Poohlédnutí za J. V. Plevou

Vydáno: 2014-11-20 (All day)
V rubrice: Kavárna
Autor: Pavel Pešta

Letos (12. srpna) uplynulo 115 let od narození spisovatele – zasloužilého umělce Josefa Věromíra Plevy. Byl hlavně autorem děl pro děti, ale tvořil i pro dospělé. Stanovit přesnou hranici mezi oběma oblastmi není snadné, protože se prolínají. Lze říci, že díla pro dospělé vznikala z čerstvých zážitků, zejména pod vlivem společenských zvratů, s nimiž se musel J. V. Pleva vyrovnávat. V těchto knihách se snažil reagovat na všechny základní historické události 20. století.

Na hrůzné zážitky z první světové války vzpomíná J. V. Pleva ve své prvotině Eskorta. Tato válka jej poznamenala do té míry, že si jako výraz odporu k ní vytvořil své druhé křestní jméno Věromír. Období 20. let se promítlo v básnické sbírce Pět, v níž se autor věnuje boji proletariátu. Druhou světovou válku vtáhl do děje díla Náruč maminčina. Z těchto témat Pleva vycházel i v pracích pro děti. V první tvůrčí etapě Josefa Věromíra Plevy můžeme vypozorovat bezprostřednost, systematičnost i rychlé umělecké vyzrávání. A tak díky tomu se věnoval tvorbě pro mládež jako vyspělý umělec. Do Plevových knih se promítají jeho kořeny – literární i rodové. Ty rodové mají docela dlouhou historii, protože autor pocházel z rodu tajných českých bratří, kteří v horských obcích Českomoravské vrchoviny odolávali přes sto padesát let reformačnímu tlaku a dokázali si uchovat husitskou a českobratrskou tradici. K období protireformačního pronásledování nekatolíků se váže i jeho rodové jméno Pleva. Tímto se zabývá v memoárové knize Dávno tomu. Vychází zde ze vzpomínek hocha – školáka a je psána z jiného úhlu než jeho nejslavnější kniha Malý Bobeš a dílo Náruč maminčina. Má dokumentárnější charakter a tvoří celistvější obraz skutečnosti. Proti Náruči maminčině představuje Dávno tomu realističtější autobiografickou románovou kroniku, ačkoliv i zde se vyskytují prvky básnivosti. Na rozdíl od Malého Bobše, kdy byla skutečnost zobrazována v principech ideálu (nebylo například možné dětem představit odsouzeníhodný typ zlého učitele), jsou v tomto díle ostřeji zobrazeny i negativní postavy vesnického života.

Na počátku třicátých let dvacátého století se Pleva dostal díky Jiřímu Mahenovi a Bedřichu Václavkovi do Brna, a tak se mohl zapojit do práce pro měsíčník Index. Pro něj psal převážně příspěvky o knižních novinkách. V druhé polovině třicátých let přenesl zkušenosti získané v tomto časopise do rozhlasu v Brně a později v Praze. Měl na starosti též rozvoj vysílání pro děti a mládež a školský rozhlas. Na začátku druhé světové války musel Pleva opustit pražský rozhlas a vrátil se do Brna. V této těžké době tvoří svou nejbásnivější, již zmiňovanou, knihu, která nese název Náruč maminčina.

K literatuře pro děti se Pleva dostal také díky Bedřichu Václavkovi, který jej k ní podněcoval a následně vyzdvihoval novátorský přínos J. V. Plevy pro tuto specifickou oblast. V první polovině třicátých let dvacátého století se tento autor věnoval tvorbě knížek Malý Bobeš, Hoši s dynamitem a Kapka vody. Mimořádný čtenářský úspěch měl Malý Bobeš, a to po celém světě, byl přeložen do mnoha cizích jazyků – například i do čínštiny. Je možno říci, že nebylo psaní děl pro děti a mládež Plevovým únikem z těžké válečné doby, nýbrž hledáním posily k vytrvalosti a k mravním ideálům. Jeho díla, jak jsem již výše naznačil, vždy v sobě nějakým způsobem zrcadlí dobu, ve které vznikala. Tak tomu bylo i v jeho knihách psaných po roce 1945. Mladým čtenářům vylíčil poslední dny okupace a následné osvobození Brna v novele Budík. Proměny života po únoru 1948 chtěl zachytit v knize pro dospělé, a tak začal připravovat dílo líčící život v továrně. Tu však nedopsal, protože vždy cítil ke své tvorbě velkou odpovědnost a u tohoto díla si uvědomil, že prostředí v továrně vlastně nezná. Obrátil se tedy k životu vesnice v oblasti pohraničí na jižní Moravě, do které přicházeli po druhé světové válce noví obyvatelé ze všech končin naší země. Zde se držel své zásady a psal o tom, co dobře znal. Za hlavního hrdinu si zde zvolil chudého, houževnatého člověka z Vysočiny, který přichází do jihomoravského pohraničí zajistit kvalitnější budoucnost svým potomkům díky svému novému prosperujícímu hospodářství. Ukázal tak zápas v duši poctivého hospodáře v době, než se přejde od individuálního hospodaření ke kolektivnímu. Toto dílo vyšlo v roce 1954 pod názvem Jediná cesta. Děj měl velkou míru životnosti proti jiným dílům s podobnou tematikou z té doby. A tak tento Plevův obraz proměn vesnického života na přelomu čtyřicátých a padesátých let patří k nejvážnějším pokusům o bezprostřední zachycení proměn zdejších vesnic.

V druhé polovině padesátých let dvacátého století dochází ke zlomovému bodu v tvorbě J. V. Plevy: To se již natrvalo usadil v Brně. A opět vstoupily u něho jako tvůrčí pramen vzpomínky. Pochopitelně s věkem přibyly zážitky i osoby, na které autor vzpomínal. Nyní již nepsal jen o svých vrstevnících z dětství a mládí, ale i o osobách, které poznal v dospělosti. U J. V. Plevy však i v jeho pozdějším věku dominují témata z dětství a mládí, protože v nich měl inspirační nevyčerpatelnost. V první polovině šedesátých let souběžně vznikala dvě vzpomínková díla. Jedno se vracelo do dětství a zacházelo až k předkům. Druhé dílo popisuje autorovy osudy a zážitky po opuštění domova a jeho uchycení ve světě – nejdříve blízkém a následně vzdálenějším. V padesátých a šedesátých letech se věnuje i pohádkové tvorbě, například převyprávěl Budulínka. Na konci sedmdesátých let dvacátého století vychází autobiografická kniha s názvem Když jsem byl železničářem. Zde líčí dospívání mladíka a jeho vstup do reálného života. Autor do děje vkládá něhu a humorný nadhled. Pleva jako významná osobnost české (vlastně československé) literatury, zemřel 7. září 1985 v Brně.

Díla J. V. Plevy přibližují čtenářům nesnadná období dvacátého století. Věřím, že i následné čtenářské generace budou jeho knihy číst; díky nim si rozvinou znalosti o historii dvacátého století a udělají si konkrétnější obrázek o životě v tomto období.

PEŠTA, Pavel. Poohlédnutí za J. V. Plevou. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2014, 28(3) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/poohlednuti-za-j-v-plevou

Verze pro tisk