Ohlédnutí za čtyřiceti ročníky časopisu Duha II.

Nostalgické ohlédnutí za knihovnickým časopisem DUHA, který v českém prostředí dlouhá léta informuje odborníky a širokou veřejnost o dění v knihovnách, knihovnictví i světě literatury a knižní kultury.

Časopis DUHA byl založen na konci osmdesátých let doc. Jaromírem Kubíčkem – tehdejším ředitelem Moravské zemské knihovny v Brně. Název DUHA vznikl podle názvu básnické sbírky Jiřího Mahena. První číslo DUHY tedy vyšlo na jaře roku 1987. Časopis čtou studenti knihovnictví, odborná knihovnická veřejnost a zájemci o literaturu a knihovny. Časopis léty neztratil nic ze své přitažlivosti, i dnes informuje o knihách a knihovnách ve svých pravidelných rubrikách: Studie a články; Inspirace, podněty a náměty; Proměny českého knihovnictví; Veřejné knihovny; Konference, akce; Informace pro knihovny; Z činnosti MZK, Knihovnické osobnosti; Recenze; Zkušenosti ze zahraničních knihoven; Rozhovor a Fejeton. Dlouhé roky byla šéfredaktorkou Jana Nejezchlebová, kterou vystřídal Jan Lidmila. 

Při příležitosti 30. výročí založení knihovnického časopisu DUHA proběhla krásná výstava, která přiblížila jeho vývoj a bohatou historii. Obsah časopisu reaguje na trendy ve společnosti a v oboru a na vývoj knihoven a knihovnictví. Představuje zajímavé experty z oboru a události, které ovlivňují život knihovníků a čtenářů. O kvalitní ztvárnění výstavy se postaral grafik Štěpán Drlík. Výstava nabídla ukázky z textů zajímavých článků, medailony přispěvatelů, fejetony, fotografie, kresby a vtipy Vladimíra Renčína, ale i typy obálek, jak se měnily v čase. Slavnostní vernisáže jsem měla tu čest se osobně zúčastnit, a byl to pro mě obrovský kulturní zážitek. Vernisáž zahájil zakladatel časopisu doc. Jaromír Kubíček a dále současný ředitel Moravské zemské knihovny v Brně prof. Tomáš Kubíček, který s láskou pečuje o jeho odkaz. Vernisáže se zúčastnil i grafik a designér časopisu DUHA, pan Jan Rajlich s rodinou. 

Procházela a pročítala jsem všechna čísla od roku 1997 a byl to pro mě silný zážitek. Opakování všech událostí, které se staly a hýbaly životem knihoven a knihovníků v té době, bylo pro mě velmi inspirativní. Z přispěvatelů, kterých bylo skutečně hodně, bych vybrala například doc. Jaromíra Kubíčka, který má hluboké znalosti z oboru a jeho historie. Založil i obor Vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, který jsem studovala, a doc. Jaromír Kubíček je pro mě velkým knihovnickým vzorem. Napsal řadu článků, z nichž vybírám zajímavý příspěvek o studiu knihovnictví na FF Masarykovy univerzity. Zdeňka Dohnálková se věnovala benchmarkingu ve vysokoškolských knihovnách. Dále prof. Jiří Trávníček, který představoval výzkumy z oblasti čtenářství. Recenze, které velmi kvalitně a zajímavě připravoval Vít Závodský. E-knihám a čtečkám se věnoval Tomáš Lipovský. Problematiku romských čtenářů představila Jarmila Burešová z Knihovny města Ostravy.

