Rychlé čtení jako podpora osobní práce s informacemi

Vydáno: 2019-09-10 (All day)
V rubrice: Inspirace, podněty, náměty
Autor: Richard Papík

Část 4:  Výběr několika tréninkových možností

Ve 2. části tohoto miniseriálu o rychlém čtení byly popsány pasivní a proaktivní způsoby čtení a zároveň bylo upozorněno na nejčastější chyby či rezervy při čtení, mezi které patří např. nízká soustředěnost pozornosti. V  této části lze odkázat na možnosti zlepšování parametrů čtení.

Zásadním cvičením v klasických kurzech rychlého čtení nebo při zvládání cvičení samoukem podle některých učebnic (např. dostupné v českém nebo slovenském jazyce od autorů jako jsou Zielke, Mistrík, Buzan, Gruber, Papík) je rozšiřování zrakového rozpětí a snižování počtu fixací na řádku. Klasický kurz na to jde např. přes speciální sady cvičení, ale asi nejlepší současnou variantou je využít online výukové verze kurzu, a to i díky startovacímu projektu (mj. oceněného prestižní cenou Vodafone Nápad roku 2012). Projekt k rychlému čtení s názvem Rozečti.se: Online kurz rychlého čtení je dostupný na adrese http://www.rozectise.cz, ale protože šlo o startovací podnikatelský projekt, není přístupný zdarma, ale za platbu. Díky ochotě a podpoře tvůrců je dostupný pro každou knihovnu zdarma, která po nahlášení patřičných IP adres počítačů v knihovně může nabízet svým uživatelům tuto samostatnou a na lektorovi nezávislou online výuku zcela bez jakékoliv platby. Výuka, zejména pak vlastní online trénink s cvičeními právě třeba na rozšíření zrakového rozpětí, se pochopitelně musí realizovat na počítačích knihovny s přístupem na internet. Je to spravedlivé, a také může být motivující pro vlastní fyzickou návštěvu knihovny ze strany uživatelů. Jinak online verze jsou také součástí akreditovaných výběrových předmětů na Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity, na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy, také na Katedře psychologie na FF Univerzity Karlovy nebo na Ústavu vědeckých informací 2. LF Univerzity Karlovy. Absolvováním kurzu získá student zápočet, a to je motivující na dokončení kurzu (Zwinger, 2013). S projektem na zlepšení rychlosti čtení přišel a celý tým vedl Michal Zwinger (tento tvůrce a manažer projektu je i autorem a realizátorem jiného velmi oceňovaného a nejen ve školách užitečného projektu spojeného se čtením - Včelka, http://www.vcelka.cz). I tento výukový systém mohou mít knihovny zcela zdarma pro své uživatele po dohodě s tvůrci.

Pokud se vrátíme ke cvičení klasickou metodou bez použití počítačů a někdo hledá tip na cvičení i bez speciálních pomůcek na rozšiřování zrakového rozpětí, lze využít následující postup:

Velmi snadným způsobem, ale vyžadujícím menší intenzivní nácvik, je naučit se tzv. svislému čtení. Dobře se toto nacvičuje i okamžitě aplikuje na čtení novin, kde sloupce textů jsou poměrně úzké, a tudíž vhodné pro nácvik. Stačí si opakovaným cvičením přisvojit schopnost rozšířit zrakové rozpětí na jednu fixaci celého řádku a místo čtení slova po slově po řádcích se snažit číst po svislici, která protíná přibližně střed každého novinového sloupce. Tedy jednou fixací zabrat první řádek, tj. více slov najednou, a následné fixace pokládat na další a další řádky, které zabíráme také na jednu fixaci. Ze začátku nemusí jít o snadný úkon. Chce to menší trpělivost, aby se formální pohyb očí v textu sladil s efektivním chápáním textu. Vcelku jde jen o mnohonásobné zopakování tohoto způsobu čtení, který nakonec může po více opakováních a při soustředěné pozornosti slavit úspěch.

