Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 1/2025 » Třídenní cesta po knihovnách Helsinek: inspirace finským přístupem
Začátek listopadu 2024 jsme s tiskovou mluvčí MZK, kolegyní Annou Mrázovou, strávily objevováním knihoven Helsinek. Chtěly jsme zjistit, čím jsou finské knihovny výjimečné a zda bychom si z jejich přístupu mohly něco odnést. Chtěly jsme se podívat, jakým způsobem komunikují se svými uživateli, jak propagují své služby a co dělají proto, aby u nich čtenáři rádi trávili svůj čas. Během tří dnů jsme navštívily několik institucí a odvezly si cennou inspiraci – ukázalo se, že finské knihovny jsou právem považované za ty, které určují směr evropského knihovnictví. A to především v oblastech otevřenosti, přístupnosti, pohodlí a důrazu na uživatele.
Naše cesta začala v Univerzitní knihovně (budova Kaisa Talo), která funguje jako ústřední knihovna pro helsinskou univerzitu a je umístěna v centru města. Budova s velkorysým prostorem a impozantním designem, která získala řadu architektonických ocenění, nás uchvátila hned po vstupu. Otevřená prosvětlená koncepce interiéru se spoustou studijních i odpočinkových zón nabízí studentům útulné prostředí, kde můžou trávit čas. Byly jsme překvapeny absencí tradičních pultů s knihovníky – studenti zde mají k dispozici samoobslužné systémy a poradenské služby jsou řešeny spíše v roli facilitátorů než striktních správců knihovny. Líbily se nám i interaktivní prvky, jako možnost hlasovat pro novou podobu části knihovny či podílet se na společné tvorbě velkého puzzle.
Druhá zastávka nás zavedla na ostrov Suomenlinna, kde se nachází Veřejná knihovna Suomenlinna. Jde o malý, útulný prostor, který slouží nejen místním obyvatelům, ale i návštěvníkům tohoto historického místa – jedná se o námořní obrannou pevnost z 18. století na ostrově, vzdáleném asi půl hodiny plavby lodí. Překvapila nás rodinná atmosféra a komunitní charakter této knihovny – místní sem nechodí jen pro knihy, ale i pro setkávání a společné aktivity. Navíc je knihovna otevřena všem obyvatelům Helsinek a školy sem jezdí za vzdělávacími aktivitami.
Druhý den jsme zamířily do Národní knihovny Finska, která se od ostatních knihoven liší svou historickou a kulturní hodnotou. Impozantní interiér s klasickou architekturou a monumentálními sály vytváří dojem akademického klidu. Přesto je i tato knihovna přístupná zdarma široké veřejnosti, což znovu podtrhuje finský princip otevřenosti a rovnosti v přístupu k informacím. Tato knihovna je možná trochu překvapivě součástí Helsinské univerzity, musí proto trochu více bojovat o svého uživatele. To se jí daří i tím, že provozuje portál Finna.fi, obdobu našeho portálu Knihovny.cz. Vzhledem ke skutečnosti, že do finského portálu jsou zapojeny další paměťové instituce, jako jsou archivy a muzea, může portál dobře propagovat svůj obsah právě pomocí zveřejňování zajímavých digitálních sbírek.
A to nejlepší nás čekalo nakonec. Návštěva Oodi, ikonické moderní knihovny v centru Helsinek, byla doslova zážitkem! Tento architektonický skvost připomíná prosvětlenou loď, která doslova láká k nástupu na palubu. Knihovna Oodi je mnohem více než jen místo pro knihy – je to živoucí kulturní centrum, prostor pro kreativitu, relaxaci i práci. Knihovníci zde nejsou prakticky potřeba, protože vše je řešeno moderními technologiemi a maximální důvěrou k uživatelům. A co nás zaujalo nejvíce? Za prvé úplná absence kontrolních rámů. Každý si může volně odnést knihu, což ale nikoho nenapadne, a Finové si poctivě načítají své výpůjčky do svých kont. Jejich vysoká morální integrita dává tomuto konceptu smysl a ukazuje, jak může fungovat knihovna budoucnosti. A druhé překvapení nám udělal automatický robot Veera, který sám jezdí po knihovně a rozváží na svých zádech knihy na místo určení. Chtěly bychom doporučit návštěvu této budovy všem knihovníkům, a nejen těm. Oodi je dokonalým příkladem knihovny, která je stavěna především pro lidi a jejich potřeby. Podrobnému popisu této knihovny se věnoval jeden z předchozích článků.
Největší inspirací pro nás bylo, jak finské knihovny staví uživatele do centra dění. Knihovny nejsou jen místem pro půjčování knih, ale také pro učení, relaxaci a komunitní aktivity. V interiérech panuje příjemná atmosféra, často jsou zde pohodlná křesla, odpočinkové zóny a dostatek světla. Dalším důležitým aspektem je absence klasických knihovníků. Místo nich knihovny nabízejí samoobslužné systémy a pracovníky v roli průvodců, kteří spíše pomáhají v konkrétních situacích než formou tradiční kontroly a pasivního sezení za výpůjčním pultem. Tento přístup podporuje samostatnost uživatelů a zároveň vytváří neformálnější, přístupnější prostředí.
Kromě toho jsme si všimly několika společných znaků všech navštívených knihoven. Registrace je pro Finy zcela zdarma a uživatelé mohou využívat širokou škálu služeb bez omezení. Většina knihoven sídlí v nových nebo zrekonstruovaných budovách, které často získaly ocenění za architekturu. Prostor je řešen variabilně, s různými typy studijních míst, což umožňuje jak soustředěnou práci, tak neformální setkávání. Automatizace a technologie RFID výrazně zjednodušují proces půjčování a vracení knih. V maximální možné míře fungují služby v režimu „self-service“, kdy si uživatelé sami spravují své výpůjčky a využívají digitální nástroje k orientaci v knihovním fondu.
Naše třídenní cesta po helsinských knihovnách nám ukázala, jak lze knihovny vnímat jako otevřená a přívětivá místa, kde se lidé mohou setkávat, pracovat i relaxovat. Tento model je pro nás velkou inspirací a věříme, že některé z těchto prvků bychom mohly přenést i do naší praxe.
ZADRAŽILOVÁ, Iva. Třídenní cesta po knihovnách Helsinek: inspirace finským přístupem. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2025, 39(1) [cit. 2025-04-04]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/tridenni-cesta-po-knihovnach-helsinek-inspirace-finskym-pristupem
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|