Dlouholeté semináře na téma Knihovna a architektura představila Dana Lošťáková. Do DUHY přispívali i kolegové ze Slovenska, např. Rozálie Cenigová, která se věnovala stavu slovenských školních knihoven. Ve Vyškově vznikl Klub přátel Knihovny Karla Dvořáčka, projekt Česká knihovna, obalkyknih.cz. aj. O šedesátiletém čekání na novou budovu vědecké knihovny v Ostravě informoval Aleš Hrazdil, který netušil, že v provizorních prostorách Nové radnice oslavíme 75. výročí. Nyní se staví nová budova tzv. Černá kostka a je velkou nadějí pro moderní služby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a pro její celkový rozvoj. O průmyslově právních informacích nejenom v MZK psala Martina Machátová. Od 1. 7. 2002 patří MZK do sítě center PATLIB (Patent Library) – síť patentovaných knihoven v členských zemích – Evropské patentové organizace, Evropský patentový úřad. Časopis Knihovna a Knihovna plus představil Vít Richter. Problematiku zelených knihoven představili Sylvie Strýčková a kol. Rozhovor s prof. Milanem Konvitem z Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě jsem realizovala osobně. Periodikum ProInflow: Časopis pro informační vědy představila Ladislava Suchá.

Vít Richter byl častým autorem, psal o problematice, jak v knihovnách lobbovat, komunikovat a spolupracovat a tak dále. Já jsem měla v DUZE velký prostor jako dlouholetá členka redakční rady a vydala jsem sérii článků k managementu a marketingu knihoven, k efektivní komunikaci ve službách aj. Josef Moravec psal o automatizovaném systému KOHA. Doc. Richard Papík se věnoval rešeršní strategii a rešeršním službám. Štěpánka Žižková psala o čtyřech letech fungování noční studovny v nové Národní technické knihovně. Velmi zajímavý byl rozhovor s Vojtěchem Balíkem, bývalým ředitelem Národní knihovny. Jana Černá z Knihovny Jiřího Mahena v Brně představovala dílo a život Jiřího Mahena, 20 let Mahenova památníku aj. Velká série článků byla věnována knihovnám paměťových institucí. V Třebíči se konal každoročně pravidelný odborný seminář k problematice zvukových knihoven. Jan Lidmila popsal proměny informačního vzdělávání. Veronika Kašpárková představila Standard Handicap Friendly, management moderní knihovny popsala kolegyně ze Slovenska Elena Sakálová, nové typy dokumentů a role knihoven zazněla od Adolfa Knolla. Miloš Kvapil realizoval velmi zajímavý rozhovor s prof. Jiřím Cejpkem o knihovnickém zákonodárství. 

V rámci DUHY zasedá již od jejího založení v roce 1987 redakční rada, kde jsem od roku 2011 stálou členkou, a jejíž složení se napříč léty postupně proměňovalo. Zatímco od roku 2014 měla za předsedu Tomáše Gece, od roku 2015 zastává tuto funkci až dodnes prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. z Moravské zemské knihovny v Brně. Byly zde s námi i kolegyně Martina Bartáková a Adéla Dilhovová ze stejné instituce. V roce 2016 se staly členkami rady PhDr. Helena Gajdůšková z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín a Hana Šimonová z Městské knihovny Hodonín. Další personální změny nastaly v roce 2020, kdy jsme přivítali kolegu Pavla Zajíce z Městské knihovny Rožnov pod Radhoštěm, a roku 2021, v němž k nám přišla Kateřina Janošková z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín. Členy rady byli rovněž profesionálové, kteří souběžně působili a někteří z nich dodnes působí v DUZE na pozici výkonných a technických redaktorů jako Monika Kratochvílová, Eva Sedláčková a Jan Lidmila. 

Personální změny provázely v průběhu dlouhých let rovněž redakční složení časopisu, kde byla až do roku 2016 dlouholetou vedoucí redaktorkou Mgr. Jana Nejezchlebová. Od roku 2017 ji ve funkci vystřídal výkonný redaktor Mgr. Jan Lidmila a kolegyně se vrátila k práci výkonného redaktorství. Na pozici výkonných redaktorek působily dlouhodobě Helena Kabátová a Mgr. et Mgr. Monika Kratochvílová, zatímco roli redaktorek zastávaly Barbora Buchtová a Adéla Dilhofová. Před několika lety došlo k dalším změnám v této oblasti, kdy na redaktorské pozice nastoupily Michaela Navrátilová v roce 2023 a PhDr. Veronika Kašpárková v roce 2024. Všichni zmínění i někteří další lidé zapojení do práce na periodiku DUHA odvedli velký kus práce a výrazně se podíleli na výsledné podobě časopisu. Zároveň představují neodmyslitelnou tvář historického vývoje čtení o knihovnách a knihovnictví na jeho stránkách. 