A při čtení novin navíc není třeba mít výčitek, že čteme rychle. Novinové texty patří obyčejně mezi lehké čtivo, zvláště jejich zpravodajsky zaměřené články jsou bez složitých intelektuálních úvah. A číst složité intelektuální úvahy rychlým čtením je naopak zase škoda. Právě díky rychlému čtení je možné vytřídění informací na podstatné a méně podstatné a je reálné vyšetřit více času právě na ony těžší texty, které přečteme našim běžným pomalejším čtením (statarické čtení). A na lehké či středně těžké texty nasazovat právě metody rychlého čtení. Co jsou texty lehké a těžší se řeší například v rámci zkoumání tzv. čtivosti. Jde o zajímavou oblast teorie textu, kde se dá celá řada vztahů matematizovat. Mj. možnost si přečíst více o čtivosti a vzorcích čtivosti odborně a zároveň relativně čtivě lze v práci Dany Prchalové (Prchalová, 2013).

Jiný typ pomůcky může pomoci procesu chápání a zpracování textu. Efektivní čtení není jen o rychlosti, ale i o efektivním vyhodnocení a případném zaznamenání si podstatných myšlenek a faktů z textů. Nápomocna může být technika READ, což je mnemotechnickou zkratkou pro fáze práce s textem po přečtení (pročítání) textu.

• R jako reaction, reflection – reakce na první text, není nutné se bát prvních dojmů a soudů, které posléze lze opravit.
• E jako elaboration – zpracování, rozpracování myšlenek textu po prvním nebo i druhém čtení.
• A jako addition, asking, arguments - neboli přidáním dalších vlastních názorů, zkušeností, případně i literárních a informačních pramenů, také zapsání si otázek a argumentů.
• D jako decision, tedy rozhodnutí, k čemu, jaké činnosti text dále využijeme, či zůstane jen dočasnou ne příliš významnou epizodou v našem čtení, která nás jen letmo informovala.

Tuto techniků READ si můžeme znázornit na papíře (či jiném médiu), na kterém si děláme poznámky, i do křížové, respektive jakési maticové struktury pro lepší vizualizaci zápisu.

Závěrem je možné zmínit, že metody efektivního čtení mohou být součástí vyšších a pokročilých metod čtení, např. čtení tzv. akademického, kdy je třeba kombinovat různé strategie čtení odborných a vědeckých textů. Metody rychlého čtení tu poslouží např. k prvnímu seznámení se s textem, kdy odhalíme strukturu, základní fakta, prvotně ohodnotíme, roztřídíme na podstatné a méně důležité. V zahraničí se o takovém čtení hovoří jako o kurzorickém (Zielke), také se používá termín v anglo-americké literatuře o efektivním čtení - skimming. Teprve v dalším čtení materiál studujeme a analyzujeme např. také metodami kritického čtení a provádíme analytické obsahové vyhodnocení. Naučení se metodám rychlého čtení se může dít formami výuky samouka a samostatného objevování těchto způsobů čtení, někdo používá vlastní metody intuitivně nebo si je sám vymyslel, také je možné absolvování nějakého kurzu v klasické formě s lektorem, anebo např. i s pomocí výše zmíněné online formy opět na samostatné bázi a bez lektora. V každém případě metody rychlého (racionálního, efektivního) čtení mohou být nápomocny našim duševním činnostem. V práci s informačními prameny se vyplatí takové techniky používat. Metody rychlého čtení používají také cíleně nebo intuitivně i informační pracovníci a knihovníci v rámci obsahové analýzy dokumentů, tedy je to technika vhodná pro katalogizátory nebo indexátory i další informační profese a bývá tak i zmiňována. Řada pramenů k této tematice se objevuje v zahraničí i u nás.

Literatura:

PAPÍK, Richard, 1992. Naučte se číst! Praha : Grada. 181 s. ISBN 80-85424-93-2.
PRCHALOVÁ, Dana. Zkoumání čtivosti - srovnání způsobů měření obtížnosti textu [online]. 2013 [cit. 2019-09-06]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/96929. Vedoucí práce Richard Papík.
ZIELKE, W., 1988. Jak číst rychleji a lépe. 2. vyd. Praha : Svoboda. 168 s.
ZWINGER, Michal a Michal HUDEČEK; Jana KREJČÍ; Richard PAPÍK. Rozečti.se – online výuka rychlého čtení. ITlib : informačné technológie a knižnice [online]. 2013, č. 2 [cit. 2014-03-10]. Dostupný z WWW: < http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/rozecti.se-online-vyuka-rychleho-ct.... ISSN 1336-0779.

PAPÍK, Richard. Rychlé čtení jako podpora osobní práce s informacemi. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(3) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/rychle-cteni-jako-podpora-osobni-prace-s-informacemi-2

Verze pro tisk