, nejenom, že obě naše země jsou až příliš blízko agresivnímu sousedovi, který má imperiální choutky, ale při vší rozdílnosti nás spojuje i zájem o toho druhého, zájem, který vzdálenosti zkracuje a umožňuje nám i sdílet odpovědnost. Za práci, kterou děláme, za svět, ve kterém žijeme. Ono je to nakonec vždy docela jednoduché.