Relativně nedávno se mírně změnil také podnázev časopisu, což souvisí s jeho širším oblastním knihovnickým zaměřením. Jestliže až do roku 2016 jsme mohli pod DUHOU číst Informace o knihách a knihovnách z Moravy, od roku 2023 proběhla menší kosmetická úprava a vidíme zde jen Informace o knihách a knihovnách. V průběhu několika desetiletí procházela proměnami nejen vizuální podoba titulní obálky, ale také obsahová náplň, sazba, grafika, rozvržení textu, užití písma, strukturování stránek apod. Časopis se tedy celkově měnil nejen redakčně, obsahově a vizuálně, ale souběžně i historicky, protože ušel od roku 1987 dlouhý kus cesty a budoval si svou cestu ke čtenářům, zakotvení v knihovnické literatuře a postavení ve veřejném životě. Dnes díky jeho zakladateli a prvnímu předsedovi redakční rady, panu Jaromíru Kubíčkovi, i mnoha dalším osobnostem zapojených do časopiseckého dění, patří DUHA v současnosti k těm nejzajímavějším knihovnickým periodikům v České republice.   

Další zajímavou a podstatnou změnou periodika jsou specializovaná monotematická vydání, která začala pravidelně vycházet od prvního čísla roku 2016 a vycházejí ve své zavedené podobě dodnes. Celý jeden ročník zaměřený na konkrétní téma a jeho odvětví tak přináší čtenářům zajímavý a inspirativní vhled do oblasti knihovnictví a souvisejících humanitních, kulturních a pedagogických oborů. Zpravidla se jedná o tematický cyklus na pokračování, který sleduje zvolené téma v jeho různých podobách a nabízí širší ucelený pohled nejen pro knihovníky a další odborníky v oboru, ale také pro širokou veřejnost. První speciál z roku 2016 se věnuje celoživotnímu vzdělávání knihovníků, knihovnám paměťových institucí, digitalizaci a moderním trendům. Poslední páté číslo se pak věnuje historii DUHY a čtenáři si zde mohou přečíst některé archivní články z tohoto časopisu z let 1987 až 2010.

Zmiňme se ještě jen telegraficky o některých speciálních tématech, která vycházela v následujících letech. V roce 2017 to byly kategorie čtenářů (děti, dospívající, dospělí a senioři). Během roku 2018 si mohli čtenáři přečíst příspěvky o jednotlivých typech knihoven (městské, krajské, akademické, speciální) a o současných překladech zahraničních knih. V roce 2019 se staly v rámci knihoven hlavními tématy zprostředkování informací, prostor pro vzdělávání, místo setkávání, brána do budoucnosti i perspektivy oboru a profese knihovníka. Roku 2023 slavila vydavatelská instituce časopisu Moravská zemská knihovna v Brně stoleté výročí od svého založení, které se přeneslo i na stránky jednotlivých příspěvků v DUZE. Mnohá další speciální témata najdou čtenáři a zájemci o knihovnictví, knihovny, literaturu a knižní kulturu obecně v digitálním archivu čísel na webu časopisu.

Závěrem bych dodala, že je pro mě obrovskou ctí, že jsem řadu let členkou redakční rady a potkávám se tak s velmi zajímavými osobnostmi z oboru. Velmi děkuji doc. Jaromíru Kubíčkovi, že časopis pro nás knihovníky založil a že mě před léty přizval ke spolupráci. Děkuji a velmi si toho vážím. DUZE přeji ještě hodně, hodně, hodně šťastných a plodných let, moře kvalitních přispěvatelů a nadšenou redakční radu. A samozřejmě houf natěšených čtenářů. 

Zdroje: 

KUBÍČEK, Tomáš. Úvodník. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(5) [cit. 2016-06-09]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: Úvodník (5/2016) | Duha

NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Výstava 30. výročí časopisu Duha. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(2) [cit. 2016-06-09]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: https://duha.mzk.cz/clanky/vystava-30-vyroci-casopisu-duha